Zápis číslo 1

25.Březen 2007

K čemu vlastně z psychologického hlediska může sloužit deník na internetu? Pokud si vyberu možnost "soukromý" přijde mi to dost neosobní forma deníku...raději bych si psal soukromý deník "rukou". Ale pokud si nastavím přístupnost, ať už pro přátele, nebo úplně volně, pak to znamená, že chci (byť podvědomě), aby si to někdo četl, nebo případně mohl přečíst...Můžu tak adresovat nějaké osobní pohnutky někomu, komu bych to chtěl sdělit, ale neodvážím se to učinitosobně buďto z důvodu hrdosti, ješitnosti, nebo strachu a podobně. Sdělení formou tohoto internetového deníku mě tak zbavuje veškerých výčitek o ztrátě vlastní důstojnosti a mohu tak dát najevo i to, co by šlo jinak obtížně, či vůbec. Když to shrnu, jde vlastně o alibismus...Tenhle zápis není rozhodně myšlen jako moralizování ...i já ho sem vlastně napsal pro všeobecné rozšíření možného názoru. Spíš jsem se pokoušel tímto rozebrat to, co mi leželo v hlavě...Například: proč by si tu někdo vyléval srdce, když ne proto, aby ten, komu je onen "nářek" adresován, si to příležitostně přečetl a dozvěděl se tak něco, co nemusel vědět..když uvedu velice zjednodušený a hypotetický příklad: "Moc jí miluju, ona se to ale asi nikdy nedoví, nebo jí na mě nezáleží ..." Tím danný smyšlený pisatel "X" nechce svěřit svůj žal, nýbrž podvědomě, či vědomě doufá, že jeho objekt zájmu navštíví jeho profil, přečte jeho jakoby náhodně veřejný denník a nějakým způsobem zareaguje...Jde v podtatě o celkem neškodnou hříčku a neshledávám na ní v podstatě nic špatného jen tvrdím, že jde v mnoha případech o alibismus. Hawk napsal/a: Francois_K 23:06 Link komentáře (0)