Eva57

1. Když Ježíš přestal dávat svým učedníkům tato přikázání, stalo se, že odtud vyšel, aby učil a kázal v jejich městech.
2. Když pak Jan ve vězení uslyšel o Kristových skutcích, poslal dva ze svých učedníků,
3. aby se ho zeptal: "Jsi ty Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?"
4. Ježíš jim odpověděl: "Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte:
5. Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví jsou kříšeni a chudým se káže evangelium.
6. A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje."
7. A když ti muži odešli, Ježíš začal zástupům říkat o Janovi: "Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu klátící se větrem?
8. Na co jste se tedy vyšli podívat? Na člověka oblečeného hebkým rouchem? Pohleďte, ti, kdo se oblékají hebkým rouchem, jsou v královských domech.
9. Co jste tedy vyšli vidět? Proroka? Ano, říkám vám, a více než proroka.
10. Toto je ten, o kterém je napsáno: 'Hle, já před tvou tváří posílám svého posla, který připraví tvou cestu před tebou.'
11. Amen, říkám vám, že mezi těmi, kdo se narodili z žen, nepovstal větší než Jan Křtitel, ale kdo je nejmenší v nebeském království, je větší než on.
12. Ode dnů Jana Křtitele až dosud nebeské království snáší násilí a násilníci ho uchvacují.
13. Neboť všichni Proroci i Zákon až po Jana o tom prorokovali.
14. A jste-li to ochotni přijmout, on je ten Eliáš, který měl přijít.
15. Kdo má uši k slyšení, ať slyší.
16. Ke komu ale přirovnám toto pokolení? Je podobné dětem, které sedí na tržišti a volají na druhé:
17. 'Pískali jsme vám a netančili jste; žalostně jsme naříkali a neplakali jste!'
18. Jan totiž přišel, nejedl a nepil a oni říkají: 'Má démona!'
19. Přišel Syn člověka, jí a pije a říkají: 'Hle, žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!' Ale moudrost je ospravedlněna svými dětmi."
20. Tehdy začal vyčítat městům, ve kterých se stalo nejvíce jeho zázraků, že nečinila pokání:
21. "Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by v pytlovině a v popelu činili pokání.
22. A tak vám říkám: Týru a Sidonu bude v soudný den lehčeji než vám.
23. A ty, Kafarnaum, které jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla budeš svrženo. Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí v tobě, staly v Sodomě, zůstala by stát až dodnes.
24. A tak vám říkám, že sodomské zemi bude v soudný den lehčeji než tobě."
25. Tehdy Ježíš odpověděl: "Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům.
26. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo.
27. Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo nezná Syna, jedině Otec a ani Otce nikdo nezná, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit.
28. Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a jste obtěžkáni, a já vám dám odpočinout.
29. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírný a pokorný v srdci; a najdete odpočinek pro své duše.
30. Vždyť mé jho je příjemné a mé břemeno lehké."

1. Potom svolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a aby uzdravovali každou nemoc a každý neduh.
2. Jména dvanácti apoštolů jsou pak tato: Nejprve Šimon zvaný Petr a jeho bratr Ondřej, potom Jakub Zebedeův a jeho bratr Jan,
3. Filip a Bartoloměj, Tomáš a celník Matouš, Jakub Alfeův a Lebeus příjmením Tadeáš
4. Šimon Kananita a Jidáš Iškariotský, ten, který ho také zradil.
5. Těchto dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: "Nechoďte na cestu pohanů a nevstupujte do města Samaritánů,
6. ale raději jděte ke ztraceným ovcím z Izraelova domu.
7. Jděte a kažte: Nebeské království se přiblížilo!
8. Nemocné uzdravujte, malomocné očišťujte, mrtvé křiste, démony vymítejte. Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.
9. Neberte si zlato, stříbro, ani peníze do opasků,
10. ani mošnu na cestu, ani dvě košile, ani obuv, ani hůl, protože dělník je hoden svého pokrmu.
11. A když vejdete do kteréhokoli města nebo vesnice, zeptejte se tam, kdo je toho hoden, a u něj zůstaňte, dokud neodejdete.
