FENU NEBO PSA??????

Fenu nebo psa?

Jeopravdu mnoho lidí, kteří se nemohou rozhodnout a neznají ani klady azápory při držení feny či naopak psa. A že opravdu to rozdíl je, jistěpotvrdí ti, kteří zkušenosti s obojím pohlavím již mají. Fena: - Zpravidla 2x (některá plemena pouze 1x) ročně hárá. Je to obdobítrvající v průměru 3 - 4 týdny a asi 10 dní je opravdu nutné fenkuhlídat, aby ji nenavštívil nezvaný vynalézavý nápadník. S háravou fenouvětšinou není možné navštěvovat chovatelské akce a soutěže (jen vevýjimečných případech). Nezřídka v období hárání fena podává rozdílnépracovní výkony - je-li výcvikově vedena. Po určitou část hárání fenybarví, tedy pro udržení čistoty v bytě je většinou nevyhnutelné použitíspeciálních kalhotek. - U některých fen se občas objevuje "falešná březost", kdy se chovajítak, jako by očekávaly narození štěňat. Ty vidí v hračkách a oblečení,které doma najdou. - Může mít štěňata (ať už chtěná - na které se každý majitel fenkytěší, či nechtěná - "vámi neuhlídaná"). Pokud se rozhodnete, že štěňataod své fenky nikdy chtít nebudete (z jakéhokoliv důvodu), je možné jinechat vykastrovat a veškeré problémy spojené s háráním odpadnou. - Jsou většinou lépe ovladatelné, tedy i poslušnější, přítulnější,jemnější, "nerozhodí" je háravá fena v okolí, ani na procházkách tolikneočichávají každý centimetr půdy. - Nevenčí se každých pár metrů a neznačkují každý keř, což ocenízejména ti, kteří si potrpí na krásnou zahrádku plnou okrasných keřů. - V menší míře se mezi nimi objevují dominantní jedinci a "rváči". - Zejména pro začátečníky je vhodnější fena. Stejně tak mladý človíček,který tíhne k výcviku psů na cvičišti by měl rozhodně sáhnout po fence. Pes: (Zjednodušeně by se dalo říci, že platí opak, než-li je výše uveden, přesto vyjmenujme si specifika psů-samců). - Jsou podstatně hůře ovladatelní, nachází-li se v jejich blízkém okolíháravá fena. Taktéž jejich špatná ovladatelnost je v místech, kde seháravá fena venčila, či se pouze prošla. - Častěji mají sklony vyhledávat "rvačky-souboje", či alespoň dalším psům stejného pohlaví dávat najevo své "vyšší postavení". - Více dominantních jedinců se najde mezi psy než-li mezi fenami. - Jejich ovladatelnost bývá problematičtější, naopak nezřídka jsou tzv.tvrdší a nekompromisní (i v obraně) než-li feny. Nelze však tvrdit, žetoto je pravidlem. - Zejména díky háravým fenám v okolí mají větší sklony k toulání. - Intenzivně značí své teritorium a velmi obtížně se jim vysvětluje, žena keře a květiny v zahradě se to nesmí. Taktéž na vycházkách majísnahu označkovat každý roh, strom či popelnici. - Odpadají problémy s háráním a s případným nechtěným nakrytím. - Některé problémy (např. utíkání za háravými fenami, přílišnádominance …) se v některých případech dají odstranit nebo alespoňomezit kastrací psa. Každé plemeno má svá další specifika a i jisté, byť často minimálnípovahové rozdíly mezi psem a fenou. Pouze zkušený a dobrý chovateldaného plemene vám tyto povahové rozdíly sdělí. Zda je právě pro vás lepší fenka či pes bohužel většinou ukáže ažsamotná zkušenost, kdy si teprve plně uvědomíte, co zmiňované "klady azápory" představují.