Ahojte,

Neuveritelne se stalo zazrakem a spici princezna se po sto letech probrala z tvrdeho spanku, aby zasedala vedet. Nebudete mi to verit, ale fakt si posledni dobou sotva stacim cistit zuby jak je toho hodne, natoz nejaky psani:)) Ale po poradku, nemam teda jedno poneti, kdy a co jsem psala naposledy, ale kazdopadne se toho stalo tolik, ze bych stravila noc nad tim to tu vsechno popsat. Dovolte mi teda aspon vypichnout to nejpodstanejsi. Jednak tu byl na navstave tatka a podnikli jsme spolu vylet do vsech moznych a mnohdy i nemoznych zakouti severozapadu USA. Ja bych vam strasne moc rada poreferovala jaky to bylo, ale to by bylo fakt na strasne dlouho. Takze vam musi stacit ze to bylo super. Ani jsme se s tatkou vzajmne nepozabijeli a tak celkove bylo zkratka fajn mit aspon jednoho rodice zasena chvilku u sebe. Jak totiz vite, rozhodla jsem se v USA zustat o rok dyl a protahnout si tak svoji Au-Pairi sluzbu. Myslim ze az se vratim tak si zaridim jesle, skolku a druzinu dohromady. Jeste k tomu pripojim porodnici a psi utulek a nad hlavu si pripichnu svatozar:))) To byl samozrejme jen joke - jako ze vtip.

Takze v tuto chvili jsem tu uuuuz, ja ani nevim. Je legracni jak to clovek na zacatku pocita- tyden, dva tydny, mesic, ctvrt roku a ted kdyz se nekdo zepta, tak rikam druhej rok a nejakou blizsi specifikaci se nezabyvam. Ale budme tedy konkretni a mohu rict ze uz tu kroutim 14,5 mesice. To je docela dobry:)) No kezby se ten cas zastavil na chvilku a natahl trosicku. I kdyz asi ne ted v listopadu, pac se zrovna nadobro rozloucilo leto a zacina tady takovy divny posmourny pocasi. Prvni rok jsem stravila u cesky, ale na druhy rok jsem si rikala, ze by to uz fakt chtelo nekam do americkyho prostredi. Takze jem si zazadala o zmenu. Sice jsem si tajne prala skoncit v San Franciscu, protoze jsem do toho mesta zamilovana, ale to nakonec nedopadlo. Takze jsem stale v Marin County, a to 9 mil jizneji nez predtim. A vlastne si ani nemam na co stezovat. Do San Francisca muzu zajet kdykoliv a mam to 15 minut na GGBridge (Teda pokud se tady zrovna neborti Bay Bridge a tenhle kousek cesty pak trva hodinu). Navic jsem porad pobliz predesly rodince takze holky, ktery mi samozrejme porad chybi, muzu aspon sem tam navstivit. Ze zacatku to bylo zvlastni, vracet s na misto, kde jste byli rok doma, ale ted uz mi to ani neprijde, vlastne uz mi o tam prijde takovy cizi, zvykla jsem si uz nekde jinde. Ale to nic nemeni na to, ze holky jsem adoptovala do srdicka jako svoje mladsi segry a cloveku neni lip, nez kdyz dostane takovej HUG az se z toho polozi na zem:)

Ale ted neco k nove rodince. Prostehovala jsem se k osmiclenne zabehnute americke rodine. Tata Chanler, mama Anne, deti Joshua 11, Madsen 8 a Kaela 4, hnedy retrivr Dakota a dve kotata Oreo a Shadow. Musim rict, ze prvnich par dnu bylo narocnych, preci jen to tu je oproti zvyklostem o dost zivejsi, ale jakmile jsem jen trochu privykla tempu, tak musim rict, ze malokdy mam cas se vubec podivat na hodinky. Oproti prvnimu roku jsem se vlastne stala takovym soferem, protoze v aute s detma travim kazdy den. Taky vsechny tri deti maji skolu kazdy den, kdy Kaelina konci nejdriv ve dvanact, Maddiina ve 3 a Josh ma skolu az do pul 4ty, no nekdy i dyl. Jen tak pro zajimavost vam tady muzu popsat jak vypada takove moje utery. Takze vstavam po sedme, protoze uz od osmi mam skolu ( English for native speakers - College of Marin), pak se dostanu domu a chvili jen tak zevluju nez v 11 zacnu pripravovat moje a deti pradlo na prani, to mi vzdycky vyjde na 4 davky, takze cely den pak travim hazenim veci do pracky a z pracky do susicky, odkud to nakominkuju, abych jim to vecer uz mohla narovnat do skrini. Prava legrace ale zacne az s detma. Takze vyzvednu Kaelu a povetsinou spolu zajedeme do obchodu pokoupit njaky veci co chybi. Ta se vetsinou vozi v kosiku a dulezite si vybira co by chtela. No vetsinou v ramci zachovani dobrych vztahu neco malyho ji koupim. Kdyz nakoupime, tak honem spechame domu, abych se mohla venovat jednak pradlu, jednak priprave vecere a dezerty ( zele, muffiny, brownies, lemon bars...cokoliv:)) a jednak taky Kaele. Ve tri sjedeme vyzvednout Maddie. Rychle ji dovezu domu, popripade dam neco najist abych ji uz o 45 min pozdeji mohla vyhodit na soccer a s Kaelou v sedacce zase chvata domu prehodit pradlo. Po ctvrty hodine jedeme pro Joshe, ktery ma v uterky Jazz band a konci az ve 4:30. S sebou tahneme jeho tasku s karate vecma. Domu ho ani nevezeme, rovnou ho vyhodime dva exity na dalnici na karate. Po ceste zpet se stavime na hristi vyzvednout Maddie ao pul sesty uz jsem doma abych mohla dofinishovat pripravy na veceri. Do toho se musi cvicit piano a povinne cist. Kdyz po sesty dovali Josh, konecne muzeme servirovat jidlo a spolecne vetsinou i s Anne se najist a rict jakej byl den. No a kdyz jsem uspesna, tak se ten dn v sedm dostanu do sve chaticky a jsem stastna ze mam uterek za sebou. Kdyz to neni az tak strasny, tak se snazim jeste vyrazit do posilovny nebo si zaplavat, ale vetsinou jsem rada ze jsem chvilku v klidu. Navic s moji English class a ted jeste navic class na univerzite Berkeley Business Communication nemam o ukoly nouzi. Zkratka a dobre se neudim, ale to je dobre.

