Mír je tam kde není naděje na vítězství
Ničemové nás zde ničí, ten druhý je ničema protože ničemu co mu říkáme on nechce rozumět a když mu to oplácíme, tak v nás ničemu ten ničema spatřuje, protože on podle sebe druhé posuzuje, je to začarovaný kruh ze kterého nelze uniknout a tak se neustále ničíme nejrůznějšími způsoby, abychom měli od těch ničemů zde trochu klidu. Jaký je rozdíl mezi ničemou který zničí veliké hodnoty a ničemou co zničí zde malé hodnoty? Rozdíl je v tom že veliký ničema se zde stane prezidentem nebo řiditelem a malý ničema je za svoje ničemnosti zavřen do vězení nebo do psychiatrické léčebny, aby s ním průměrní ničemové zde neměli problémy. Jak něco zničit nad tím ničemové nejvíce přemýšlejí a když se jim povede zničit něco co ti druzí mnoho milovali a potřebovali, tak jsou ničemové spokojení. Adolf Hitler zavraždil agresivně v Osvětimi rodiče mého otce a můj otec se svým bratrem utekl do Anglie aby se zachránil před tím, že tento Fašistický fanatický ničema systematicky likvidoval židy jenom proto, že je považoval za konkurenty a ničemové nemají rádi konkurenci, protože je omezuje v jejich ničení. Podívejme se na naše zákony a normy podle kterých zde musíme existovat a zjistíme že je vytvořili političtí ničemové co ničemu zde nerozuměli a na co šáhli to zde zničili, nebo to ukradli. Opakem Ničitele je Stvořitel který se zde snaží stvořit nějaké trvalé hodnoty které každý potřebuje ke svojí existenci a které tak i každý miluje. V každém člověku jsou dva páni jeden se tedy jmenuje Ničitel a druhý se jmenuje Stvořitel nemůžete sloužit současně Ničiteli a Stvořiteli protože když se jednomu pánu zavděčíte druhého pána rozhněváte to je logické. Vše je o našich závislostech, kdy Ničitel je spojen s chybnými závislostmi a Stvořitel je spojen se správnými závislostmi. Jablko nepadne daleko od stromu a tak ten kdo vyroste v rodině ničitelů se stává zde i Ničitelem to je logické, mnohdy zde byla snaha odebrat po narození ničitelům děti a ty vychovat v rodině stvořitelů jenže výchova změní jenom povrch, ale pod povrchem zůstane genetické dědictví. Je třeba začít oddělovat od sebe ničitele a stvořitele a neumožnit jim mezi sebou jakékoli vztahy, pomocí kontroly a testů je snadné zjistit nakolik je kdo zde ničitelem a nakolik je zde stvořitelem. Vytvoříme národy pro ničitele a národy pro stvořitele a pokud se někdo polepší bude moci odejít do lepšího národa kde jsou i lepší zákony a normy a tak se zde lidem i dobře žije. Zrušíme tedy pokuty a vězení, trestem za chyby zde bude jenom přemístění jedince do národa, který odpovídá tomu nakolik je on ničitelem nebo stvořitelem. Spolupráce je možná jenom tam, kde není možné nad druhým pomocí agrese vyhrát, protože ten druhý je stejně zlý ničitel, představte si národ kde by žili jenom samí jedinci co mysleli jako Adolf Hitler, jakmile by zde někdo ublížil druhému, okamžitě by se mu to vrátilo, protože by si zde nikdo nenechal od nikoho zde nic líbit! Představte si třeba národ, kde žijí jenom cikáni a nikdo jim nic zadarmo nedá, přijde v takovémto národě cikán do cikánského obchodu a něco drahého zde ukradne, okamžitě je za to ukřižován nahý před krámem, aby si ostatní cikáni rozmysleli že budou ničit zisk jiným cikánům. Největším trestem pro ničitele je, když je obklopen jenom stejně zlými ničiteli co jej neustále sledují a jenom se snaží jej zničit, kvůli jeho sebemenší chybě. Zlo je zde díky výhodě, pokud výhodu eliminujeme, zlo zmizí, protože se nevyplácí, boj vzniká jenom tam, kde je naděje na vítězství a tam kde není naděje na vítězství, tam je mír a spolupráce.