Cesta od pyšnosti k pokoře
Cesta od pyšnosti k pokoře, příroda trestá pyšného člověka krizí za to, že on pyšně myslí a koná jako by mu zde vše patřilo a tak díky svojí pyšnosti zde napáchal mnoho škod. Člověk to je jenom přírodní evoluční experiment žádný Bůh nás nestvořil ke svému obrazu, stvořila nás přírodní evoluce a tak jako nás stvořila tak nás i může usmrtit jako nepovedený evoluční experiment. Neustále v přírodě vznikají a zanikají nejrůznější živé systémy, je to veliká experimentální laboratoř, která se snaží o to, aby zde vše správně fungovalo. Proč má příroda s člověkem veliké problémy, v čem je největší chyba v systému člověka? Největší chyba je v lidské pyšnosti, když se nám něco povede, jsme na to pyšní a hnedka se tím chlubíme a říkáme, podívej, povedlo se mi vyrobit atomovou bombu, hodíme jí na veliké město plné lidí a tak rychle vyhrajeme válku. Neustále vymýšlíme jenom nové systémy, které zasahují násilně do systémů a snaží se je změnit nebo vyměnit za jiné systémy. Příroda je pravým svatým chrámem kde bychom měli pokleknout a prosit na kolenou v pláči přírodu za odpuštění protože jí mnoho tisíciletí ubližujeme. Bible, ve které je starý a nový zákon, není svatá kniha, ale je to hříšná kniha plná ubohé lidské pyšnosti, která začíná největší možnou lží, že Bůh je na nebesích a on zde vše stvořil, bohem je nám to co milujeme a potřebujeme, v současnosti jsou to informace, dříve to byla příroda. Je třeba zakázat vše, co je spojené s pyšností jde zejména o; politiku, náboženství, sekty, mafie, kasty, soudy, centralismus, cenzuru, výhody, vlastnictví, peníze, slávu, atd. Vytvoříme moderní elektronické sítě na vše co je zde nějak pyšné a to bude eliminované, slovo „já“ zmizí z našeho sobeckého slovníku, už zde nebude v našem životě nikdy srážka s pyšným jedincem, který si o sobě myslí, že je více než ten druhý! Nebude ze již kult osobnosti, ani tituly, místo jmen budeme mít jenom čísla svého telefonu, pokud se nám něco povede, nebudeme se tím už chlubit nikomu, ale budeme to brát jako osud, který jednou dává a jindy nám zase bere.