Navic mam hned vedle v baraku sousedku, co je taky Au-Pair a myslim ze jsme si prima sedly. Jednak si deti hrajou spolu, takze kdyz se nam nahodou podari dat je dohromady, tak si vetsinou samy vystaci a my mame chvilku si pokecat. Taky spolu casto vyrazime parit do San Francisca (naposledy Halloween party, coz byla neuveritelna kce:)) a v neposledni rade mame spolecnou class na Berkeley. Jmenuje se Adriana, ale rika se ji Drika, jo a je z Brazilie- coz se nezapre- hlavne teda kdyz pari nebo ridi:))

No psal bych, protoze je toho hodne co napsat, ale zase nad tim nemuzu stravit cely den a noc. Zitra uz je nastesti patek, ale v sobotu mam Business class a pak odpoledna ma Kaela narozeninovou party a nasledne vecer mam jeste hlidani, takze tenhle vikend opravdu nebude na odpocinek moc casu, tak ted nemuzu ponocovat a bdit tu nad laptopem. Ja se sem treba zase brzo podivam a neco malo vic napisu. Ted jste aspon dostali takovy zakladni info, jak to tu se mnou pokracuje. Jo jinak jsem tenhle tyden skrabla auto, ale jen malicko. Vlastne docela dost, ale neni to zase tak zavazny, rodinka nad tim jen mavla rukou- auto uz je totiz promackly od predesly Au-Pairky:)))

Tak se zatim mejte vsichni moc fajn a zase nekdy;)

Ahoj!!!

Ahoj vsem, kteri i pres me nespolehlive psani zustali verni a obcas sem mrknou. Dneska jsem sice nemela v planu psat, ale jelikoz selhaly dva televizni kanaly, a to Nova, kde se seka Ordinace a Prima, kde musim pockat az se mi nacte Hadej, kdo jsem, tak jsem si rekla, ze je to mozna znameni, ze bych mela zase neco malo napsat:)

Takze mame cerven a dneska jsem pocitala, kolik pracovnich dni mi zbyva do konce a je to tech 33, coz me az prekvapilo, vydesilo, jak je to cislo maly. Nekteri vi, ze tu koncim 17. srpna a tak si ted rikate, ze uz holka chudak ani neumi pocitat, protoze to vychazi prece o moc vic, ale ne, ne, ne, pratele. Ja totiz budu mit dovolenou- konecne. A nebude to jen tak obycejna dovolena, uz tim ze pri ni najedu skoro 3000 mil, ale hlavne protoze ji stravim s tatinkem. Presne za 4 tydny tu totiz na SFO pristane letadlo a v nem bude sedet, a pokud ho nezastavi imigracni (coz nepredpokladam, doufam ze kolty necha doma:))), tak nas cekaji 3 tydny cestovani vsude mozne. Nejdrive vyrazime na 3 dny na sever k Lake Tahoe- obrovsky jezero s pruzracne cistou vodou. To bude takova zahrivacka pred velkym tripem, ktery nam zabere celkem 11 dni. Nejdriv si projedeme Hwy1 a to se zastavkami v Big Sur a Santa Barbare, nasledne stravime 2 dny v LA, pote se premistime do Arizony hodinku od Grand Canyonu, ten samozrejme navstivime, dalsi presun je do Utahu, a to narodni park ZYON ( ted si nejsem jista jestli tam neni I, ale to je fuk :)), odtud uz si to posupajdime do Las Vegas, Nevada- tam vyhrajeme samozrejme balik, takze po zbytek cesty uz pojedeme limuzinou s vlastnim bazenem:)) No a kdyz nahodou ne, tak budeme pokracovat v puvodnim planu zpet do Kalifornie, kde jeste mrkneme na nejaky ty Sekvoje a Yosemity a pak tradaaa domu do San Rafaelu. Samozrejme nesmime opomenout lokalni atrakce jako je San Francisco, Alcatraz, Sonoma a Napa a me malebne mestecko. Zkratka budou to 3 tydny plne dobrodruzstvi, stresu, ze se ztratime popripade nestihneme dojet do mista ubytovani a oni mi pak strhnou tucny penale, ale vite co, mne to neva. Hlavne ze tu budu mit po skoro roce tatku, ze taky budu mit volno, veskerejm detem se budu vyhejbat obloukem- to mi myslim bude stacit ke stesti.

No a jak to vypada s mym dalsim pusobenim ve statech? No zatim zajimave, je to teprve tejden co jsem konecne zkompletovala moji prihlasku pro druhy rok a uz jsem dostala nabidky dvou rodin. Prvni mi volala pani z agentury nekdy ve stredu. Evo, mame tady rodinu, co je zaujal tvuj profil a chteli by s tebou mluvit. Tak si rikam prima a odkud jsou. Z Massachusetts.............wow, myslim, ze dal uz to ani neslo:))) Tak jsem rekla ne dekuji, vysvetlila jsem, ze nehodlam vytahnout paty z Kalifornie a zavesila. Trosku me prepadla deprese, co se mnou bude dal, ale nastesti pozdeji v tydnu se to obratilo k lepsimu. Psala mi moje koordinatorka, ze by pro me mela rodinu a ted pozor...v San Franciscu, coz zni daleko lip nez Massa....bla bla. Dostala bych se do city a zaroven zustala na blizku vsem pratelum, od kterych se mi moc nechce. Zatim od nich nemam vic zprav, teprve se prihlasuji k agenture, takze az se tak stane, tak se teprve zacne zarizovat nejake setkani nebo neco... Jediny co vim je, ze maji 3 deti- 9lety dvojcata holky a 4,5 letyho kluka. Coz by mohlo znamenat, ze by deti uz mohly mit skolu a odpoledni aktivity a tak bych ja fungovala hlavne jako ridic, coz by mi vzhledem k tomu, ze uz jsem si ozkousela, jaky je to ridit ve friscu vubec nevadilo. No nebudeme chvalit dne pred vecerem a uvidime co se z toho vyklube, treba nakonec jeste skoncim nekde v ty Iowe...a nebo taky Na Drazce v Pardubicich:))

