Vše se opakuje a mě to rozčiluje
Systém je složen z informací a programů, takže vše v nás a okolo nás to jsou jenom informace a programy nic jiného v Absolutnu není? Je tomu skutečně tak, realita, kterou bereme za skutečnost, to je jenom iluze vytvořená programy a informacemi. Vše se točí kolem duality, je zde vždy jenom zapnutí a vypnutí, to je základ pro informace a programy, jde v jádru o to, aby zapnutí a vypnutí bylo správné a nebylo chybné, což je veliký problém, díky veliké složitosti a neustálým změnám, navíc množství zapnutí a vypnutí je v Absolutnu absolutní, v absolutně krátkém okamžiku. Pod kontrolou je jenom to co je v centru a to ostatní není mnoho kontrolované, a mnohé se zde ponechává jenom na náhodě, není technicky ani programově možné mít absolutně vše pod neustálou kontrolou. Je zde klasický problém s plotem, kdy se cizí systém snaží plot překonat a když se mu to povede, musí se plot upravit tak aby jej už nemohl znovu cizinec překonat, ale cizinec tak dlouho zkouší plot překonat, až se mu to povede a zase dochází k tomu, že se musí znovu plot upravit, to je evoluce! Nešlo by ten plot opravit pořádně, aby ten cizinec jej už nemohl nikdy překonat? Teoreticky je to možné, ale prakticky je to nemožné, cizinci jsou velmi vynalézaví a trpělivě velmi dlouhou dobu testují ten plot a zkoušejí možné i nemožné postupy, až se jim to jednou povede. Podívejme se třeba na to, jak vzniknul vynález dynamitu, při nebezpečných experimentech zahynulo tehdy mnoho lidí, ale to lidi neodradilo a experimentovali dále, až nakonec dynamit byl vynalezen, tak vznikla Nobelova nadace, která odměňovala odvážné významné vynálezce a jiné významné celebrity. Čistě teoreticky co kdyby zde nebyl tento plot, potom by nebylo ani třeba jej opravovat a vylepšovat a nebylo by jej třeba ani překonávat? Tento stav se nazývá stavem trvalého zapnutí s nemožností vypnutí, v praxi není možné něco takového realizovat, mnozí specialisté tvrdí že je to absolutní utopie, při stavu trvalého zapnutí se vše zrychluje a potom dochází k tomu, že systém exploduje, jako třeba atomová bomba, i zde je jednoduchý stav trvalého zapnutí. Logicky opakem je stav trvalého vypnutí, kdy se zase systém rychle zpomaluje, až se zastaví a nefunguje. Řízení je tedy o tom aby rychlost systému odpovídala situaci, něco jako termostat, který udržuje stabilní nastavené otáčky motoru tak, že rychle zapíná a vypíná příkon energie. Jenže pro řízení velikého složitého živého systému jsou potřebné kvalitní informace a kvalitní programy, což je veliký problém z mnoha důvodů! Problémy jsou od toho, aby se správně řešili, každý problém je jako ten plot, který chceme překonat a tak experimentujeme a zkoušíme možné i nemožné, tak dlouho dokud ten plot nepřekonáme a bohužel zakrátko je zde jiný plot a situace se opakuje do nekonečna.