Tenhle den byl pro me necim sakra vyjimecnym!!! Na to se asi fakt nikdy zapomenout neda!!! Kdo tam byl, tak myslim, ze naprosto dobre vi, o cem mluvim.

Ta atmosfera....tu jsem nezazila ani pred 4 lety na nich, ani na jinem koncertu......moje nejkrasnejsi narozeniny!!!

Diky bratricku!! Lepsi darek jsem dostat nemohla!!! :-)

zdroj fotek: http://www.novinky.cz/kultura/linkin-park-zvedli-halu-ze-sedadel_116893_ovo2k.html

Drazí Pozemští Andělé* Život v Člověku není lehký! „Přijít na Zemi je jako opustit domov a odcestovat do cizích krajů. Některé věci se zdají známé, ale většina je cizí, dokud si na ně nezvykneme, zejména co se týče prostředí, které nezná slitování. Náš skutečný domov je místem všudypřítomného míru, absolutní tolerance a bezvýhradné Lásky. Jako Duše odtržené od domova nemůžeme předpokládat, že tyto nádherné vlastnosti nás budou obklopovat na Zemi. Tady se musíme naučit žít s ne-tolerancí, hněvem a smutkem a přitom stále hledat radost a Lásku. Během cesty nesmíme ztratit svou tvář, vzdát se dobra kvůli přežití a osvojit si nadřazené nebo podřízené chování k lidem okolo nás. Víme, že díky životu v nedokonalém světě budeme moci skutečně pochopit pravý smysl slova DOKONALOST* Před začátkem každé životní pouti žádáme o odvahu a pokoru. To je naše zkouška. Její úspěšné vykonání je naším osudem.“             Michael Newton, PhD. Nechť tyto No-Viny jsou Vám pomocníkem na této pouti za SEBOU*  

http://andeleandelum.wz.cz/stranky_www/04_noviny/noviny.html

Tyhle stvorenicka vam neskutecne obohati zivot, i kdyz spousty lidi tvrdi, ze zvirata nemaji radi. Neni to jen o zviratech, ale o celem zivote. Miliony lidi tvrdi, tohle nemam rada, tohle nesnasim.....ale pritom se toho boji a nikdy to nevyzkouseli. Bo vyzkouseli a meli spatnou zkusenost, chapu, ale vzdavat to takhle bez boje?? O cem tem zivot potom je?? Budete chtit, aby svitilo slunicko, ono se to nepovede a uz nikdy nevykrocite z domu?? Nebojte se zi svuj zivot, i kdyz byste ho nekdy nejradsi venovali nekomu jinemu, klidne neznamemu, hlavne, ze uz ho nebudete mit.....stoji za to zit, jak se rika!!:-)

Vsechno zly je k necemu dobry.

Take it easy!!!

To jsou ty nejuzasnejsi lidicky, co jste kdy mohli potkat!!! Vsichni jsme stejni, i kdyz vlastne uplne odlisni,....nedam na vas dopustit!!! Doufam, ze se zase brzy vsichni takhle setkame, ale uz na neutralnim poli:-)

Mam vas vsecky moooc rada

Eure Eve

Kazdy clovicek ma na zemi nekoho, kdo tam vzdy je, i kdyz ho zrovna nevidi, nekoho, kdo ho vzdycky slysi, i kdyz neni metr od neho, nekoho, kdo vidi, jak se veci maji, i kdyz neni v jadru deje.....

I ja takove mam, doufam, ze jsou to ti pravy a posledni...sklamani uz bylo dost

Love u my Angels!!!

