Pochybovat nebo věřit
Pochybovat nebo věřit, pokud jsme svobodní, můžeme se v každé situaci svobodně rozhodnout, jestli budeme o něčem pochybovat nebo jestli tomu budeme věřit. Víra je jednoduchá ale můžeme být snadno podvedeni a stáváme se otroky víry nebo člověka, kterému věříme, pochybování je složité ale má tu výhodu že nás nikdo nepodvede, ale stáváme se díky tomu pro okolí nebezpeční, protože svět, ve kterém existujeme, je postaven na tom, že se bude málo pochybovat a mnoho věřit, ten kdo mnoho pochybuje a málo věří je nebezpečný a tak se z něj často stává mučedník který je zabit za to, že mnoho pochybuje a málo věří. Jenže díky těmto mučedníkům postupuje evoluce kulturní civilizace rychle dopředu a my se jim odměňujeme tím, že je mučíme a zabíjíme. Nejhorší je srážka s blbcem, blbec je člověk, který mnoho něčemu věří a málo o něčem pochybuje a tím on brzdí evoluční vývoj jako; král, císař, vůdce, prezident, papež, řiditel, profesor, atd. Všechny krize zde jsou díky věřícím lidem, kteří sestavili zákony a normy, ten kdo odmítne tyto chybné normy respektovat je za to potrestán, tak to zde od počátku naší kulturní civilizace funguje. Vzpomínám si na pohádku, ve které měl vládce neviditelné šaty a nikdo si nedovolil se mu smát, až jedno dítě zakřičelo, že on je nahý a tak odhalilo podvod s neviditelnými šaty. Dítě ničemu nevěří, ale říká to, co si myslí a co vidí naprosto přirozeně do té doby, dokud se od dospělých nenaučí jedno si myslet a jiné říkat, protože se z něj stane bezcharakterní bezcitná sobecká svině. Jsem jako to dítě a křičím proto nahlas že ti druzí jsou sobecké svině. Díky bohu se smát sobeckým sviním mohu, tak to je že ten druhý sobecká svině je.
