Myslím, že je čas shrnout uplynulý rok, rok 2008. Alespoň tak jak jsem ho vnímala já ... Co pro mě znamenal.

Byl to rok mých 16tin, byl to rok mé první lásky, byl to rok mého prvního zklamání ... Byl to rok který mě změnil víc než patnáct předcházejících ... V roce na konci s osmičkou se kreje nepředstavitelný pocit štěstí a spokojenosti s pocitem totalní potupy a bezmoci ... Neměnila sem se jen já, ale vlastně vše kolem mě. Litoměřice spolu s intrem jsem začala brát jako druhý domov, z kterého se později stala neodmyslitelná součást všedních dnů. Naopak Chomutov pro mě byl místem kam sem se vždy ráda vracela, kde jsem našla své přátele. Kde sem se po ne celých deseti letech začala znovu bavit s člověkěm, který pro mě momentálně znamená úplně nejvíc ... S člověkem který mě měl za šílence už od první třídy ... Chomutov ... to je město do kterého sem utíkala v květnu, v červnu ... pro jistotu a hlavně lásku. Bláznivou první lásku dávající tolik ... Ale nic netrvá věčně a už vůbec né u mě :-D To všechno neuvěřitelně růžově vypadajíci zmizelo rychleji než přišlo, zbyly jen vzpomínky  ... a v tu chvíli člověk přemýšlí proč? A ,,hůř na tom být nemůžu,, je vystihující ... Ale pak ... to by se nesmělo stát to, co změnilo můj pohled na svět, krutá realita mi v září nenávratně vzala milovanou osobu. A nejen mě ... Tohle mě donutilo uvědomit si spoustu věcí, tohle mě bolí a bude nejspíš pořád, zmizela část mojí osoby. Vždy budu mít tohle v paměti, vždy tu bude ona semnou ... Rok 2008 mě naučil možná víc než si myslím. Z malý Elišky se pomalu stala životem celkem protřelá Eliška ... Eliška .. vyměnila disko za DnB .. Etage za Kotelnu ... Eliška stihla začít i přestat kouřit :-D Eliška ... Eliška :-D 

Miluju všechny své přátele a celou svou rodinu, sem jim vděčná ... Ať se stalo cokoli dopadlo to ,,celkem,, dobře ... Přežila sem ... A bude hůř ... a co? I to se ale zvládne ... Chci poděkovat všem co mě třeba jen rozesmáli ... co mě naučili ... I want to be forever young  ... toť vše   :-*

Ještě přání do nového roku všem: Přeju strašlivé množství lásky, přátelství, štěstí, zdraví, spokojenosti, penízek, radosti, zábavy, jistoty, věrnosti, věrnosti, věrnosti :-D

Co znamená přijít o to nejcennější ? Já to vím ... nejcennějším je jistota. Moje jistota je v přátelství ... A teď mi kus té jistoty cosi nenávratně vzalo ... Smrt mě připravila o člověka, kterého jsem milovala , o osůbku s kterou jsem vyrůstala a dělila se o všechno, o člověka srdci nejbližšího ... o přítele, kamarádku!  Bobinko ... nemůžu tomu uvěřit ... nemůžu, protože tomu věřit nechci ! Nechce se mi líbit, že pár dní zpět sme tu byly spolu, jedna pro druhou ... nikdy v životě by mě nenapadlo, že se tohle může stát. Tolikrát si člověk řika ... sem na dně, vše se na mě valí, všechno je zbytečný ..hůř už být nemůže .. A pak se stane něco, co překvapí, šokuje, vyděsí ... To co pro vás bylo samozřejmostí je navždy pryč .. Už nikdy nebudete moc udělat nic co by to vzalo zpět ... co se stalo, stalo se. A já osobně mám výčitky .. mohla sem spoustu věcí udělat jinak ... moc mi nedochází co se změnilo ... začínám se v tom hrabat a vzpomínat. Vzpomínky jsou to jediné co teď po tobě mám ! A neni jich málo. Jsou to vzpomínky co mě dostává víc a víc ke dnu ... vidím tebe, mě, všechny naše známé, místa kde jsme byly ... To jak jsme se smály, těšili se na sebe, ale i jak sme spolu plakaly ... a teď pláču sama, protože tohle je jedna z nejtěžších věcí .. Nejde se na ten pocit připravit, nejde se před nim bránit .. Nemůžu dělat vůbec nic ! Nechci ... nechci tu být bez tebe ... byla jsem zvyklá na to jak sme se scházely, na to jak bylo skvěloučký mít někoho, kdo o tobě ví všechno a nejen to dobré ... Mít někoho, kdo tě když ti neni dobře obejme a zároveň někoho koho můžu obejmout já, komu můžu pomoc, když mu neni nejlíp .... Klárinko ...... nemám na to sílu, moc mi to ubližuje, moc mě to mrzí, je mi to líto. Chybíš mi už teď, kdy mi to ještě pořádně nedošlo ... Bude se mi po tobě stýskat, mam tu místo .. prázdné místo, které se pomalu zaplňovalo, ale tak krutě rychle znovu vzniklo ... Kdybych si mohla cokoli přát ... chtěla bych ti naposledy říct jak moc tě mám ráda, co pro mě znamenáš, nic víc ... Jen tě naposledy pevně obejmout ...