První zmínka o dívce, která zemřela dobrovolně hladem se objevuje ve 14. století. Svatá Kateřina ze Sieny se starala o ženu s rakovinou prsu. Jednoho dne byla znechucena zápachem odumírající tkáně tak, že aby překonala pocity odporu, setřela z nemocného těla hnis a vypila jej. Té noci se jí zjevil Ježíš a vyzval ji, aby pila krev vyvěrající z jeho ran, což měla být útěcha pro její žaludek. Zjevení si vyložila tak, že nemůže jídlo trávit a nemusí do konce své ho života jíst. Ve středověku znamenalo vědomé odmítání stravy, že Kateřina našla vlastní duchovní zdroj potravy, úctu a víru v Boha. Od šestnácti let přežívala Kateřina pouze o chlebu vodě a čerstvé zelenině. Pokud byla donucena sníst něco více, jedla výhonky, které zapříčinily zvracení. Ve své víře v milost boží docílila toho, že byla přijímána králi, královnami a dokonce i papeži, aby jim radila v politických otázkách.
Sarah Jacobs, známá jako velšská hladovějící dívka, zemřela roku 1869 na hladovku, kterou si sama nařídila. Po deseti dnech, kdy nepozřela žádné jídlo, zemřela na vyhladovění.
Avšak první úmrtí v historii, jehož dokázanou příčinou byla mentální anorexie tak, jak ji známe z moderního pojetí medicíny, bylo zaregistrováno až v roce 1888 v Bristolu v Anglii. Ještě deset měsíců před svou smrtí byla K. R.zdravě vypadající dívka, která se snažila upoutat pozornost přátel. Bez žádného zjevného důvodu přestala jíst. Skončila v nemocnici, kde byla krmena rozmixovaným jídlem každé čtyři hodiny. Avšak dívka vynaložila velké úsilí na to aby nepožila ani kousek stravy. Umřela na podvýživu v nemocnici, mimo kruh svých přátel.
Další známou obětí poruchy příjmu potravy byla Ellen West. Vášnivá, skvělá dívka, která vždy chtěla vynikat nad ostatními. Snažila vyjádřit skutky svá niterná přání a touhu po svobodě. Navzdory své píli nemohla překonat překážky, které kladla ženám do cesty společnost začátku dvacátého století. Do svého deníčku napsala: "Mé myšlenky jsou věnovány výlučně mému tělu, jídlu a projímadlům." Ve třiceti třech letech spáchala sebevraždu požitím jedu po dni, kdy se najedla do sytosti, četla poezii a psala svůj deník. Mentální anorexie byla známá již v 80.letech 19. století. Hlavní rozvoj této nemoci byl však zaznamenán až v sedmdesátých letech minulého století rozvojem módního trendu hubenosti. Typickým příkladem oběti anorexie byla zpěvačka Karen Carpenter, jež zemřela v roce 1983 na srdeční selhání po dlouhodobém hladovění, v té době jí bylo třicet tři let. Ačkoliv jí byla zajištěna nejdražší v té době možná medicínská léčba, nemoc nad ní nakonec vyhrála. Její smrtí byl zpečetěn termín "mentální anorexie" pro diagnostiku poruchy příjmu potravy a byly zdůrazněny vážné následky této poruchy. Christy Henrich byla druhá nejlepší gymnastka v USA v roce 1989 a byla předurčena k reprezentování země v olympijském týmu pro rok 1992. Poté, co jí olympijský rozhodčí řekl, že musí zhubnout, aby mohla na Olympiádu, začala být posedlá hubnutím. V osmnácti letech musela z gymnastiky odejít kvůli podlomenému zdraví. Nikdy se do olympijského týmu nedostala. Zemřela dva roky po Olympiádě, ve dvaceti dvou letech. Její smrt upozornila veřejnost na zvýšené nebezpečí výskytu mentální anorexie u sportů orientovaných na vzhled sportovců, jako je gymnastika, balet a krasobruslení.
Uvedené příběhy dívek, které položily život za "ideální váhu" ukazují, že lze vyhladovět až k smrti. Děsivé na příbězích však není jen to, že se tyto dívky rozhodly dobrovolně skoncovat se svým životem. Ještě děsivější smutnější je zjištění, že minuly cíl, který je původně do spárů mentální anorexie dovedl Ať už se jednalo o získání úcty přátel, dosažení úspěchu a svobody nebo stanovených sportovních výkonů, dívkám se bez jejich vůle změnil původně dobře míněný záměr v sebevražedný nástroj. Aby nebyly tyto oběti mentální anorexie úplně zbytečné lze i nyní pro tyto dívky něco udělat. Poučit se z jejich příběhů a neopakovat stále tentýž mylný názor, že hladověním lze něčeho důležitého dosáhnout. Nelze, to už bylo v minulosti dokázáno mnohokrát. Naopak lze dokázat, že jde posílit své kvality i jinak tělo opravdu není všechno, že je tu ještě duch a duše a ty stojí také za povšimnutí.

Gotika...i tenhle film stvárňuje životní styl. Ti, kteří dojdou až tak daleko ve svém duchovnímživotě, mohou dopadnout takto. Takže : LIDIČKY, DÁVEJTE NA SEBE POZOR, VŠE MÁ SVÉ HRANICE A I VY SI JE MUSÍTE VYBUDOVAT, AŤ TO STOJÍ COKOLI, JINAK VÁM ŽIVOT PŘÁT NEBUDE. TAKE CARE EVERYBODY!!!

Love Eve