Jak vypadá současný svět z nadhledu
V konzumním světě není už ani jediná kvalitní věc, která by za něco opravdu stála. Myšlení je dezinformacemi otrávené, láska a rodina jsou utopie, děti jsou leda tak cesta k osobnímu bankrotu a v dospělosti si na nás stejně ani nevzpomenou.
Přátelé to samé, otočí se k nám zády, jakmile se ocitnete ve veliké nouzi. Pracovní kariéra jsou jen dočasná iluze, stejně jsme všichni jen ubohé a bezcenné, snadno nahraditelné levné loutky, kterých se každý zbaví v momentě, kdy to bude z jakéhokoli důvodu výhodné.
A jinak budeme otrocky a zadarmo provádět jakékoli rozkazy až do sebezničení. Kdo dělá vědu, bude využit a zneužit mocnými, pokud něco zajímavého náhodou objeví, případně bude jeho objev zamknut do trezoru a pod pohrůžkou smrti mu bude zakázáno se o něm ještě někdy zmínit.
Všechno, co se vyrábí, je konzumní zmetek většinou s uměle zkrácenou životností. Nic nevydrží, nic nebude sloužit dobře, v podstatě za cokoli je škoda utratit korunu.
Jídlo a pití máme většinou nějak otrávené. Společnost je nejprohnilejší v historii, systém je záměrně nastaven tak, aby sobecky na tobě profitoval, parazitismus a bezohlednost, úspěšný je ten, kdo dokáže nejvíc urvat sobecky ostatním pro sebe.
Ti úplně největší zločinci pak globálně vládnou a deklarují víru a zákon prostřednictvím ubohých loutek ve vládě i v parlamentu, které jen poslouchají jejich sobecké rozkazy a v principu slouží co sluhové globální mafie. Volby na tom nemohou vůbec nic změnit, je to jen iluze pro ubohou pracující lůzu, protože ten, koho ve formálních vysokých funkcích skuteční mafiánští světoví vládci nechtějí, ten se do ideologické elity nikdy a nijak nedostane.
Díky bohu se smát sobeckým sviním mohu, tak to je že ten druhý sobecká svině je. V této čisté meditaci lék na nemocný svět je, je jenom na tobě jestli se chceš uzdravit nebo jestli chceš zemřít na otravu ze špinavé konzumní mafiánské svaté ideologie.