Ted uz pujdu asi zkusit ty videa, jestli se na to bude dat koukat, vcera jsem po dlouhy dobe hrala tenis a nejak zapomnela na protazeni po a tak dneska sotva lezu, nohy nezvednu, takze navlikani ponozek je nadlidsky ukon, tak doufam, ze uz to bude zitra lepsi, nebo doufam, ze mi devcata prominou, ze projednou maji AP invalidu. Uz me ted tak nejak ani nenapada, co vam napsat. Daniel, muj kamarad, si odletel na mesic do Evropy, to se tak nekdo ma. Dokonce bude i 3 dny v cechach, tak az potkate nekoho z Guatemaly, tak se ho zeptejte jestli to neni nahodou on:) Doufam, ze mi posle pohled z Prahy:)))

Tak se zatim mejte a ja dam vedet, jak to vypada s tim mym stehovanim-nestehovanim ( bejt to kousek, aspon bych nemusela priplacet za dalsi kufry do letadla, protoze nemam jedno poneti, kam tyhle vsechny svoje poklady ulozim, takhle bych to nastrkala do igelitek a bylo by:-D)

Tak se mejte vazeni a brzy ALOHA

Ahoj ahoj ahoj, rozhodla jsem se polepsit a zase neco malo vyplodit, jak se mam, co je noveho a tak, vsak to znate. Dnes mame 14. 4. 2009 a vypada to jako uz docela dlouha doba, co se se mnou to letadlo odlepilo, vlastne az neuveritelne dlouha doba. Nejvtipnejsi na tom je, ze mi to tak nejak vubec nedochazi. Kdyz mi pisou znami, ptaji se a jaka je Amerika a ze to musi bejt totalne super a pritom to neni az takova otviracka ust. V podstate krome jinyho jazyka a trochu jinejch dopravnich pravidel tu az takovy rozdily nejsou.

Ale pojdme k necemu podstatnemu, copak je tu noveho. Tak predevsim jsem k 1.4 zacala chodit do posilovny, celosvetove znameho YMCA...ja to teda predtim znala jen z ty pisnicky no:) Takze pilne cvicim, a to ze me to jeste neopustila beru za uspech. Tenhle tyden je zrovna Spring Break, coz znamena zadna skola, tak se budu snazit chodit kazdy den. No ne ze bych to tak prehanela, ale prisel balicek z cech ve kterym bylo i nejaky to koki, po kterym se jen zaprasilo, takze v tuhle chvili je opravdu co vysportovavat:) Jsem ze zacatku trpela znacnym ostychem, ale kdyz jsem videla jaky 200 kilovy i vic lidi tam chodi, tak uz je to lepsi. Nekdy je to opravdu s podivem, co se tam vyskytne, ale ty lidi by zaslouzili metal, uz za tu odvahu. Samozrejme se tam najde taky takovejch par namachrovanejch typku, pravidelne potetovanjch, co maj narvany sluchatka a predvadej se tim, ze tam mezi cvicenim tancujou. Dneska me to rozesmalo, protoze zatimco me sla do usi Dvorakova Novosvetska, tak tam jeden takovej hopsal do rytmu neceho jinyho:) No nic, zatim chodim do posilovny a obcas na spinning, mame tam i bazen a saunu, ale to az nekdy pozdeji. Vzhledem k tomu, ze jsem v saune nebyla cca 10 let, tak aby to tam se mnou neseklo.

To je vlastne asi takovy jediny novy tady. Pomalu zacinam vyzvidat informace jak na to prodlouzeni, ke kterymu to smeruje. Ale vsechno zalezi na vejsce v Brne, jestli tam oni nebudou mit nejakej problem to prodlouzit. protoze kdyby nahodou jo, tak mi nezbyde nez posupajdit domu, i kdyby se mi nakrasne nechtelo. Pac jinak by pro me tatik prijel a dotahl by me tam za culik:))) Ale komplikace necekam, tak uvidime, co nam prinesou nasledujici dny.

Ted jsem si jeste vzpomnela, ze ted v nedeli jsem bylas Pavlinou na ceskym meetingu u jedny cesky, kde jsme pred Vanoci pekli cukrovi a seslo se nas tam sest a bylo to takovy fajn si jen tak klabosit cesky. Bylo to legracni ze kdyz jsme jeli tam, tak jsme s Pavlinou mluvily anglicky a pak kdyz jsme vystupovali, tak uz na nas cekala Lucka a tak koukala, jak to mezi sebou valime, tak povidam aha, tak ted uz zase cesky. Nekdy je to fakt prca, az dneska jsem vlastne premyslela nad tim, jak zvlastni je povidat s holkama odpoledne cesky, kdyz ony mi odpovidaji anglicky a to mi to doted prislo normalni a pak se nad tim clovek zamysli, ze to az tak normalni vlastne neni:) Ale tak co je tady na tom svete normalni ze jo. Ted mi nastava takovej cas oslav. Jednak bude mit narozky muj tatinek, potom Alexandra tu ve stejnej den slavi rok v USA, mladsi sestre bude 18 ( to se tak nekdo ma), starsi sestricka bude slavit rok v Saudi a koneckoncu pak taky narozky, a to nevim, jestli se uz u tohodle cisla ma prozrazovat vek, ale tak jeste je to mladice, tak prozradim ze ji bude 30...waaau. Do toho bude mit narozky Jita a Kaca, tak si asi koupim nejakou flasu a vsechny je zapiju, jen skoda ze s vetsinou to nemuzu oslavit osobne:(

Ja si myslim, ze na dnesek jsem toho vymyslela az az, tak mam zase na par dni pokoj a budu doufat, ze se stane neco neuveritelneho, co bych vam tu mohla zase popsat. Mejte se priiiima a brzy nashledanou :)

