Tak to je můj blog.

Pokud mě někdo chce poznat jakej sem člověk a jakej žiju život,stačí si to tady jen trochu pročíst a už si o mě dokážete udělat obraz.Někdo si myslí že sem blázen a někdo že sem super,ale já o sobě netvrdim radši nic

muck



Co je to bonsaj?

25.Srpen 2007 | Bonsaje

Bonsai je staré umění miniaturizace stromů a jejich pěstování v miskách. Původ pěstování a tvarování bonsají v miskách pochází ze starověké Číny. Pěstování bonsaje je často považováno za umění.

Pěstování bonsají není příliš náročné, avšak vyžaduje alespoň malou péči. Je zapotřebí pravidelného zalévání a občasného zastřižení nových přírustků. Rychlost dorůstání se liší od druhu bonsaje.

Existuje mnoho druhů bonsají, proto si každý zájemce vybere tu svou, ať se jedná o začátečníka, který si vybere méně náročnější bonsai, nebo odborníka, který sáhne po exkluzivních a pečovatelsky náročných bonsajích.

napsal/a: GhoticGirl 20:19 Link komentáře (0)




Čeští speleologové jeskyni nazvanou 3N (systém jeskyní Tří naháčů a Velký Ponor) objevili v jižním Íránu již v roce 1999. Její aspiraci na světový primát předpokládali, neboť možnost propojení s dalšími jeskyněmi v oblasti byla velice pravděpodobná. Letošní expedici se podařilo skutečně prokázat její propojení s jeskynním systémem Velký ponor. Celý komplex se tak zvětšil o dalších necelých 1.400 metrů. Celkově měří 6 580 metrů a tím o necelých devět set metrů přesahuje dílku jeskyně Malham v Izraeli, která dosud stála na prvním místě v tabulce nejdelších solných jeskyní světa. Tím ovšem vědecký výzkum získal i zajímavý rozměr mezinárodněpolitický. Od samého počátku byla českým vědcům v Iránu věnována značná pozornost ze strany místních médií. Prostě trumfnout Izrael bylo lákavé a od počátku se zdálo, že i reálné. Zároveň sami výzkumníci považují za pravděpodobné, že jeskyni Tří naháčů přibudou ještě další metry. Dosud nebyl nalezen průchod do jeskyně Horní vchod (délka 650 m) vzdálené od 3N pouhých 150 m.

Objev v Iránu je výsledkem soustavné práce, a zejména několika expedičních cest do této oblasti. Stojí za ním původně malá skupinka studentů geologie z pražské Přírodovědecké fakulty, která koncem devadesátých let založila sdružení Namak. Dnes se skupina rozrostla o řadu členů České speleologické společnosti. V současné době sdružení připravuje své vlastní stránky o Solných jeskyních, a které již dnes nabízejí řadu aktuálních informací právě o objeveném jeskynním systému v Iránu. Cílem expedic je výzkum solného krasu a to zejména určení stáří jeskynních systémů a povrchových krasových jevů a dále popsání procesů, které hrají důležitou roli při vzniku krasových jevů v soli.

napsal/a: GhoticGirl 20:05 Link komentáře (0)




Punkevní jeskyně tvoří vývěrovou větev hydrografického systému ponorné říčky Punkvy a jsou součástí nejdelšího jeskynní soustavy v ČR - Amatérské jeskyně o celkové doposud objevené délce cca 33 km. Součástí Punkevních jeskyní je i nejznámnější propast Moravského krasu a celé ČR - Macocha.

Punkevní jeskyně se skládají ze suché části objevené postupně v letech 1909 - 1914 a vodní části a k nim přilehlých dalších suchých jeskyní za vodní uzávěrou, které byly objevovány postupně v letech 1920 - 1933. V některých částech pokračují objevy doposud. Celková délka dosud objevených chodeb Punkevních jeskyní činí asi 4 km s výškovým rozpětím přes 187 metrů.

Suchá část jeskyní byla zřístupněna již v roce 1909, v dnešním rozsahu jsou jeskyně přístupné od roku 1933, vodní plavba na člunech je provozována od roku 1920.