12. Když pak přicházíte do domácnosti, pozdravte ji.
13. A bude-li toho ten dům hoden, ať váš pokoj přijde na něj. Pokud však nebude hoden, ať se váš pokoj navrátí k vám.
14. A kdokoli vás nepřijme a nebude poslouchat vaše slova, vyjděte z toho domu nebo města a vyklepte jeho prach ze svých nohou.
15. Amen, říkám vám, že v soudný den bude sodomské a gomorské zemi lehčeji než tomu městu."
16. "Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky, proto buďte chytří jako hadi a bezelstní jako holubice.
17. Dejte si však pozor na lidi, protože vás budou vydávat soudům a bičovat vás ve svých shromážděních.
18. Budete kvůli mně vedeni i před vládce a krále, na svědectví pro ně a pro národy.
19. Ale když vás jim vydají, nestarejte se, jak a co byste řekli, neboť to, co máte říci, vám bude dáno v tu chvíli.
20. Nejste to totiž vy, kdo mluví, ale Duch vašeho Otce, který mluví ve vás.
21. Bratr pak vydá bratra na smrt, i otec syna a děti povstanou proti rodičům a zabijí je.
22. A všichni vás budou kvůli mému jménu nenávidět, ale kdo vytrvá až do konce, ten bude spasen.
23. Kdyby vás tedy v tom městě pronásledovali, utečte do jiného. Amen, říkám vám totiž, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.
24. Není učedník nad mistra ani služebník nad svého pána.
25. Pro učedníka je dost na tom, když bude jako jeho mistr a služebník jako jeho pán. Jestliže hospodáře nazvali Belzebulem, čím spíše jeho domácí?"
26. "Proto se jich nebojte, neboť není nic skrytého, co nebude zjeveno, ani nic tajného, co nebude poznáno.
27. Co vám říkám ve tmě, mluvte na světle, a co slyšíte šeptat do ucha, kažte na střechách.
28. A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou, ale raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle.
29. Copak se neprodávají dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce.
30. Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě!
31. Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců."
32. Kdokoli mne tedy vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem, který je v nebesích.
33. Kdo by mne ale před lidmi zapřel, toho i já zapřu před svým Otcem, který je v nebesích.
34. Nemyslete si, že jsem přišel na zem přinést pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč.
35. Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci, dceru proti její matce a nevěstu proti její tchýni.
36. A nepřátelé člověka budou ti z jeho vlastní rodiny.
37. Kdo má rád otce nebo matku více nežli mne, není mě hoden, a kdo má rád syna nebo dceru více nežli mne, není mě hoden.
38. A kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mne, není mě hoden.
39. Kdo nalezne svou duši, ten ji ztratí, a kdo ztratí svou duši kvůli mně, ten ji nalezne."
40. "Kdo vás přijímá, ten přijímá mne, a kdo přijímá mne, přijímá Toho, který mě poslal.
41. Kdo přijímá proroka jako proroka, dostane odplatu proroka, a kdo přijímá spravedlivého jako spravedlivého, dostane odplatu spravedlivého.
42. A kdokoli by dal jednomu z těchto maličkých k pití jen pohár studené vody, protože je to můj učedník, říkám vám jistě, že rozhodně neztratí svou odplatu."

1. Vstoupil tedy na loď, přeplavil se a přišel do svého města.
2. A hle, přinesli mu ochrnutého člověka ležícího na lůžku. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Buď dobré mysli, synu, tvé hříchy jsou ti odpuštěny."
3. A hle, někteří ze zákoníků si řekli: "Ten člověk se rouhá!"
4. A když Ježíš viděl jejich myšlení, řekl: "Proč si v srdcích myslíte zlé věci?
5. Vždyť co je snadnější? Říci: Jsou ti odpuštěny hříchy, anebo říci: Vstaň a choď?
6. Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy" - tehdy pověděl ochrnutému - "Vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů."
7. A on vstal a odešel domů.
8. Když to tedy uviděly zástupy, užasly a vzdaly slávu Bohu, který dal takovou moc lidem.
9. Když potom šel Ježíš odtud, uviděl člověka jménem Matouš, jak sedí na celnici, a řekl mu: "Pojď za mnou." A on vstal a šel za ním.