Pa

Ahojte vsichni, doufam, ze mate otevrena usta prekvapenim, ze pisu, protoze ja teda jo. Uz jsem si totiz rikala, ze asi nenapisu a nakonec asi jo, ale tak nechvalme dne pred vecerem, nebo jakpak zni to nase krasne rceni. No nebudu se tady omlouvat, ze jsem nemela mesic a pul cas, protoze to neni pravda. Casu bylo moc, ale ne zrovna na psani. Ale tak ted se to pokusim napravit a snad mi to odpustite:)

Posledni co jsem psala, byla ten rychlej pulrocni vzkazek a vidite, clovek chvilku nenapise a uz to je skoro 8 mesicu...moment, to spocitam...takze nam to dela hezkych 140 dni do konce- tadaaaa. Kdyz se od toho odecte, ze skoro cely cervenec budu mit volno, tak uz do toho konce veru moc nezbyva. No ale co je tady noveho, urcite neco jo. V nasi Au-Pair parte to ted byl trochu gulas. Jedna holcina mela bouracku, takze skoncila, na jeji misto nastoupila jina, co ji predtim rodinka vyhodila, takze tam kde jsme driv vyzvedavali jednu, ted vyzvedavame jinou, coz je trochu skizofrenni, ale takovej je zivot. Vzhledem k tomu, ze uz je skoro duben, tak tu zacinaji splhat teploty dost nahoru a kdyz se postesti a nefouka ten mrazak od oceanu, tak muze byt na slunicku i k 30ti. I kdyz nevim jestli jsem objektivni, tlacim li totiz kocar, tak mam mnohdy pocit, ze je stupnu asi tak milion, no zkratka moc. Uz se mi postestilo stravit i 3 dny na plazi a osobne doufam, ze tech dnu bude vic a vic. Co je jeste noveho je to, ze mam ridicak- konecne jsem se odhodlala a napsala testy, dali mi zatim jen docasnej a ted 7.4. bych mela mit jizdu, po ktery mi doufam daj trvalej. Uz teda jezdim a uzivam si automat. Trosku to je jak autodrom, jen z toho vzadu necouha ten hak na elektriku:)) Ani jsem s tim kupodivu nemel moc problemy, je teda pravda, ze levou nohu jsem ze zacatku nestrkala div pod sedadlo, aby se mi tam nekde nepripletla:)) No zatim bez problemu, dodrzuji k "radosti" ostatnich ridicu rychlostni limity a dela mi velike poteseni, sledovat ve zpetnem zrcatku tu kolonu za mnou plozici se 25 mph:)) Ted uz jsem teda trochu zrychlila, pac bych nerada, aby si na me jednou pockali a dali mi do cumaku:))

Holky jsou asi furt stejny, i kdyz mi prijde, ze posledni dobou docela vic zlobej, nebo min poslouchaj, knouraj...no obcas na pest, kterou samozrejme nemuzu:) Ale tak to je taky treba tim, ze uz jich mam obcas dost. Jindy jsou ale takovy mazlilky, ze bych si je s sebou vzala do kufru. Co se tyce prace, tak je to porad stejny- po, st, pa park.......... ut, ct skola, trosku ubijejici rutina, ale tak je to asi vsude. Ted ani neprobihaji nakupni silenstvi vzhledem k tomu, ze se snazim setrit na cervencovy cestovani, kdy prijede tatka. Jupiiii, uz aby tady byl. Pomalu se nam to zacina rysovat- nejdriv sever Kalifornie, potom Vegas a Grand Canyon a nasledne trip na jih do LA, San Diega. samozrejme nejakej ten narodni park, to se jeste musi doladit.

Posledni asi takova novinka je, ze to vypada na dyl nez jen na ten puvodne planovany rok. Si rikate, ze jsem asi zcvokla, tamhle pocitam dny a najednou si k tomu pridam jeste 365:) Vtip je v tom, ze nezustanu tady, ale povandruju zase dal, konkretne by se mi libilo pekne na jih, za jeste vetsim teplickem- do LA. Od agentury nabizej, ze v pripade rocniho prodlouzeni, udelaj vsechno proto, vyjit vam vstric v pozadavku mista a moje koordinatorka povidala, ze LA je celkem realny, pac je to velky mesto s hodne rodinama, co chtej AP. Uvidime, nakonec skoncim nekde ve Wysconsinu apod na seniku u krav:) Ani nevim, kde zacal ten zlom, asi tak nejak v ty dobe pul roku, kdy jsem si nakonec do toho udelala i ten ridicak a po dlouhy dobe si nepripadala jako vezen:) A pak zjistite, ze tan cas leti tak rychle, ze jste jeste ani nestihli tu Ameriku vstrebat, ze ta anglictina jeste porad nic moc. I proto bych treba chtela do jiny rodiny, kde budou jen amici, zadni cesi, ackoliv se tu nemam zle. Amici maj radi slovo Challenge- tak to beru jako takovou dalsi vyzvu, pekne se v tom vokoupat jeste, poznat svet, osamostatnit se jeste o trochu vic, paklize to jde. V podstate nemuzu nic ztratit jen ziskat, zalezi pokud lidi, co me maj radi vydrzej i pres druhej rok a ja verim, ze par takovejch odvazlivcu kolem sebe mam, nastesti, bez tech by to bylo o hodne tezsi.

Ted mame pondeli vecer, ktery jsem stravila u filmu 27 Dresses, ted uz ale poletim do sprchy. Mame tu ted na prodlouzeny vikend navstevu z Bostonu, coz je Pavlinin pritel. Je tu ted poprvy a soudit ho mi neprislusi a vlastne ani nevim, co bych tak napsala. Pro me je to blby akorat v tom, ze si pripadam trosku jako takovej zlodej soukromi, takze uz se tu par dnu snazim bejt vicemene neviditelna. Ale zitra uz odjizdi, tak zase najedeme do starejch koleji. Taky jsem ted zacala chodit do skoly- pekne jsem si dala francouzstinu a nemcinu. Francouzstina bude jen tak pro legraci a z nemciny snad oprasim vrstvu prachu a ozivim si ji, ale to vam tu popisu zase nekdy jindy, pac ted uz na me pada unava. Radsi nebudu slibovat kdy, ale budu se snazit polepsit:) Jinak doufam, ze vy se mate paradne, pomalu roztavate po zime a vytahujete jarni kabaty:)

Prozatim se loucim a mejte se vite jak, jak chcete

Jo a jen tak mimochodem, to co se ted deje v cechach, myslim ta vlada a tak, to je teda pekne ostuda...

