Seminární práce


Drogy a společnost







Drogy. Společnost. Společnost bez drog, společnost a drogy, drogy ve společnosti, společnost proti drogám a drogy pro společnost. V posledních desetiletích se tato témata stávají poměrně diskutovanými. Ptáme se ale proč? Pro lepší porozumění této citlivé problematice začneme s definicemi pojmů, s nimiž se budeme setkávat na následujících stranách.

Společnost lidí v tomto případě lze přirovnat ke většině anonymních zvířecích societ: agregát osob (vyjma uměle založených společností nesplňující definici agregátu), které mají společné jisté základní prvky (pomineme-li oblast fyziologie). Mohou to být společné názory, myšlenky, zájmy, národnost nebo též vazba ke stejnému právnímu systému či ke stejným tradicím. Společnost je tedy náhodný výběr osob, mající ony společné základní prvky, k tomu ovšem nesmíme opomenout modus inkriminované společnosti, jelikož právě onen tvoří její jádro. Tento fakt lze podpořit důkazem, že každý živý tvor reaguje na své okolí – odkud se pak dostáváme k českému přísloví „Podle sebe soudím tebe“. Za příklad poslouží model situace, v níž se mladiství delikvent -podle platných zákonů České republiky- dopustí plánované vraždy. V tomto případě společnost, representována státním zástupcem, shledá mladíka nenormálním, atypickým a tudíž nebezpečným pro sebe samu, jelikož on zjevně není normální. Jako normální lze možná tento druh chování (plánovanou vraždu) nalézt v některém z předcházejících stoletích a v jiných právních systémech (viz Chamurapyho zákonník uvadějící „Oko za oko, zub za zub).
V případě, že čtenář nesouhlasí s uvedeným pomejím společnosti, nechť ji bere jako určité uskupení neurčitých lidi, dodržující určité normy a pohlížející na samu sebe jako na normální. (Normální = splňující normu; norma = nejčastěji vyskytující se/požadovaný prvek)


Drogy: jsou z chemického a medicínského hlediska látky (chemické sloučeniny) ovlivňující stav vědomí. Těmito látkami mohou být nesyntetické drogy získávané uměle, např.natrháním volně rostoucích rostlin nebo „vlastní – biologické“ drogy, tj. vylučované hormony přenášející se přes nervové mediátory centrální nervové soustavě každého člena společnosti – příkladem zde může být zamilovaný člověk s přebytkem sertotininu nebo osoba spěchající na tramvaj pod vlivem adrenalinu. Stejný princip šíření mají i syntetické drogy.
Druhým výkladem slova droga může být nejen chemická látka, ale i činnost, průběh určité události, konkrétní osoba nebo inkriminovaný hmotný statek. Drogou pro kleptomana může být libovolný předmět, jež lze nepozorovaně odnést bez hmotného (materiálního/finančního/domluveného duševního) vyrovnání se se stranou, jíž objekt právem náleží. V tomto případě je sice spouštěcím mechanismem jak onen zcizený objekt, tak prováděná činnost, jenže ona osoba celou akci provádí se záměrem své vlastní satisfakce. Při bližším rozboru mozkové činnosti lze dojít k závěru, že efekt v centrální nervové soustavě (dále jen CNS) je velmi podobný jak při intoxikaci ilegální drogou (stimulanty/inhibitory), tak při běžném fungování lidského těla na základě pudů, instinktů a naučených vědomostí.




Po následném objasnění frekventovaných termínů přejdeme k základnímu přerozdělení drog dle Trestní zákona (140/1961 Sb.) ; Přestupkového zákona (200/1990 Sb.); Zákona o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (37/1987 Sb.)