10. Když pak Ježíš seděl za stolem v jeho domě, hle, stalo se, že přišlo mnoho celníků a hříšníků a stolovali s Ježíšem a jeho učedníky.
11. Když to uviděli farizeové, řekli jeho učedníkům: "Proč váš mistr jí s celníky a hříšníky?"
12. Ježíš to však uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
13. Jděte a naučte se, co znamená: 'Milosrdenství chci, a ne oběť.' Nepřišel jsem totiž volat spravedlivé, ale hříšné k pokání."
14. Potom k němu přišli učedníci Jana Křtitele a ptali se: "Jak to, že my a farizeové se postíme často, ale tvoji učedníci se nepostí?"
15. Ježíš jim řekl: "Mohou ženichovi přátelé truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou dny, kdy od nich bude ženich vzat, a tehdy se budou postit.
16. Nikdo přece nepřišívá záplatu z nové látky na starý plášť, neboť ta záplata odtrhne i kus roucha a díra je ještě horší.
17. Také se nelije nové víno do starých nádob. Jinak se nádoby roztrhnou, víno se vylije a nádoby se zničí. Nové víno se přece lije do nových nádob a tak se obojí zachová."
18. Zatímco k nim mluvil tyto věci, náhle k němu přistoupil představený synagogy a klaněl se mu se slovy: "Moje dcera právě zemřela. Ale pojď, vlož na ni ruku a bude žít!"
19. Ježíš tedy vstal a šel za ním a jeho učedníci také.
20. A náhle se zezadu přiblížila žena, která dvanáct let trpěla krvácením, a dotkla se cípu jeho roucha.
21. (Řekla si totiž: "Jestli se jenom dotknu jeho roucha, budu uzdravena.")
22. Ježíš se otočil, a když ji uviděl, řekl: "Buď dobré mysli, dcero. Tvá víra tě uzdravila." A od té chvíle byla uzdravena.
23. Když pak Ježíš přišel do domu představeného synagogy, uviděl hudebníky a hlučný zástup kvílících
24. a řekl jim: "Odejděte, protože ta dívka neumřela, ale spí." A oni se mu vysmívali.
25. Když byl ale zástup vyveden, Ježíš vstoupil dovnitř a vzal ji za ruku a ta dívka vstala.
26. A zpráva o tom se roznesla po celé té zemi.
27. Když odtud Ježíš odcházel, šli za ním dva slepci, kteří volali a říkali: "Smiluj se nad námi, synu Davidův!"
28. Když pak přišel domů, ti slepci k němu přistoupili a Ježíš jim řekl: "Věříte, že jsem schopen to udělat?" Oni řekli: "Ano, Pane."
29. Tehdy se dotkl jejich očí a řekl: "Staň se vám podle vaší víry."
30. A jejich oči se otevřely. Ježíš je pak přísně napomenul a řekl jim: "Dejte pozor, ať se to nikdo nedozví."
31. Ale oni vyšli a roznesli zprávu o něm po celé té zemi.
32. A když odcházeli, náhle k němu přivedli němého člověka posedlého démonem.
33. Když pak byl ten démon vyhnán, němý začal mluvit. Lidé v zástupu tedy užasli a říkali: "Nic takového nebylo nikdy vídáno v Izraeli!"
34. Farizeové však říkali: "Vymítá démony skrze knížete démonů."
35. Ježíš tedy obcházel všechna města a vesnice, vyučoval v jejich synagogách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh mezi lidmi.
36. A když viděl zástupy, byl pohnut soucitem k nim, protože byli zesláblí a rozptýlení jako ovce nemající pastýře.
37. Tehdy řekl svým učedníkům: "Žeň je jistě veliká, ale dělníků málo.
38. Proto proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň."

1. Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy.
2. A hle, přišel malomocný a klaněl se mu se slovy: "Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit."
3. Ježíš vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď očištěn!" A jeho malomocenství bylo ihned očištěno.
4. Tehdy mu Ježíš řekl: "Dej pozor, abys to nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj Bohu ten dar, který přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně."
