Rozdíly mezi soukromými a státními zaměstnanci
Koho chléb sluha jí tomu i slouží, aby nehladověl, čím lépe sluha slouží tomu, kdo mu dává chléb, tím lépe je on za svoje služby i odměněn a tak někdo sedí u plného stolu a jiný má hlad, protože jej k plnému stolu kde je mnoho lahůdek nikdo nepustí. Jakmile vznikli daně, tak logicky i vznikli státní zaměstnanci, co sloužili těm, co vybírali daně a stali se z nich sluhové státu. Státním zaměstnancům poroučeli; králové, císařové, vůdci, generálové, byrokrati, prezidenti, atd. stát byl vždy ale organizován centrálně a čím blíže byl státní zaměstnanec k centru, tím více měl výhod a bohatství, tento systém je odvozen od armády a jelikož se osvědčil tak jej není třeba měnit. Státní zaměstnanci měli tu výhodu, že jejich pán, tedy stát měl mocenský monopol a tak když neměl peníze, mohl zvednout daně a poplatky, tím získal snadno peníze, a tak se měli státní zaměstnanci vždy lépe než soukromí zaměstnanci. Ten kdo nebyl státním zaměstnancem, byl soukromým zaměstnancem nebo soukromě podnikal, on musel státu z toho, co získal podnikáním platit veliké daně a poplatky za služby které mu stát poskytoval, pokud soukromý podnikatel nebo jeho zaměstnanec nemohl státu velké daně už platit, nesměl on ani pracovat a mnohdy jej za neplacení daní stát potrestal vězením, nebo z něj učinil otroka, což je vlastně to samé. Pokud byl lid, co platil vysoké daně nespokojený a stávkoval, nebo odmítal státu otrocky sloužit, tak stát použil ozbrojené mocenské složky a ty nespokojené jedince pozabíjeli, nebo pozavírali do vězení, či z nich učinili otroky. Stát se stal otrokářem a soukromý zaměstnanec se stal otrokem, co musel pracovat za minimální mzdu ze které on žil od výplaty k výplatě a tak měl veliké dluhy a bál se výpovědi protože by dluhy nemohl splácet. Byli zde sice mnohokráte snahy tento systém změnit, ale dosud se to nikdy nepovedlo a tak otroci začali unikat do světa drog nebo do světa iluzorních svatých ideálů a snů o lepší budoucnosti po smrti v nebeském ráji, nebo zde bylo nové zrození, ve kterém už nebyla otrocká dřina. Z lidí se postupem času stali ubohé vysokoškolsky vzdělané duševní mrtvoly, které jenom pokorně žrali to, co jim mocná a bohatá ideologická elita dávala za ideologickou duševní potravu, a na všechno ostatní z vysoka srali. Díky bohu se smát sobeckým sviním mohu, tak to je že ten druhý sobecká svině je.