Drogy legální

• Jedná se o látku vyvolávající při nadměrné konzumaci psychosomatickou závislost, která může dosáhnout až závislosti heroinového typu (enormní zdravotní problémy při abstinenci).
• Každých 6 sekund na naší planetě zemře jeden člověk na nemoci spojené s kouřením, na nepřímé důsledky kouření zemře ročně v ČR více než 20000 lidí
• Podle MF DNES se k cigaretám uchylují děti ve věku okolo deseti let a aspoň jednu zkušenost s kouřením v životě má v ČR 80% studentů
• Konzumace nikotinu prostřednictvím cigaret způsobuje rakovinu dýchacích cest, zejména plic, samotné koření cigaret způsobuje žloutnutí zubů a nehtů, vyšší šanci na rakovinu jazyka


• Intoxikace alkoholem je nežádoucí, zakázaná a trestná pro vykonávání činností vyžadujících pozornost jako např.řízení dopravních prostředků (dle § 118 b).
• V ČR je zvykově dána vysoká tolerance k této látce . Jakoukoli zkušenost s konzumací alkoholu má v ČR 98% šestnáctiletých studentů; aspoň jednou v životě bylo opilých (=částečně otrávených alkoholem) 78% českých studentů
• Podle oficiálních statistik nehodovosti MV ČR bylo v roce 2005 pod vlivem alkoholu zaviněno celkem 8192 nehod (tj. 4.3 % z celkového počtu nehod za rok 2005 na území ČR). 59 osob bylo při těchto nehodách usmrceno a 3 493 zraněny.
• Diskutabilně pozitivním faktem je, že vysoce frekventovaná konzumace alkoholu v ČR vede oproti méně časté konzumaci v severských zemích Evropy méně často k opilosti

Vedle těchto látek jsou na českém i evropském trhu dostupné i jiné, zcela legální drogy. Jedná se např.o tein (nachází se v černém čaji); kofein (káva, colové nápoje); DMAE,DLPA, GABA, ALC ( nápoj Speed8); semeno konopí, guarana, synephrine (nápoj Kamikadze); taurin (nápoj RedBull); ibuprofenum (Ibuprofen, Iblagin, Modafen); N20 (rajský plyn). Ve všech případech se jedná o látky, které konzumentům s nízkou tolerancí přivodí spíše negativní účinky a jsou známy případy poškození zdraví způsobené předávkováním legálními drogami (DMAE; kofein; Ibuprofenum…) a nebo jejich nevhodnou kombinací (Ibuprofenum+sedativa+opiáty+alkohol; GABA+sedativa+opiáty+alkohol)

Užívání legálních drog je většinou velmi tolerované vyjma např. extrémistických skupin (neonacisté) a osob s nesnášenlivostí či averzí proti libovolným drogám. Nutno však podotknout, že legálními drogami lze mnohem jednodušeji způsobit újmu na zdraví, jelikož jsou snadno dostupné. Statistika sebevražd udává jisté procento lidí, kteří se dobrovolně rozhodli vzít si život a použili k tomu volně prodejné drogy – oproti tomu je jen velmi malé množství lidí, kteří pro úmyslnou sebevraždu zvolí ilegální drogu. Zde ještě stojí za zmínku počty úmrtí způsobené užíváním legálních drog: alkoholu a tabáku.
Z pozorování lze vydedukovat i to, že neplánovaná smrt po požití legálních drog nevyvolává ve společnosti takový ohlas, jako smrt zapříčiněná předávkováním ilegální drogou. Toto tvrzení se opírá o informaci zmíněnou v úvodu: nižší rozšířenost ilegálních drog ve společnosti vůči legálním drogám je činí něčím nenormálním, neobvyklým, a proto přitahují tolik pozornosti. Jako důkaz o lidské touze po něčem neobvyklém, nenormálním a tudíž zajímavém může posloužit třeba Guinessova kniha rekordů či prodejnost všech tuzemských bulvárních denníků a internetových portálů.
Než se ale pustíme do analýzy (zne)užívání ilegálních drog, nastiňme si nejdříve několik základních faktů

Drogy nelegální
• Lze dělit na syntetické a nesyntetické; měkké a tvrdé; podle funkční skupiny
• Část společnosti rozdělení na měkké a tvrdé drogy odmítá, jiní se snaží toto rozdělení, spojené se změnou Trestního zákona (140/1961 Sb.), prosadit.