5. A když Ježíš vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho:
6. "Pane, můj služebník leží doma raněn mrtvicí a strašně trpí."
7. Ježíš mu řekl: "Já přijdu a uzdravím ho."
8. Setník však odpověděl: "Pane, nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu, ale jen řekni slovo a můj služebník bude uzdraven.
9. Vždyť i já jsem člověk pod mocí a mám pod sebou vojáky. Tomuto řeknu 'Jdi' a on jde a jinému 'Přijď' a on přijde; svému otroku řeknu 'Udělej tohle' a udělá to."
10. Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo šli za ním: "Amen, říkám vám, že ani v Izraeli jsem tak velikou víru nenašel.
11. Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i od západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království.
12. Ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů."
13. Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: "Jdi, ať se ti stane, jak jsi uvěřil." A jeho služebník byl v tu chvíli uzdraven.
14. Když pak Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl jeho tchyni, jak leží a má horečku.
15. Dotkl se tedy její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala je obsluhovat.
16. Když potom nastal večer, přivedli k němu mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a uzdravil všechny nemocné,
17. aby se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: "On sňal naše slabosti a odnesl naše nemoci."
18. Když pak Ježíš kolem sebe uviděl veliké zástupy, přikázal učedníkům, aby se přeplavili na druhou stranu.
19. Tehdy k němu přistoupil jeden zákoník a řekl mu: "Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš."
20. Ježíš mu tedy řekl: "Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by složil hlavu."
21. Tehdy mu řekl jiný z jeho učedníků: "Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce."
22. Ježíš mu však řekl: "Pojď za mnou a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé."
23. Potom vstoupil na loď a jeho učedníci ho následovali.
24. Na moři pak náhle nastala veliká bouře, takže vlny přikrývaly loď. On však spal.
25. Přistoupili tedy a vzbudili ho se slovy: "Pane, zachraň nás, vždyť hyneme!"
26. Ježíš jim ale řekl: "Proč se bojíte, malověrní?" Tehdy vstal a napomenul vítr i moře a nastal naprostý klid.
27. A ti muži žasli a říkali: "Co je tohle za člověka, že ho poslouchá i vítr a moře?"
28. Když se pak přeplavil na druhou stranu do kraje Gergezenců, setkali se s ním dva lidé posedlí démony, kteří vyšli z hrobů a byli velmi nebezpeční, takže nikdo nemohl chodit tou cestou.
29. A hle, křičeli: "Co je ti do nás, Ježíši, Boží Synu? Přišel jsi sem, abys nás předčasně trýznil?"
30. Daleko od nich se páslo veliké stádo vepřů
31. a ti démoni ho prosili: "Jestliže nás vymítáš, dovol nám odejít do toho stáda vepřů."
32. On jim tedy řekl: "Jděte!" A oni vyšli, vstoupili do toho stáda vepřů, a hle, celé stádo se rozběhlo ze srázu dolů do moře a zahynulo ve vodách.
33. Ti, kdo je pásli, pak utekli, a když přišli do města, všechno vyprávěli - totiž to o těch posedlých.
34. A hle, celé město vyšlo Ježíši naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, aby odešel z jejich kraje.

1. "Nesuďte, abyste nebyli souzeni.
2. Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude zase odměřeno.
3. Proč tedy vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš?
4. A jak můžeš říci svému bratru: 'Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,' a hle, ve tvém oku je trám!
5. Pokrytče, vytáhni nejdříve trám ze svého oka a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.
6. Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly před svině, aby je snad svýma nohama nepošlapaly, neotočily se a neroztrhaly vás."
7. "Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno.
8. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
9. Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když ho poprosí o chléb?
10. A když poprosí o rybu, dá mu snad hada?
11. Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím více váš Otec, který je v nebesích, dá dobré věci těm, kdo ho prosí?"
12. "A proto všechno, co chcete, aby lidé dělali vám, stejně i vy dělejte jim, neboť v tom spočívá Zákon i Proroci.