Dobry vecer, dnes jenom rychle vazeni, ackoliv zvladnuti prvni poloviny si jiste zaslouzi obsaznejsi clanek. Taky vam ho sem moc rada pridam, ale ne dnes, videla bych to nekdy v tydnu. Na to musi byt takova bilancni nalada a dneska neni nalada zadna, na jedno oko uz spim a druhy drzim silou vule. Je to tak, pulrok pryc...ani me nejak ted nenapada co k tomu vic rict. Pred chvilkou jsem dokoukala letosni Oscary, coz je neco co jsem predtim nemela sanci nikdy videt. Nebo asi mela, ale zkratka nevidela. Ale k tomu vsemu se vratim v podobe nasledujiciho clanku... Jen ze jsem koukala, jak vam sem tenhle mesic pisu pekne 2. pak 12. a dnes 22., skoda ze neni 32.:) Takze urcite se ozvu jeste do konce unora;)

Zatim se mejte, uzivejte pomaly konec zimy, snad ji tam taky nebudete mit porad, a brzy zase tady

Dobry vecer, protoze u nas na rozdil od vas vecer je. Uz mam za sebou sprchu a tak jsem si k dnesnimu psani uz zalezla do pelisku, aby na me nemohla zima. Posledni dobou jsem mela problem se dokopat k tomu neco napsat, ale dneska se mi po dlouhy dobe chce:) Mam totiz pocit, ze jsem se tu uz zabydlela takovym zpusobem, ze si uz ani jako au-pair nepripadam, spis takova starsi segra...placena :)

No ale nejdriv vam povim co je noveho a toho je urcite hodne, takze nevim proc jsem se tu zasekla ve psani a premyslela, co vlastne napsat:) Kazdopadne uz vim, jak to probiha, kdyz pod vlivem alkoholu nabourate auto a zrusite tim dodavku elektriny pro 3000 lidi. Samozrejme, ze to nevim z vlastni zkusenosti, jelikoz ke me jeste ridicak nejak nedoputoval, prihodilo se to jedne me kamaradce au-pair. Kdybych tu mela popisovat cely pribeh, jak se to prihodilo, tak to vyda na jednu knihu cervene knihovny, nakonci uz teda spis cerne. Proste pod vlivem mela pocit, ze to nepocka a tak sedla za volant a stalo se. Ji teda nastesti nic a nikomu jinymu taky ne, ale i tak je toho nadrobeno az az. Zkuste si sami uhodnout jestli nekdo, kdo zpusobil nehodu pod vlivem alkoholu muze byt vlastne au-pair. Spravne, nemuze...coz je teda komplikace cislo jedna. Kamaradka ma jediny stesti, ze ubrecela policajta a ten ji nedal na noc do vezeni, protoze to je tady normalni. No ale vezeni ji taky jeste muze potkat, coz se dozvi az bude mit soud. Vezeni nebo hodne tucna pokuta. Nevi se taky jestli se bude platit skoda na aute, jestli se bude platit skoda na sloupu, skoda spotrebitelum atd atd atd, vsichni se ted jen modlime aby to bylo co nejmin. Soud je ke konci unora, tak zatim stejne nema smysl nad tim spekulovat.

Tenhle tyden Pavlina vyrazi zase na vychodni pobrezi, a tak nastoupim do sluzby ja. Pracuju v patek od osmi do peti a pak noc, sobotu cely den a noc, v nedeli od rana do 10ti a pak od osmi noc, v pondeli od rana do peti...zkratka se s holkama tenhle vikend uzijeme. No me je uz ted jasny, ze me zase cekaj probdeny noci s hruzostrasnejma predstavama, nechutny ranni vstavani ( jsem zvedava jestli s rychlosti rustu holek se mi jeste vejdou do postele, koupani, snidane, svaciny, obedy, vecere...no zkratka vsechno, ale nevadi, jednou za cas se to zvladnout da. Jediny co me na to vzdycky desi je ta zodpovednost za ne, asi pujdou na voditko:) Jen doufam, ze se trochu zlepsi to prsavy pocasi, protoze byt s nima cely vikend doma, tak asi bude ohromna regrace:))

Dneska jsem vyzehlila dve pracky, co jsem dala vcera, tak mam ted doufam od pradla zase chvilku pokoj. Normalne me to asi zacalo bavit, tak jednou do mesice u televize je to docela prima relax. Vlastne kdyz si uvedomim, co to vsechno delam co se tyce domacich praci, tak by tomu mamka neverila. Kazdy den meju nadobi, plnim a vyndavam mycku, peru, zehlim, skladam pradlo, meju koupelnu vcetne zachodu!!!, tridim odpadky, vyvazim a uklizim popelnice, cistim sporak a celkove kuchyn, luxuju....no mazec zkratka, jak ja se tesim domu:))No ale chtela jsem napsat, ze uz jsem pak nejak extra nemela co na praci, tak jsem projizdela stary maily a vlastne jsem dosla az na zacatek tohodle vseho. Jak jsem se 14.3 poprve zaregistrovala na webovkach, jak mi 15.4 poprve napsala Pavlina, jak jsem 24.4 poprve volala s Ericem. Jak jsem to tak procitala uplne se ve me vybavily ty pocity a myslenky co se mi tenkrat honily hlavou. Bylo to v dobe, kdy uz jsem si vlastne rikala, ze mi nikdo normalni nemuze napsat a pak se ozvala Pavlina. Takze jsem si rekla, ze to zkusim, ale ze v pripade neuspechu nebudu uz dal hledat...no a ono to vyslo. Ono je potreba, aby si clovek obcas pripomnel, jak to vlastne vsechno zacalo. Vzpominam se na prvni vecer, co jsem prijela. Jak jsem neumela se sprchou a musela si tak dat studenou:)) Taky jak jsem byla nasledujici pondeli prekvapena, kdyz se Pavlina najednou zdejchla a ja uz byla na holky sama. Sama sebe obdivuju, ze jsem to vlastne zvladla:) Nejak vic si ale ty zacatky nepamatuju, jak to treba probihalo v zari, co jsme podnikaly prvni tyden. Skoda, mozna jsem si mela tenhle blog psat o trochu podrobneji a ted bych vedela:)

Kazdopadne dneska (protoze jsem pres veskere odhodlani nestihla cely clanek napsat vcera) mi Pavlina zmenila rozvrh na vikend, prehodila mi sobotu s nedeli. Asi zapomnela, ze kazdou nedeli volam s tatkou a kdyz muze, tak i s mamkou. Sice prisla jestli by mi to nevadilo, ale tak musi ji bejt jasny, ze ja stejne nikdy nereknu ne. Takze pak jen: Diky, jses moc hodna...... Nebo se tomu rika taky blba, ze jo:))) No nic, ale to se zvladne, vsechno se zvladne, ten celej pulrok se zvladne a pak hura domu a BYE Ameriko.

