Jak se duševně probudit a už zde nebýt loutkou
Podívejme se na tvorbu filmu, který je populární, na filmu se podílelo mnoho lidí v mnoha specializacích, je to kolektivní dílo které nám poskytuje duševní nasycení a je v módě, protože se nám všem líbí. Většinou v tomto díle vynikají hlavní herci a potom režisér a autor scénáře, nikdo už nezná kameramany a střihače filmu, nebo hudebníky. Hrát hlavní roli je pro mnohé ubožáky drogou a jsou ochotní a schopní pro to cokoli učinit, aby se z nich stali slavné autority a získali výhody a jistoty, pokud nečekaně o hlavní roli zde přijdou, tak se dostanou do deprese a konzumují drogy nebo páchají sebevraždy. Pokud se k jednomu přiblížíme tak se od jiného vzdálíme, ten kdo se zde stane hercem, co hraje hlavní role se vzdálil od svého charakteru a je už někým jiným a stává se z něj loutka, kterou ovládá to, co mu zde umožňuje hrát hlavní role. Loutka nemá inteligenci ona ji nepotřebuje protože má svojí roli, kterou zde hraje a tak se z ní stává ubohý stroj na peníze který má hodně peněz, ale nemá čas si tyto peníze užít, protože musí hrát hlavní role. Podle statistiky je většina lidí na světě jenom loutkami, co zde hrají nějaké ubohé role a stali se z nich jenom ubohé stroje na peníze a nemají čas si tyto peníze užít. Být zde loutkou to je duševní a ekonomický očistec a ten kdo není loutkou žije v ráji, komu ale není již rady tomu už nelze pomoci. Loutka stojí na jednom místě a v tom je ten duševní očistec že se nemůže pohybovat po životní cestě a to co se nepohybuje, to je duševně mrtvé, najít v tomto konzumním světě člověka který není duševně mrtvý, je jako hledat jehlu v kupě sena. Díky bohu se smát sobeckým sviním mohu, tak to je že ten druhý sobecká svině je. Ten kdo si tuto myšlenku rád opakuje se může duševně probudit a už zde nebude mrtvou loutkou, ale stane se živým svobodným člověkem, který jde po životní cestě a směřuje do ráje.