13. Vcházejte těsnou branou. Prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby, a mnoho je těch, kdo vcházejí skrze ni,
14. neboť těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji nalézají."
15. "Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci.
16. Poznáte je podle jejich ovoce. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí?
17. Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce.
18. Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
19. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně.
20. A proto je poznáte podle jejich ovoce.
21. Ne každý, kdo mi říká 'Pane, Pane', vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce, který je v nebesích.
22. Mnozí mi v ten den řeknou: 'Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony a nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?'
23. A tehdy jim vyznám: 'Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě, vy, kdo konáte nepravost!'"
24. "Kdokoli tedy slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále.
25. Pak padl déšť a přišly záplavy a vály větry a udeřily na ten dům, ale nespadl, protože byl založen na skále.
26. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podobný bláznivému muži, který postavil svůj dům na písku.
27. Pak padl déšť a přišly záplavy a vály větry a udeřily na ten dům a spadl a jeho pád byl veliký."
28. Když Ježíš dokončil tuto řeč, stalo se, že zástupy žasly nad jeho učením,
29. protože je vyučoval jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci

1. "Dávejte si pozor, abyste nedělali své milosrdné skutky před lidmi proto, aby vás viděli. Jinak totiž nemáte odplatu u svého Otce, který je v nebesích. 2. Proto když prokazuješ milosrdenství chudým, nevytrubuj před sebou, jako to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby se nechali chválit od lidí. Amen, říkám vám, že už mají svou odplatu. 3. Ale když ty prokazuješ milosrdenství, ať tvá levice neví, co dělá pravice, 4. aby tvé milosrdenství bylo vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně." 5. "A když se modlíš, nebuď jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali lidem. Amen, říkám vám, že už mají svou odplatu. 6. Ale ty, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, a když zavřeš dveře, modli se ke svému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně. 7. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. 8. Nebuďte jim tedy podobní, protože váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. 9. Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! 10. Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. 11. Dej nám dnes náš každodenní chléb, 12. a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. 13. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen. 14. Odpustíte-li totiž lidem jejich prohřešky, odpustí váš nebeský Otec i vám. 15. Ale jestliže lidem neodpustíte jejich prohřešky, pak ani váš Otec neodpustí vaše prohřešky vám." 16. "A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří hyzdí své tváře, aby ukázali lidem, že se postí. Amen, říkám vám, že už mají svou odplatu. 17. Ale ty, když se postíš, pomaž si hlavu olejem a umyj si tvář, 18. aby tvůj půst nebyl zjevný lidem, ale tvému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně." 19. "Nehromaďte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde zloději vykopávají a kradou, 20. ale hromaďte si poklady v nebi, kde je mol a rez neničí a zloději nevykopávají ani nekradou. 21. Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce. 22. Lampou těla je oko. Pokud je tedy tvé oko prosté, celé tvé tělo bude jasné. 23. Ale pokud je tvé oko zlé, celé tvé tělo bude temné. Je-li tedy světlo v tobě tmou, jak veliká bude tma? 24. Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu." 25. "Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život, co byste jedli a co pili, ani o své tělo, co byste si oblékali. Není snad život víc než pokrm a tělo víc než oděv? 26. Pohleďte na ptáky na nebi. Nesejí, nesklízejí ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? 27. Kdo z vás může pečlivým staráním přidat ke své výšce jediný loket? 28. Proč si tedy děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, 29. ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. 30. Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, neoblékne snad mnohem spíš vás, vy malověrní? 31. Nemějte tedy starosti. Neříkejte: 'Co budeme jíst?' nebo 'Co budeme pít?' anebo 'Co si oblečeme?' 32. Všechny tyto věci totiž vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. 33. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost a toto vše vám bude přidáno. 34. Nemějte tedy starost o zítřek, neboť zítřek se bude starat o své věci. Den má dost svého trápení."

 



1. Kdyz pak Jezis uvidel zastupy, vystoupil na horu, a kdyz se posadil, pristoupili k nemu ucednici        .
2. Tehdy otevřel ústa a začal je vyučovat. Říkal:
3. "Blaze chudým v duchu, neboť jim patří nebeské království.