Punkevní jeskyně byly vytvořeny ponornou říčkou Punkvou, jejíž zdrojnice se propadají v ponorných oblastech u Holštejna a Sloupu a protékají Amatérskou jeskyní, ve které se slévají. Punkva pak vyvěrá na dne propasti Macocha a aktivní větví Punkevních jeskyní protéká do 120 m hlubokého krasového kaňonu - Pustého žlebu.

Punkevní jeskyně patří k mladším jeskyním a vznikaly postupně v několika patrech, takže na křížení geologických poruch docházelo snadno k řícení stropů a propadům. Tak vznikla například Propast Macocha a nebo vysoký Reichenbachův Dóm. Charakteristické jsou též až 80 m vysoké komíny vytvořené vertikálním působením vody.

Krápníková výzdoba Punkevních jeskyní je velmi bohatá. Charakteristicé jsou mohutné stalagmity a stalagnáty, mrkvovité hůlkové stalaktity, záclony a další sintrové útvary. Unikátní tvary má stalagnát kombinovaný s rozměrnými sintrovými kůrami a záclonami zvaný Anděl. Rovněž jsou zde typické dlohá tenká brčka a také excentrické krápníky. Dále z přírodních útvarů méně známá tzv. Kleopatra, vápencový břit s ukázkou struktury vápence.

napsal/a: GhoticGirl 19:59 Link komentáře (0)




Asi 300 metrů před spojením krasových kaňonů Suchý a Pustý žleb se u Skalního mlýna v pravém údolním svahu Suchého žlebu ve výši 352 m n. m. otevírá 8 m vysoký vchod do Kateřinské jeskyně. Jde o výtokovou jeskyni podzemních vod, přicházejících v minulosti do této oblasti od severovýchodu.
Kateřinskou jeskyni tvoří dva mohutné, vzájemně spojené dómy s přilehlými chodbami. Svrchní a spodní patra jsou vyvinuta v podstatně menším rozsahu. Turistická trasa prochází středním patrem v délce 430 m. Celková délka jeskyně je 950 m. Další pokračování Kateřinské jeskyně směrem k severovýchodu je uzavřeno mohutnými závaly. Vstupní část Kateřinské jeskyně, zvaná Předsíň, je známa paleolitickým osídlením, o němž svědčí stopy obou ohnišť, četné pazourkové i kostěné nástroje a opálené kosti čtvrtohorních zvířat. Kromě paleolitických nálezů zde bylo objeveno několik desítek střepů z různých období pravěku, časné doby historické a středověku. Za vstupní chodbou leží Hlavní dóm (Stará Kateřinská jeskyně), 95 m dlouhý, 44 m široký a až 20 m vysoký. Došlo zde ke zřícení stropů, jejichž zbytky v podobě skalních bloků a sutí vyplňují dno prostory. V jeho severovýchodní části v tzv. Medvědím komíně nalezl profesor Karel Absolon 10 lebek a koster jeskynních medvědů.

 

V r.1909 se podařilo profesoru Absolonovi a jeho spolupracovníkům proniknout ze severovýchodní části Hlavního dómu do dalších prostor - Nové Kateřinské jeskyně s bohatou a neobvyklou krápníkovou výzdobou. Z ní vyniká především Stalagmitový lesík, charakteristický tenkými hůlkovitými stalagmity. V ostatních částech Kateřinské jeskyně se tyto formy nevytvořily nebo se vlivem zřícení stropů nezachovaly. Trosky stropů jsou patrné i v následující prostoře - zvané Dóm chaosu, kde se výzdoba zachovala převážně na stěnách v podobě sintrových vodopádů. Nad tímto dómem probíhá ve výšce 30 m horní patro, objevené profesorem K. Absolonem v r.1940, při jehož průzkumu tragicky zahynul Absolonův spolupracovník Jan Němec. K soustavě Kateřinské jeskyně patří ještě nedaleká jeskyně Koňská jáma a vysoko položená jeskyně Horní v Chobotu.

 

napsal/a: GhoticGirl 19:46 Link komentáře (0)