Jak správně myslet a mluvit na veřejnosti
Jak správně myslet a mluvit na veřejnosti, klasickou ukázkou chybného myšlení a tím i chybného mluvení na veřejnosti jsou veřejné projevy politické a podnikatelské elity, se kterými se často setkáváme. I když civilizovaný člověk chodí dlouho do školy tak se zde on nenaučí bohužel správně myslet a hovořit na veřejnosti, ono nestačí jenom si dát pozor na to, abychom nemluvili uboze, tak jako mluví sociálně slabá vrstva obyvatelstva, je třeba i dát svým slovům kvalitu, protože z myšlenek poznáváme logicky i toho kdo tyto osobní myšlenky hlásá na veřejnosti.
Podívejme se na veřejné kvalitní projevy, které se všem lidem mnoho líbily, a zamysleme se nad jejich obsahem, vždy zde nalezneme to, že ten kdo mluví, říká posluchačům jenom to, co posluchači chtějí slyšet a říká jim to tak jak to chtějí slyšet. Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno, o tom to je že vše co dáváme to i dostáváme, co vaši posluchači chtějí od vás slyšet a jak to chtějí od vás slyšet, to je pevný bod kolem kterého se musí vaše myšlení točit a následkem bude i to že vás budou posluchači milovat a budou vám i důvěřovat.
V každém času a prostoru jsou jiní posluchači a proto se musí ten, kdo hovoří nejprve s posluchači kvalitně i seznámit, aby jim porozuměl a znal jejich problémy na které mnoho myslí a dokázal jim i pomoci správně s jejich problémy, protože svoje posluchače miluje a potřebuje. Zjednodušeně zde jde o vzdálenost mezi tím, kdo hovoří a těmi co jej poslouchají čím menší je tato vzdálenost tím lépe i posluchači rozumí tomu, kdo k nim hovoří, i když ten kdo hovoří, používá stejný jazyk, jako ti kdo jej poslouchají, tak lze říci, že to často obrazně vypadá jako by on hovořil jiným jazykem, kterému posluchači nerozumí.
S tímto problémem se často setkáváme třeba u soudu, kde soudci a advokáti používají svůj originální jazyk, a tak jim ti, co k soudu přišli řešit svoje sobecké problémy, často správně advokátům a soudcům bohužel nerozumí. Tak jako se lze snadno stát závislým na drogách, tak se může stát i ten kdo hovoří na veřejnosti závislý na frázích a cizích slovech, či jiných ubohých slovních berličkách o které se on při svém ubohém veřejném projevu často opírá.
