Napíšu hned...
autor: EdHardyGirl | 18.Leden 2008
Abys věděla, že jsem s tebou. Já ani nechci aby jsi ted přemýšlela o mých porblémech, jen se tě snažím nějak odreagovat, i když asi blbou cestou.Neboj se posedlost mi rozhodně nehrozí, zase tak divná nejsem!!!
Víš já chápu, že Baky ani máma nechtějí aby jsi babičku takhle viděla, chtějí aby sis jí pamatovala jako živou a veselou. To chápu. Ale taky rozumím tobě, že máš pocit, že když jí to neřekneš tak si to budeš navždycky vyčítat. Ale taky by tě ten obraz toho jak bys jí viděla ted mohl nadosmrti strašit.Nechci dělat nějakýho špatnýho proroka ani chytrou, ale s ohledem na tvůj stav, si myslím, že Baky s mamkou mají pravdu.I když jsi asi ode mně tohle slyšet nechtěla, chtěla jsi asi abych ti řekla, že bys jí měla vidět a měla jí to všechno říct, tak já ti to neřeknu, protože si nemyslím, že je to až tak dobrý nápad. Je dobře, že břečís tomuhle jediný co pomůže je čas a ještě pořád je nějaká naděje že se třeba uzdraví. A kdyby ne...musíš to brát tak, že prožila dlouhej a dobrej život, že vás všeccky měla moc ráda a že si to tady určitě užila. Každýmu jednou příjde jeho čas.At je to dířv nebo později. Všichni se jednou někde tam nahoře potkáme, slibuju, že babičku zase jednou uvidíš.Protože já věřím na to, že tím že člověk zavře očia umře to prostě nekončí.Že musí být něco potom...něco kde tomu člověku bude ještě líp než tady a bude otamtud dohlížet na všechny svoje bližní, aby jim nikdo neubližoval a měli se dobře. Bude to pro vás pr všechny těžký, o tom nepochybuju, ale nejlepší lék je fakt čas. S tím nemůžeš nic jinýho udělat.Ty už ted nic nezmůžeš a já vím, že tě to štve, protože bys chtěla něco udělat. Chceš jí říct jak jí máš ráda?Vysvtává tady otázka, jestli tě člověk v tomhle stavu vůbec lsyší a vnímá?To nevím, ale bylo by ti líp, kdyby tě za ní vaši pustili a nechali tě to vyřídit, aby ses cítila líp, ale já nevím..já jsem tohle nikdy nezažila.Nevím jaký to je. A nevím jestli je lepší uchvat si vzpomínku na takovou jaká byla a nebo si dosmrti vyčítat že jsem někomu neřekla jak moc ho mám ráda. Nevím co z tohohle bych si vybrala.Možná, že bych mu, ale taky chtěla říct, že ho mám ráda. I když bych nevěděla jestli mě slyší nebo ne!!!Věřím ti, že ted budeš silná a všecko zvládneš!Drž se a brzy se uvidíme..chci být s tebou,abych ti mohla aspon trochu pomoct nebo te nejak rozveselit!!!
Víš já chápu, že Baky ani máma nechtějí aby jsi babičku takhle viděla, chtějí aby sis jí pamatovala jako živou a veselou. To chápu. Ale taky rozumím tobě, že máš pocit, že když jí to neřekneš tak si to budeš navždycky vyčítat. Ale taky by tě ten obraz toho jak bys jí viděla ted mohl nadosmrti strašit.Nechci dělat nějakýho špatnýho proroka ani chytrou, ale s ohledem na tvůj stav, si myslím, že Baky s mamkou mají pravdu.I když jsi asi ode mně tohle slyšet nechtěla, chtěla jsi asi abych ti řekla, že bys jí měla vidět a měla jí to všechno říct, tak já ti to neřeknu, protože si nemyslím, že je to až tak dobrý nápad. Je dobře, že břečís tomuhle jediný co pomůže je čas a ještě pořád je nějaká naděje že se třeba uzdraví. A kdyby ne...musíš to brát tak, že prožila dlouhej a dobrej život, že vás všeccky měla moc ráda a že si to tady určitě užila. Každýmu jednou příjde jeho čas.At je to dířv nebo později. Všichni se jednou někde tam nahoře potkáme, slibuju, že babičku zase jednou uvidíš.Protože já věřím na to, že tím že člověk zavře očia umře to prostě nekončí.Že musí být něco potom...něco kde tomu člověku bude ještě líp než tady a bude otamtud dohlížet na všechny svoje bližní, aby jim nikdo neubližoval a měli se dobře. Bude to pro vás pr všechny těžký, o tom nepochybuju, ale nejlepší lék je fakt čas. S tím nemůžeš nic jinýho udělat.Ty už ted nic nezmůžeš a já vím, že tě to štve, protože bys chtěla něco udělat. Chceš jí říct jak jí máš ráda?Vysvtává tady otázka, jestli tě člověk v tomhle stavu vůbec lsyší a vnímá?To nevím, ale bylo by ti líp, kdyby tě za ní vaši pustili a nechali tě to vyřídit, aby ses cítila líp, ale já nevím..já jsem tohle nikdy nezažila.Nevím jaký to je. A nevím jestli je lepší uchvat si vzpomínku na takovou jaká byla a nebo si dosmrti vyčítat že jsem někomu neřekla jak moc ho mám ráda. Nevím co z tohohle bych si vybrala.Možná, že bych mu, ale taky chtěla říct, že ho mám ráda. I když bych nevěděla jestli mě slyší nebo ne!!!Věřím ti, že ted budeš silná a všecko zvládneš!Drž se a brzy se uvidíme..chci být s tebou,abych ti mohla aspon trochu pomoct nebo te nejak rozveselit!!!