4. Blaze plačícím, neboť oni budou potěšeni.
5. Blaze mírným, neboť oni přijmou zemi za své dědictví.
6. Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
7. Blaze milosrdným, neboť jim se dostane milosrdenství.
8. Blaze čistým v srdci, neboť oni uvidí Boha.
9. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni Božími syny.
10. Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.
11. Blaze vám, když vám budou zlořečit a pronásledovat vás a lživě proti vám mluvit všechno zlé kvůli mně.
12. Radujte se a jásejte, protože vaše odplata v nebesích je veliká. Takto totiž pronásledovali proroky, kteří byli před vámi."
13. "Vy jste sůl země. Jestliže však sůl ztratí svou chuť, čím bude osolena? Není už dobrá k ničemu, jen se vyhodí ven a lidé ji pošlapou.
14. Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto.
15. Také nerozsvěcují lampu, aby ji postavili pod nádobu, ale na stojan a tehdy osvětluje všechny, kdo jsou v domě.
16. Tak nechte své světlo zářit před lidmi, ať vidí vaše dobré skutky a vzdají slávu vašemu Otci, který je v nebesích."
17. "Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit.
18. Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se všechny ty věci stanou.
19. Proto, kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království nazýván nejmenším. Ale kdokoli by je plnil a učil, ten bude v nebeském království nazýván velikým.
20. Říkám vám totiž, že pokud vaše spravedlnost nebude omnoho převyšovat spravedlnost zákoníků a farizeů, nikdy nevstoupíte do nebeského království."
21. "Slyšeli jste, že předkům bylo řečeno: 'Nezabiješ,' a kdokoli by zabil, bude vydán soudu.
22. Já vám však říkám, že každý, kdo se bezdůvodně zlobí na svého bratra, bude vydán soudu. Kdokoli by řekl svému bratru: 'Ráka!' bude vydán veleradě, a kdokoli by řekl: 'Blázne!' bude vydán pekelnému ohni.
23. A proto, když bys obětoval na oltáři svůj dar a tam si vzpomněl, že tvůj bratr má něco proti tobě,
24. nech svůj dar tam před oltářem a jdi a nejprve se smiř se svým bratrem a potom přijď a obětuj svůj dar.
25. Dohodni se se svým odpůrcem rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj odpůrce nevydal soudci a soudce zřízenci a byl bys vsazen do vězení.
26. Amen, říkám ti: Rozhodně odtamtud nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř."
27. "Slyšeli jste, že předkům bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.'
28. Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci.
29. Pokud tě tedy svádí tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď od sebe. Je přece pro tebe prospěšnější, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby bylo celé tvé tělo uvrženo do pekla.
30. A pokud tě svádí tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď od sebe. Je přece pro tebe prospěšnější, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.
31. Také bylo řečeno: 'Kdokoli by propustil svou manželku, ať jí dá potvrzení o rozvodu.'
32. Já vám ale říkám, že každý, kdo propouští svou manželku (kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství a každý, kdo by si tu propuštěnou vzal, cizoloží."
33. "Slyšeli jste také, že předkům bylo řečeno: 'Nebudeš křivě přísahat' a 'Splníš své přísahy Pánu.'
34. Já vám však říkám, abyste vůbec nepřísahali, ani při nebi, protože to je Boží trůn,
35. ani při zemi, protože to je podnož jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože to je město toho velikého Krále.
36. Nepřísahej ani na svou hlavu, protože nemůžeš jediný vlas udělat bílým nebo černým.
37. Ať je tedy vaše slovo 'Ano' ano a 'Ne' ne. Co je nad to, je od zlého."
38. "Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko a zub za zub.'
39. Já vám však říkám, abyste neodporovali zlému člověku, ale kdokoli tě udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou.
40. A jestli se s tebou někdo chce soudit a vzít ti košili, nech mu i plášť.
41. A když tě někdo bude nutit jít jednu míli, jdi s ním dvě.
42. Tomu, kdo tě prosí, dávej a od toho, kdo si od tebe chce vypůjčit, se neodvracej."
43. "Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Budeš milovat svého bližního a nenávidět svého nepřítele.'
