A my jsme řekli DOST! Nemá cenu pořád přemýšlet nad tím co bylo, jak bylo, co bylo špatně. Minulost nezměníme, ale BUDOUCNOST ANO! Svojí budoucnost si tvoříme každým okamžikem a každým svým činem který učiníme. Z minulosti si bereme chyby kterými se učíme a snažíme se jim v budoucnosti vyvarovat. Co se týče LÁSKY, ta nas zaslepuje a proto můžeme opakovaně činit opakovaně stejné chyby. Je dobré se na některé kokamžiky podívat z jiného pohledu. Z pohledu jiného člověka žádnou stranou nezaujatýho který jen přihlíží. To nám někdy může otevřít oči a říct UŽ DOST! Dám blbý příklad, ale ja jsem udělala ve svém životě tucet chyb, které už teď přiznávám. Každý dělá chyby a uzná je až po tom co je udělá. Když vemu například to, kolik chyb jsem udělala v minulém roce a jak mě poznamenal vztah s Ježíšem(Lukášem Zimmertem). Tolik špatného mi to jen přineslo a když se vezme v potaz kolik špatných věcí se mi mohlo stát. Ale naštěstí postupem času se mi otevřeli oči, a řekla jsem si. Sakra, co to dělám? To bylé jen malé připřipomenutí mého nešťastného období leňského podzimu a zimy. Ja už nechci víc se trápit, chci take už opět poznat to štěstí lásky znovu. Od té doby co se mi tak trochu víc rozbořil vztah s Matesem, nebyla jsem už nikdy víc šťastná. Ale to co se stalo loňským létem, to se také už nezmění a vím, že život jde dál a že těch kluků a zamilování bude hodně, jednou příjde rodina, manželství, vnoučata a stáří. A já chci jednou, až budu támhle stará babka sedět v křesle a prohlížet si stará alba, vzpomínat na svůj život a mládí s úsměvem na tváři a určitě padne i slza. Ja chci ŽÍT, nechci se schovávat v koutě před světem, ale chci čelit všemu, co mě ještě potká a to si pište, že každého z nás potká hodně nečekaných, pestrých, nebezpečných ale i krásných a láskyplných zážitků. Užijme si ten náš život, ŽIJEME JEN JEDNOU! napsal/a: Ellen007 19:56 | Link komentáře (0)



uváha....   02.Březen 2008


Kam se ubiraš, mé město?

Kam to moje rodne město, kde žiji, studuji a trávím svůj život, spěje? Mladí lidé tráví svůj veškerý čas v barech, na diskotékách, u počítačů a nevěnují se studiu, sportu a zájmovým činnostem. Čím dál více dětí a mladých lidí má kvůli nedostatečnému pohybu a nevhodné strave potíže s nadváhou, což spěje k dálším nemocem jako je obezita a následovně někdy až k cukrovce.
Mladí lidé se nesnaží učit a nepřemýšlejí o studium na vysoké škole a žijí v představách, že v životě nebudou muset ani hnout prstem a vše bude podle jejich přání, cehož budou v pozdějším věku litovat. Mnoho lidí také začíná s kouřením a mladých kuřáků přibývá čím dál, tim víc a víc.
Domy v zapomenutých částech města chátrají a zástupci města se starají jen o části města, které jsou přístupné pro turisty, a schovávají pod pokličku. Stavějí se nové domy ,avšak ty staré a polorozpadlé nechávají chátrat dál. Tyto neobytné domy využívají bezdomovci a lidé užívající drogy.
Spousta lidí je bez práce a tak rodí děti aby čerpali ze sociálních dávek. Tím zdůraznuji naši podstatnou menšinu obyvatelstva což jsou romové. Ti devastují město, okrádají lidi a přitom nedělají nic pro to, aby si našli zaměstnání. Tim nechci házet do všechny do jednoho pytle. Ano, jsou i vyjímky, ale těch je opravdu málo.
Je to zvláštní, kolik chyb se najde na tomto městě a to ještě ani nemluvím o chemičce která nám škodí životní prostředí a tím nám podstatně škodí zdraví. Ano, máme to krásne město, ale jen na pohlednicích a z pohledu z Větruše či ze Střekova, ale v realitě je to jiné. napsal/a: Ellen007 21:03 | Link komentáře (1)




Konečne jsem štastná, potkalo me velké štěstí a velká láska. Od prvního okamžiku co jsem ho spatřila sem cítila něco, co se ani slovy nedá popsat. Je to nádherný pocit milovat a být milován, mít jaký-si pocit bezpečí a zázemí. Když se naše pohledy propojí a dívám se mu do jeho nádhernych očí, tak mam pocit, že okolní svět neexistuje, jen já a on. Toužím s ním být do skonání světa a cítím k němu cit, kterymu se už od pradavna říká láska. Jsem štastná že ho mám a jsem štastná za každý okamžik stráveny s nim.Naše životy se propojily jako zázrak, asi to byl osud co nám propojil naše životy a dovolil nám být spolu v lásce a štěstí. Děkuji celymu světu za něj, dekuji otče náš na nebesích za svuj dar, dekuji ti matko Země že jsi ho přivedla ke mně a hlavně děkuji lásko tobě za svoji lásku a za to, že tě mám. napsal/a: Ellen007 21:22 | Link komentáře (0)



Pohled z ona...   26.Leden 2007


maaam se báááááječněěěě...sem štastnááá....ikdyz to moje zdraví me zlobí...uz me lítaní po nemocnicích a vysetreních nebavi... ... mno co mam jinak povídat...venku se roztrhla peřina a vločky padají směrem k zemi...jsou tak volné a bezstarostné...nezajíma je svet....nemají starosti...jen si tak letí a letí....žádná vločka není sama... je jich tisáce...jasou jako garda bo armáda valící se z nebes mezi nás, lidi á zvířata. Jaký to překrásný pohled z okna... napsal/a: Ellen007 22:37 | Link komentáře (0)