Populární politický scénář
Vše je zde jenom film a každý je součástí tohoto filmu, na počátku filmu je filmový scénář, podle kterého se v ateliéru nebo v exteriéru film s herci natočí a potom se sestříhá a ozvuční, nakonec se dává film do distribuce a diváci zkontrolují jeho oblíbenost, tím i určí zisk z filmu a dobu po kterou se bude i promítat. Každý kdo pracuje je i součástí tohoto filmu, který vytváří evoluce a život, jsme; herci, diváci, kameramani, režiséři, hudebníci, střihači, scénáristé, kostyméři, producenti, programátoři, psychologové, ekonomové, atd. Na moderním filmu se dneska už podílejí i programátoři a nejspíše v budoucnosti ještě přibudou nějaké nové další profese spojené s natáčením filmů. V centru naší pozornosti je často politika a i politika je jenom film, který sledujeme a je zde mnoho profesí, které jsou spojené s tvorbou těchto politických filmů ve kterých jsou populární političtí herci, co si zde hrají na; prezidenty, senátory, poslance, ministry, disidenty, atd. Aby se mohl natočit populární politický film, musí zde být i populární politický scénář, který napíše logicky populární scénárista, pokud zde není populární scénárista, který píše pro politiky populární scénáře, tak není ani politika populární a lidi se na politické filmy nedívají, protože se dívají na jiné populární filmy. Je to jako u populárních zpěváků kde zpěvák potřebuje populárního textaře, aby mohl díky němu zpívat i populární písničky. Scénárista je obrazně jako dělník, který buduje dům, ve kterém bydlí herci, diváci obdivují jenom herce a většinou ani neví, kdo napsal scénář k populárnímu filmu. Scénář to je obrazně program, podle kterého se film natočí, psát programy to je nevděčná práce, ale bez programů by zde nebyla naše kulturní civilizace! Mnoho politických filmů vzniká bez politického scénáře, protože se politický scénář považuje za zbytečný a politici si naivně myslí, že to bez scénáře zvládnou a že stačí jenom režisér, který politické dění organizuje. Je to jako když si budete vařit jídlo bez kuchařské knihy a tak to jídlo se vám nepovede, tak jako je mnoho receptů v kuchařské knize, tak i scénárista musí mít v hlavě mnoho populárních scénářů pro politiky, aby vzniknul populární politický filmový scénář, ve kterém je to, co se divákům líbí a co jim dělá radost a dává jim zapomenout na to, že musí mnoho pracovat, aby mohli zaplatit veliké daně. Divákům se líbí takový politický film, kde je ukázáno to jací politici skutečně jsou a nemohou si zde politici hrát na to, co nejsou, je tam třeba ukázat to, jak se mezi sebou sobecky jako svině perou o výhody a jistoty, nebo jak se snaží z konkurenčních politiků učinit lháře a zloděje. Musí zde být ve filmu napětí tak jako ve filmech kde je tajný agent 007, který s elegancí řeší problémy a umí si poradit i v zoufalé situaci.
