Co a kdo já vlastně jsem?
Málo lidí ví to, že Křesťanství vzniklo díky Římskému divadlu, postava Ježíše Krista se lidem na divadle natolik líbila, že umožnila vznik nového náboženství a naivní lidi začali i věřit tomu, že Ježíš Kristus byla skutečná reálná postava a že to nebyla jenom oblíbená literární postava z divadla. Tím jak se toto divadlo hrálo mnoho let, docházelo logicky k optimalizaci informací díky reakcí diváků, kdy si herci ověřovali, co se divákům líbí a co se jim nelíbí.
Náboženství to jsou pohádky pro dospělé, tyto pohádky se liší od pohádek, které se vyprávějí dětem tím, že je v těchto pohádkách to, co zajímá dospělé a není v nich už to, co zajímá děti. Pohádky nám umožňují uniknutí do světa fantazie, z reality, která se nám nelíbí, protože jsme realitou mnoho omezení. Vztah mezi diváky a herci je zásadně jiný než vztah mezi dvěma lidmi, herec se zde stává vůdcem, on někam vede svoje diváky a něco zajímavého jim cestou i ukazuje a tím divákům jejich náladu zlepšuje.
Divadlo umožňuje experimentovat mnoho s našimi myšlenkami a představami je to živá kniha, v současnosti začíná být divadlo nahrazováno filmem a tak z pohodlí domova můžeme sledovat něco zajímavého, co nám herci ukazují. Pro divadlo jsou důležité kulisy a kostýmy, aby divák snadněji porozuměl tomu, kam se jej snaží herci zavést.
V současnosti je už možné i vytvářet filmy bez herců a kulis pomocí počítačů, kdy se vytváří umělý virtuální svět a nejsme zde již omezeni v naší fantazii, jako tomu bylo dříve u živého divadla. Začínají vznikat virtuální elektronické světy na internetu a v počítačových hrách, kde je možné existovat jako v reálném světě a uniknout tak ze světa ve kterém jsme otroky toho, co potřebujeme.
Staré ideologie už nikomu nic neříkají a Bible se stává již zbytečnou knihou, protože elektronický svět nám nabízí mnohem více možností k získání toho, co nejvíce potřebujeme. Jakmile se ráno probudíme, stávají se z nás automaticky herci a diváci v tomto velikém divadle, někdo si zde hraje na učitele a jiný si zde hraje na podnikatele, neumíme už být sami sebou a pokud se zamyslíme nad tím, co a kdo já vlastně jsem, tak jsme zmatení?