Uz jsem tim asi pro dnesek vycerpala vsechno, co jsem vam chtela. Tak doufam, ze se mate vsichni paradne a tak no. Tak zase nekdy ahooooj

A pokud toto rceni plati, tak tady se toho letos asi moc nevypestuje. Snih logicky neni a nebyl, ale neni ani zima, dokonce skoro vubec ani neprsi, tak uz se pomalu ceka, kdy vypuknou prvni pozary. Mne to ze je hezky nevadi, prave naopak. Jen me to trochu mate v orientaci v jake casti roku se nachazime, ale tak s tim uz se da nejak smirit.

Je-li unor, coz uz je nepochybne na kazdem koute planety, tak to znamena, ze brzy oslavim pul roku pobytu tady, coz mi prijde zkratka neuveritelny. Prijde mi jako vcera, kdyz jsem si den pred odletem u nas v kavarne davala klobasu, ze ktery mi pak bylo tezko jeste v New Yorku:) No a jakmile se dostanu do te pomyslne poloviny, tak uz se pomalu budu chystat k odjezdu. Dostanu se na ten pomyslny vrchol hory, kam jsem se pul roku skrabala a ted uz budu akorat pomalinku sestupovat:) Musim teda rict, ze jsem se tou Pavlininou nabidkou na prodlouzeni docela vazne zabirala. I proto, ze jsme to pak prehodnotily a namisto Havaje se domluvily na letence do cech na 14 dnu, tudiz bych se pred tim prodlouzenim jeste podivala domu... Myslim si, ze to necham plavat, i kdyz uplne jasno v tom nemam. Az se Pavlina zepta, tak ji asi odpovim, co me v tu chvili vytone na mysli:)

Jinak vcerejsi den jsem stravila oblibenym nakupovanim, nejakej ten dolar zaplakal na obohaceni satniku:) Chtela jsem si koupit nejaky kratasy a boty, tak samozrejme kratasy ani boty nemam, ale zato mam uzasny tricko Ferrari, tuniku Puma, tilko Puma, svetr GAP a pozor, koupila jsem pansky trenky, ale pro sebe....na spani:) Pred chvili jsem je vyzehlila, tak uz se na ne dneska vecer tesim. Abych to ale dopovedela, tak vecer se pak vyrazelo do klubu, a to asi v nejvetsim slozeni, v jakym jsme kdy byli: Monika, Barry, Daniel, jeho kamosky Heather a Ashley, Heather kamoska Daniell, Chad, Alexandra, Diana, Iryna, Natasa, Walter a Svetlana a samozrejme ja, takze poradna skupina:) Navic jsem pila vic nez kdy jindy...pekne malibu s ananasem a nejaka ta vodecka taky padla, tak tim to bylo jeste umocneny. Zkratka chci rict, ze to byla dobra akce, ale zase mi to na chvilku stacilo. Ted se chodilo parit kazdy tyden, tak uz se uplne tesim, jak pristi vikend proplacatim doma a co ja vim, treba oprasim kolo. Dnesek uz jsem stravila jako obvykle, postupne hovorem s tatinkem, pak babickou, sestrenici a bratrancem a zakoncila to Tomem, pak jsem si sla na hodinku, nebo spis 2-3 dachnout a vecer jsem zehlila, u toho koukla na film Medvidek, ted si asi pustim Obsluhoval jsem anglickeho krale a uz zalezu do postele, preci jen mam nejaky deficit a tak bych chtela byt na zitrek na ty dve dracice prichystana:)

Vcera jsme tak trochu zacali planovat vylet na Houseboat na jezero na sever Kalifornie, tak snad se to podari dotahnout do konce, aspon by se zase bylo na co tesit. Ja se vam zase brzy ozvu s novinkama, az teda nejaky budou a zatim se loucim a jdu cinit jak jsem slibila...Dobrou noc

Ahojte, tak nejak jsem si o vikendu rikala, ze vam napisu, v nedeli jsem si pak rikala ze v pondeli, v pondeli ze v utery, predevcirem a vcera jsem si nerikala nic a dnes vam pisu:) Noveho neni v podstate nic, ale nechci se opakovat.

Mame tedy konec ledna a po par proprsenych dnech se zase vratilo slunicko a je tady u nas takovej ceskej kveten, aspon teda pres den, v noci je zima jako na Sibiri. Z toho vyplyva, ze uz zase vic casu travime s holkama venku, chodime do parku, kde si vzdycky sednu na nejaky slunecny misto a slunce si necham palit do zad, taky odpoledne travime venku, malujeme s vodovkama, coz teda bavi hlavne me- byste meli videt tu zirafu, co jsem nakreslila vcera:) No zkratka uz to neni takovy debilni, jako kdyz bylo hnusne...ale tak ono se to blby pocasi zase vrati, nemam obavy.

No ted jsem si vzpomnela, kdyz to tu notasove klapu, ze mam vlastne novy laptop, co jsem koupila v sobotu, legrace byla, ze to vubec nebyl ten, co jsem chtela koupit puvodne. Kdyz jsem byla v tom krame poprvy, tak tam totiz byl bilej jen jeden, ale podruhy dva, tudiz se to zkomplikovalo. No nakonec jsem koupila Sony VAIO VGN-NS240E a z tohodle bilyho krasavce vam tu pisu. Byl levnejsi nez ten druhej, tak jsem i usetrila nejakou tu korunu...teda spis dolar:) Myslim, ze tenhle mi krasne staci a koupit ten druhej, tak bychsi asi i nadavala. No dost o laptopu, na tom neni nic zajimavyho.

