Dnes slaví ten můj malej pinďa 8 měsíců....když si to tak opět a znova uvědomím, letí to jak sviň ten čas...za chvíli budu stará bába....za malou chvíli se naučil lézt a ještě k tomu stát kde se dá, za chvíli mi tu bude lítat po bytě a já se poseru....Argo si od něj nechá rvát hubu s tím, že na mně čumí a čeká, až odtáhnu to mládě pryč...no doma prča.

Pájíkovi bylo 7 měsíců a od včéra k plazení přidal už normální lezení:)...a teď se snažil vyšplhat na pult, spadl a majznul se do hlavy....no zkoumatel a pokušitel no...a taky je to pěknej výtlemář: http://www.youtube.com/watch?v=z2G9EPwRgf8 

...zas mám tu pochcanou alergickou rýmu...se poseru..zas abych si kapala do rypáku kapky...no..léto není zas tak brutální, hezky se to střídá, takže je to cajk...lepší než minulej rok, kdy jsem byla těhotná a nemohla jsem pomalu nic.....jinak čekám na peníze jak na smilování...dneska se snad ani dítě nevyplatí, jen pro ty nejbohatší...............radši se mi ani nechce uvažovat o těch dementech tam "nahoře".....

...no..skoro nic...já byla dneska u zubaře.....šla jsem tam totálně posraná..(ráno jsem byla 4x na hajzlu)...a on mi nakonec opravil jen jeden zub...asi to brutálnější nechal na jindy....jinak Pájovi Toníkovi bylo půlroku a s Honzou jsme již 2 roky...áno..je to málo..mně to přijde už jako asi 10let...........

Tak Pavlík načal 7.měsíc svého života, s Honzou jsme konečně spolu 2 roky..

Chjo...net celej blbne, kompjútr je zbržděnej(starej)...mně bolí zuby a už to vidim, až půjdu příští měsíc k tomu zubařovi, tak mi vyškube půl huby.Pavlík nám pěkně ďáblí..hlavně to řvaní stojí za to...no..teď spí, tak je klid....sere mně to čekání na peníze...jako matka se nemám o nic líp jak dřív..všechno ti kokoti nahoře zdražujou...ale že by si šáhli na prachy, to nééé...doufám, že se neopakuju, mám dojem, že jsem to už jednou psala 

Tak Pavlíkovi bude teď ve čtvrtek 5 měsíců, letí to jak blázen.......zrovna teď tu u mně sedí, teda spíš sedí jakžtakž na mým klíně a krásně se zeblil.....je s nim samá prča ..ikdyž někdy dokáže řvát tak, že mi tečou nervy proudem....jinak je nám fájn..až teda na ty pochcaný prachy....s Honzou se  máme stále rádi..co rádi, pořád se milujeme! A to budeme spolu teprv 2  roky...............si tak říkám, ještěže jsem přestala kouřit cíga..je to humus..ale přeci jenom trochu tabáku si dám..s ...jak jinak.....mno..nějak mně nic nenapadá..to jsem dřív měla mysl jinou, teď ji mám jaksi vymytou tím dítětem...

Jo..byl to masakr...6.1.2011 jsem nastoupila do porodnice v Č.Lípě...ten den mi do žíly šoupli oxytocin, aby se mi něco rozjelo...během dne nic moc a na večír do mě šoupli kousek tablety a injekci..spala jsem jak zabitá..druhý den mi jich tam dali víc s tím, že na hodinu jsem měla jakési kontrakce, který do večera přešly a dostala jsem znova injekci..zase jsem spala jak zavražděná...no a třetí den opět nějaká ta tableta a čípky s tím, že kolem třetí se mi to malinko rozjelo...do večera byly bolesti větší a v 19:00 mě poslali na sál, kde jsem dostala klistýr a oholili mně..v 21:00 ke mě pustili Honzu a píchli mi vodu..no do půl jedný ráno jsem měla bolesti jak sviň, ale prd jsem se otvírala, malej moc velkej a nakonec už docházel kyslík..tak mě šoupli nahatou na vozejk, napíchli mě cévku a odvezli na operační sál, kde mě uspali a vyndali Pavlíka..já se úplně probrala až tak po pěti hodinách..na pooperačním jsem strávila několik hodin až do večera, kdy jsem se musela zvednout a osprchovat, přenýst do pokoje...malýho mi nosili jen na kojení...asi po třetím dni hladovění mi dali najíst a donesli mi malýho..jenže jsem měla horečky, tak si ho pak zas vzali..no prostě nakonec mě pustili o den pozdějš, s tím, že jsem byla nemocná, ale ustála jsem to...nyní nám zítra budou 2 týdny a já jsem skoro zdravá..zmáhá mě to šestinedělí a jizva..jinak by to šlo:)

..tak to bude kluk(fotku nemám, nechtěl se moc ukazovat) a bude se jmenovat po dědovi, už jsem se rozhodla, páč nemá cenu, aby mi radil někdo jinej, já to chci takhle a šlus....jsem zas vzteklá a dalo by se říci i nešťastná, ale to neni nic novýho...už aby se to narodilo, aspoň se mnou jeden člověk bude pořád hodně dlouho a bude na mě závislák, ale ne tak, že by mě to vadilo:)...skoro všechny puberťácký šílenosti jakoby odcházely..nekouřim a kouřit ani nebudu, pít možná trošku někdá až potom, a hulení si nechám až na Někdy...jenom mi chybí společnost lidí...jsem pořád unavená a ještě víc vzteklejší, jsem jak stará bába, co na všechno neustále nadává...jinak co bych sem psala...byl by z toho román a navíc né hezky napsanej...končim..zase jsem se aspoň trochu vypsala a hned je mi o něco líp..

Ani ne, jen že se mi pěkně dlouho táhne zánět průdušek či co to je..jsem ráda, že se v noci neudusim, a přes den sotva jdu a jsem jak stará bába co je ráda, že žije...plus do toho ještě rýma...skvělý..břicho se mi zvětšuje a já jsem ráda za jakkýkoliv pohyb, co zvládnu...už abych to vyprdla...10.srpna bych se měla konečně dozvědět, jestli to roste v pohodě a co to bude..navíc tam se mnou pojede mamka, tak tam snad nebudem brečet obě dvě...no nic...divim se, jakou dobu, si tenhle blog píšu...tak zatim