44. Já vám však říkám: Milujte své nepřátele! Žehnejte těm, kdo vás proklínají, konejte dobro těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kdo vás pomlouvají a pronásledují,
45. abyste byli synové svého Otce, který je v nebesích. Vždyť on dává svému slunci vycházet na dobré lidi i na zlé a posílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé.
46. Když totiž milujete jen ty, kdo milují vás, jakou máte odplatu? Nedělají snad i celníci totéž?
47. A když zdravíte jen své bratry, co mimořádného děláte? Nedělají to snad i celníci?
48. Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš Otec, který je v nebesích."

1. Tehdy byl Ježíš veden Duchem na poušť, aby byl pokoušen od ďábla.
2. A poté, co se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, vyhladověl.
3. Tehdy k němu přistoupil Pokušitel a řekl: "Jsi-li Boží Syn, řekni, ať se z tohoto kamení stanou chleby."
4. Ale on odpověděl: "Je napsáno: 'Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.'"
5. Pak ho ďábel vzal do svatého města, postavil ho na vrcholek chrámu
6. a řekl mu: "Jsi-li Boží Syn, vrhni se dolů! Vždyť je napsáno: 'Svým andělům přikáže o tobě a ponesou tě na rukou, abys snad nenarazil nohou na kámen.'"
7. Ježíš mu řekl: "Opět je napsáno: 'Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.'"
8. Ďábel ho zase vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu
9. a řekl mu: "Toto všechno ti dám, když padneš na zem a pokloníš se mi."
10. Tehdy mu Ježíš řekl: "Odejdi, Satane! Vždyť je napsáno: 'Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému budeš sloužit.'"
11. Tehdy ho ďábel opustil a hle, přistoupili andělé a sloužili mu.
12. Když Ježíš uslyšel, že Jan byl uvězněn, vrátil se do Galileje.
13. Opustil Nazaret a přišel bydlet do Kafarnaum u moře, v krajinách Zabulón a Neftalí,
14. aby se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše:
15. "Země Zabulón a země Neftalí, při cestě k moři, za Jordánem, Galilea pohanských národů:
16. lid, který bydlel v temnosti, uviděl veliké světlo a těm, kteří seděli v krajině a stínu smrti, světlo se zaskvělo."
17. Od té doby začal Ježíš kázat. Říkal: "Čiňte pokání, protože nebeské království se přiblížilo."
18. Když se pak Ježíš procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr a Ondřeje, jeho bratra, jak házejí síť do moře (protože to byli rybáři),
19. a řekl jim: "Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!"
20. A oni hned opustili sítě a šli za ním.
21. Když pak odtud poodešel, uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě, a povolal i je.
22. A oni hned opustili loď i svého otce a šli za ním.
23. Ježíš pak procházel celou Galileu, vyučoval v jejich synagogách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh v lidu.
24. Zpráva o něm se roznesla i po celé Sýrii, a tak k němu přiváděli všechny nemocné, sužované různými neduhy a bolestmi, posedlé, náměsíčníky a ochrnuté a on je uzdravil.
25. A šly za ním veliké zástupy z Galileje a z Dekapole, i z Jeruzaléma, z Judska a ze Zajordánska.

1. V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti v zemi Judské,
2. A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.
3. Totoť jest zajisté ten předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
4. Ten pak Jan měl roucho z srstí velbloudových, a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.
5. Tedy vycházel k němu Jeruzalém a všecko Judstvo, i všecka okolní krajina Jordánská,
6. A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své.
7. Uzřev pak mnohé z fariezů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu?
8. Protož neste ovoce hodné pokání.
9. A nemyslte, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že může Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.
10. A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý tedy strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
11. Jáť křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.
12. Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.
13. Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby pokřtěn byl od něho.
14. Ale Jan velmi zbraňoval jemu, řka: Já mám od tebe křtěn býti, a ty pak jdeš ke mně?
15. A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Nechej nyní; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy nechal ho.
16. A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil i hned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici, a přicházejícího na něj.
17. A aj, hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.