Rozdělení ilegálních omamných a psychotropních látek z hlediska akčních skupin
• Halucinogeny : příklady nejčastějších na tuzemském trhu

o
 se na našem současném černém trhu objevuje téměř výhradně ve formě tzv. tripů či krystalů.
 Způsobuje audiovizuální a/nebo taktilní halucinace
 Velmi malá možnost psychické závislosti, somatická závislost neprokázána
 Rychlé spuštěníreakce po intoxikaci (dále jen nástup)

o
 Nejrozšířenější halucinogenní látka na území ČR
 psychicky velmi aktivní látkou obsaženou v houbách rodu Lysohlávek.
 Dostupnost této houby je poměrně vysoká díky jednoduchému sběru a sušení.
 Množství aktivní látky v houbě nelze odhadnout, což s sebou přináší velké riziko spojené s kontrolou intoxikace.
 Způsobuje audiovizuální a/nebo taktilní halucinace, u lysohlávek bývají tělesné příznaky výraznější, často spojeny s mírným třesem a neklidem, doprovázeným zvýšeným tlakem krve a tepu. Výjimečně stav může přejít do výrazně neklidného až agresivního jednání.
 Rychlý nástup reakce po intoxikaci



o
V ČR se kromě dvou výše jmenovaných látek vyskytuje značné množství dalších halucinogenů. Jejich rozšířenost je však relativně malá, což není způsobeno pouze obtížemi s dostupností či složitostí přípravy, ale také charakterem účinku, kterým se jen obtížně mohou srovnávat s známými a zneužívanými látkami.
Dalším důvodem, proč nejsou tyto látky více rozšířeny je bezesporu i jejich mnohem vyšší nebezpečnost a rizika spojená s požitím vyšších dávek. Do této skupiny patří například bufotenin (ropuší jed), mykoatropin (jed obsažený v muchomůrce červené) a mnoho dalších. Ve světové literatuře je popsána obrovská spousta mnoha set různých halucinogenních látek rostlinného i živočišného původu. Za všechny jmenujme alespoň meskalin (získávaný z kaktusu Lophophora williamsii), iboga , bulbocapnin a další.

 Rizika
1. Vyšší dávky látky mohou navodit intenzivní halucinatorní stav bez možnosti ovlivnění vůlí, což osoby se silnou potřebou kontroly a sebekontroly mohou vnímat velmi negativně; tak vzniká tzv. bad trip. Vysoké dávky mohou způsobit výraznější poruchy myšlení, zvýšenou vztahovačnost až paranoiditu, doprovázenou poruchami paměti, úsudku a pozornosti.
2. O halucinogenních látkách traduje – a nejde o žádnou nadsázku – že co do účinku patří k nejméně předpověditelným drogám.
3. LSD ani psilocybin u člověka nevyvolávají závislost tak, jak ji známe u jiných skupin drog. Znamená to, že se u nich nevyskytuje tzv.syndrom odnětí drogy. Pokud se setkáváme s náruživými uživateli vykazujícími tendenci k excesívním vzorcům užívání, pak se bez výjimky jedná spíše o součást osobnostních rysů těchto uživatelů a tedy mechanismy nefarmakologické povahy.
4. Doposud nebyl u LSD popsán případ předávkování s následkem smrti. Vysoké dávky však u lysohlávek mohou způsob vážná a nevratná poškození jater nebo ledvin (u muchomůrek je díky přítomnosti množství dalších toxických látek riziko mnohanásobně vyšší).


• Simulanty: Psychostimulancia jsou látky různé chemické struktury, jejichž hlavním účinkem je stimulace CNS; zvyšují psychomotorické tempo a bdělost. Hlavním účinkem stimulancií je „zlepšení“ nálady, potlačení únavy a pocitu hladu, celkové zrychlení psychických procesů, zjitřená představivost, zvýšená schopnost vcítit se do pocitu druhých a uvolnění zábran. Vesměs jsou stimulační drogy používány k vyvolání pocitu euforie, jehož mechanismem je snížení odbourávání přenašečů nervových vzruchů v mozku.
Stimulancia patří mezi drogy s vysokou mírou rizika, typickými zástupci jsou kokain, pervitin a amfetamin. především česká „specialita,“ představovaná pervitinem – jsou po alkoholu pravděpodobně nejčastěji zneužívanou „tvrdou“ drogou v České republice.
o