Minulej tejden jsme se tak vsichni sesli u vecere vcetne Erica, takze bylo prihodno jim oznamit rozhodnuti, ze na druhy rok, ne dekuji nezustanu. Prvni co vylezlo z Erica bylo, ze si to jeste rozmyslim. Aha, to by me zajimalo, kde na to prisel:)) Myslim, ze si to asi nerozmyslim, rok preci jen neni az tak uplne kratka doba a popravde si nedokazu predstavit, ze by mel prijit jeste jeden. Dneska teda prisla Pavlina se zajimavou nabidkou, ze pokud prodlouzim aspon na pul roku az rok, tak mi budou davat kazdy tyden o 50 dolaru navic a zaplati mi dovolenou na Havaji. Ty dovoleny je skoda, ale co se da delat, ne vzdycky muze mit clovek vsechno...snad na me nezanevrou, aby ted treba nezacla nejaka sikana:))) Nabidla jsem jim, ze bych treba mohla prijet dalsi prazdniny na 3 mesice, kdyby po tom touzili, tak uvidime...nakonec by to mohla bejt takova dlouhodoba spoluprace v podobe letnich brigad :)

Dalsi, co je noveho v me Au-Pair komunite je, ze moje kamaradka Alexandra z Chile musi tak nejak skoro z niceho nic zmenit rodinu. Respektive jeji hostitelska rodina ji uz vic nechce. Dobry co? Jak si muzou jen tak lusknutim prstu pohrat s vasim osudem. Takze ted musi rychle hledat novou rodinu, na coz mate od agentury 2 tydny nez vas poslou nekam do Utahu nebo kam:) Pro ni je to o to tezsi, ze ted tady ma Chada, a tak se snazi hledat v okoli. No doufam, ze to dobre dopadne, pac je to prima holka, ktera by v ty nasi parte chybela. Ted od nas navic odchazi dalsi Au-Pair Iryna, po roce meni rodinu a tak se stehuje do San Jose, coz je sice hned pod San Franciscem, ale i tak je to hodinu a pul jizdy a to jeste nesmi bejt provoz. Proste, kdyz jste takhle daleko od domova a vasi pratele jsou zase jen takovy podobni dobrodruzi jako vy, tak je ta fluktuace lidi docela velika. Lidi odchazi a zase prichazi, i kdyz mam pocit, ze jenom spis odchazi. Vlastne jsem takovy posledni clen, co byl prijat, co se tyce Au-Pair a to uz tu taky nejsem az takovy novacek. I kdyz ted kousek ode me prijela nova holcina z Anglie, tak bysme se asi mohli spratelit...uvidime...(Uvidime- to tu pisu docela casto koukam:)).

Holky se ted nejak uplne promenily v takovy milujici osubky, furt me nekde objimaji a rikaji jak me maji radi, asi nastolily citovy vydirani, zizaly jedny. Je s nima legrace a myslim, ze jsem jedna z mala au-pair, ktera si tu praci vice mene uziva a bavi ji. Jasny ze se mi rano nechce vylejzat z postele, ale tak to je spis tim, ze je 8 neco a ne tim, ze bych mela bejt s holkama. No ale taky samozrejme zlobej, obcas kdyz dovadime, tak jsou pak rozdivocely a musej se krotit a jak s nima ted po odpolednich mluvim cesky, tak uz jsem se 2x pristihla, ze jsem na Sabi zakricela Sabrino!!- a az jsem se poprvy lekla, jak drsne to zni:) No ale nevymenila bych je, oproti tomu co slysim od ostatnich holek, tak zlaty moje deticky. V utery mi jedna maminka, co zase chodi se svejma dvojcata s nama do skolky, rekla, ze si nejdriv myslela, ze jsem jejich mamka ja, ze to tak vypada podle toho vztahu co mezi sebou mame, zajimavy co? A to neni poprvy, co me nekdo takhle pochvalil. Ja samozrejme vzdycky jen nejak zabrblam, ze jsem za to placena, ale tak pohladi me to po dusi, ne ze ne. Ale nerada bych to zakrikla, nerada bych, aby se hned zitra neco prihodilo. Mam totiz az panickou hruzu z toho, ze se jim neco stane. Zvlast Sabi je kaskaderka, co se klidne rozebehne proti zdi.

Dneska uz vam asi nemam az tak moc co napsat, zitra uz je patek, to je az sileny jak ty dny leti. V sobotu asi zase utratim nejaky ten dolar za hadry a vecer se chystame do klubu. Ted jsme byli ty dva posledni vikendy, coz je spojeno s tim, ze Iryna odchazi, tak si to chce jeste poradne uzit. Eric ted uklada holky do postele, Pavlina je nekde na meetingu v Sacramentu, takze pak preberu sluzbu ja, tak mi prejte, teda spis holkam, tvrde spani. Ja se zase brzy ozvu.

Uzivejte snehu, ciao

Ahoj! Tak jsem tu zase, opruz ja vim:) Ale tak neco vam sem vymrsknu, ani ne tak kvuli vam, ale az budu stara, scvrkla a cely dny nebudu mit do ceho pichnout, tak bude aspon co cist. Ale to zase prehanim, v tuto chvili je to hlavne kvuli vam a pro vas. Takze...

Za sedmero horami a sedmero rekami nebo spis ze jednim velkym oceanem byla jedna Evelina, a ta zazivala mala ale i vetsi dobrodruzstvi, o ktere by se rada podelila s temi co bydli od Atlantiku na vychod. No spis by se dalo rict, ze se toho az tak moc nedeje, a tak vam opetovne nema moc co napsat. Ale preci jen jsem si vzpomnela. Pavlina, alias moje hostmum, po mne chce pristi tyden vedet jestli hodlam zustat druhy rok nebo ne-e, tak to je takova trosku vec na zamysleni. Prijde mi to strasne brzo se rozhodnout, kdyz jsem sotva prelezla svuj paty mesic pobytu, ale holky se v pripade meho nezustani musi zapsat do skolky, coz je potreba aspon pul roku dopredu, takze proto. No ja v tom mam celkem jasno uz vlastne od hovoru s Kacou (kamaradkou) a jestli jsem nekdy vahala, tak ted uz to vim jasne. Jediny proc bych tu zustavala jsou holky, protoze ty zizaly mam opravdu rada, ac mi nekdy sakra lezou krkem, jenze to je dost malo vzhledem k tomu, co vsechno me tahne domu. Navic si myslim, ze mladej clovek proste v dnesni dobe nema cas na dvoulety prazdniny, kdyz ma dejme tomu jeste nejake plany, co by chtel za mlada stihnout. Cimz myslim hlavne (tatinek bude rad) dokoncit skolu, pak treba jeste cestovat, najit primovej job, kde se jednak slusne vydela a aspon trochu to cloveka bavi, treba i porodit nejaky to caparte, provdat se, coz nemusi jit nutne ruku v ruce s predchozim bodem:)) Z cehoz mi jednoznacne vyplyva, ze stravit tu druhy rok by bylo na vlasyvyskubani a to nechci. Pac me mamka jako malou nechala spat na zadech, tak mam hlavu placatou, usi odstaty, no ble bez vlasu, ono i s nima je to mnohdy nekoukatelny, ale to semka nepatri. Zkratka, mily zlati, zase se vam vratim:) Tim jsme sfoukli prvni bod.

Druhy bod je koupe laptopu, ktera se konecne priblizila, takze nejspis novy clanek uz vam budu klepat na nem. Dneska jsem si udelala cas na projduti dvou obchodu a nasla jsem tam sampiona sveho srdce, a to tedy Sony VAIO, cislo si samozrejme nepamatuju, krasnej bilej, malej, lehkej a tak no. Jako nejaky takovy ty technicky parametry si myslim taky v cajku, tak jakypak koumani. Navic myslim, ze pro me potreby to bude taaaakhle bohate stacit. Stoji 800, coz neni zase tak spatny, i kdyz se da koupit i treba za 500 v pripade ze se chcete vlacet se 4kilovou krabici. No to je jedno, ale hlavne jsem se tam zamilovala do jednoho telefonu....ach...krasna bila Nokie e71....ach, 450 dolaru, ach asi budu zase setrit:) Taky jsem koukala na ten, co po nem prahne tatka, Nokii n96, ale musim rict, ze tahle krabice se mi tedy moc nelibila. Zato teda e71 bych si odnesla hned, snad radsi nez ten notas. Asi bude na rade jako dalsi. Tim jsme sfoukli druhy bod, ktery jsem vam chtela sdelit a zaroven jsem vycerpala temata pro dnesni den.

Dalo by se asi jeste psat, jako ze tu ted treba cely tyden nebylo min jak 20 stupnu a krasne slunecno, ale na me nejak padla unava, tak asi zamirim cca 1,5 napravo do sve postele. vcer se chystame do klubu, tak musim mit jakztakz nejakou energii. Vam preju krasne zimni radovanky a ja se zase brzy ozvu, doufam ze uz ted a s novym pristrojem, tak zatim aloooha

Nazdarek vsichni, tak jak se dari v novem roce? Doufam, ze lip nez v tom predeslym. Ja se rozhodla ze vam tu neco vytvorim jen tak bez nejakyho specialniho duvodu.

I kdyz uz se zase normalne pracuje a to mi prijde dooost specialni, po takovy dobe, no strasne me to bavi, vite jak:) Takze dnes bylo pondeli a bylo pekne hnusne, zatazeno, sem tam sprchlo, ven se jit nedalo a tak jsme se s holkama cely den protloukaly doma. Stavely puzzle, kreslily, hraly s modelinou a docela to i utikalo, pak sly holky spat a prisel uklizeci cas. Pavlina me poprosila at uklidim holek koupelnu a vydrhnu pritom protismekavou podlozku do vany, ktera mela zespod trochu plisne. Jenze jak se drhne plisen ktera je uvnitr zazrana, to uz mi nikdo nerekl. Takze jsem to tam drbala asi pul hodiny bez jakyhokoliv zlepseni a v duchu padala spousta osklivejch slov. Musim rict, ze jsem si nad tim pripadala bezradneji nez popelka nad smichanou kukurici s hrachem, ta mela aspon sanci:)) Ve chvili, kdy uz jsem nad tim vzteky skoro brecela jsem si rekla, ze by to stacilo...Jeste jsem neslysela od jiny au-pair, ze by musela myt koupelnu, jsem holt dobra duse. Predtim to delala Estella, guatemalka co nam chodila uklizet. Ted je krize, tak nechodi, lidi si chtej toho hodne udelat sami, aby usetrili, tak jsem to takhle odprdla. Ale tak zase si nechci stezovat, to ja jen kdyz musim delat neco, co me fakt stve, kamz patri vytirani a drhnuti nevydrhnutelne plisne:))

Jinak vcera jsem podnikla dalsi vylet do San Francisca a bylo to fajn, oproti dnesku urcite jiny druh  pocasi. Nejdriv jsme prosli pristav, pak jsme naskocili na jejich klasickej Cable Car a jelo se na Downtown, coz jsem pochopila jako takovy byznys centrum, plny mrakodrapu a musim rict, ze se mi tam dost libilo, brzy tam musim vyrazit zase:) Pak jsme byli v cajovne na caji a ja si vybrala nejakej zelenej asi za 9 dolaru a musim rict, ze chutnal jak vylouhovanej rybi ocas, no zkratka nic moc. Asi bych sem mela dohazet nejaky fotky, abyste z toho taky neco meli.

Pred chvili jsem se vratila z behani a ani me to tentokrat neznicilo tak strasnym zpusobem jako posledne, tak treba pujdu behat znovu driv jak zase za pul roku:) Zatim svoje predsevzeti drzim, tak snad z toho casem budou nejake vysledky. Jinak vas dnes potesim, nebudu psat zadne sahodlouhe slohy, protoze uz stejnak nemam vic co rict, tak se mejte hezky a ja se zase nekdy ozvu.