 N-methyl-amfetamin, látka ze skupiny amfetaminů.
 V ČR nejrozšířenější, nejvíce užívaná stimulační droga, označovaná běžně jako pervitin.
 Téměř vždy také u nás vyrobená domácími „vařiči“ z léků (většinou volně prodejných, proti nachlazení) obsahujících pseudoefedrin (např. Nurofen Stopgrip, Modafen, Disophrol) nebo ve velkém z efedrinu.
 Obvyklá dávka je 100 mg. V poslední době je metamfetamin hojně vyráběn a užíván i v jiných zemích, např. v USA jako „Ice“ nebo Holandsku pod obecným označením „Speed“.
 Tak jako v zahraničí jiné amfetaminy, může být mimo jiné užíván jako taneční droga (většinou šňupáním) namísto tablet Extáze, které jsou většinou dražší a účinkují kratší dobu; může být také podobně přidáván do u nás vyrobených tablet Extáze. Na rozdíl od Extáze jde však jednoznačně o drogu s mnohem vyšším potenciálem ke vzniku závislosti.


o

 Představují prototyp stimulačních látek. Amfetamin byl poprvé syntetizován v roce 1987. Ve 30. letech byl používán v medicíně k léčbě narkolepsie (patologické spavosti), od padesátých let amfetaminy a jejich příbuzné látky představují hlavní složku anorektik – „léků pro hubnutí,“
 Objevují se v nejrůznějších formách, v poslední době jako tzv. „ice“ (led), který lze kouřit podobně jako crack (viz dále). Typicky se ale amfetaminy zneužívají injekčně a šňupáním a na trhu se vyskytují zejména jako kapsle.


o
 Keře koky (Erythroxylon coca) pocházejí z jihoamerických And. Domorodí Indiáni znají psychoaktivní účinky jeho listů již nejméně 4 000 let.
 Aktivní složkou lístků koky je kokain (hydrochlorid kokainu). Ten byl poprvé izolován v roce 1855 a od roku 1884 se používal (a v některých zemích dodnes používá) jako lokální anestetikum při chirurgických operacích očí, nosu, stomatologických výkonech atd.
 Nejčastějším způsobem užívání kokainu je inhalace (šňupání), někdy se ale užívá injekčně v roztocích nebo se vtírá do sliznic (především pohlavních orgánů jako afrodisiakum). Cenově přístupnou variantou hydrochloridu kokainu je crack (kokainová báze), která se z kokainu poměrně snadno vyrábí.

 Rizika
1. Stimulancia vytvářejí velmi rychle a spolehlivě psychickou závislost; závislost tělesná (somatická) je vyjádřena méně výrazně než například u opiátů, přesto však u uživatele dochází ke vzniku tolerance a tedy nutnosti zvyšovat dávky.
2. Největší riziko stimulancií a z nich především pervitinu plyne z faktu, že nikdy nevíte, kolik drogy jste si v dávce vlastně koupili a jaké je kvality – tedy zda jde skutečně o kýženou drogu nebo některý z jejich prekursorů v nedokonalém výrobním procesu. Tyto prekursory, stejně jako látky, které se používají k substituci primární účinné látky z ekonomických důvodů, jsou často nebezpečnější než sám pervitin – není třeba se jimi „předávkovat,“ a přesto Vám spolehlivě zničí játra, ledviny a další orgány.
3. Další problém představuje již zmíněná tolerance: uživatel musí postupně svou dávku zvyšovat, aby tak dosáhl euforie. Vzhledem k tomu, že nikdy nezná koncentraci látky, může dojít (a velmi často dochází) k neúmyslnému předávkování a ke smrti, jehož příčinou bývá zejména srdeční selhání, otoky plic a mozku.
4. Důležité riziko vyplývá ze způsobu užívání: uživatelé, kteří si drogu vpichují, riskují záněty žil a trombózu, někdy až smrtelnou embolii (ucpání mozkové, srdeční, plicní či ledvinné žíly sraženou krví).
5. Pokud si uživatelé vpichují drogu jehlou, kterou před nimi již někdo použil, zvyšuje se až k jistotě riziko zánětu žil, ale i zánětu jater, nákazy AIDS a v neposlední řadě také syfilidou a tuberkulózou a jinými nemocemi, které se obvykle šíří jinými cestami.
6. I když se uživateli podaří vyhnout všem výše uvedeným rizikům, zcela jistě ztratí své dosavadní přátele a většinou i rodinu. Užívat trvale jakoukoliv tvrdou drogu je „práce na plný úvazek“ – na nic jiného než na shánění drog či peněz na ně není čas.
7. Pravidelnému uživateli se s téměř stoprocentní jistotou nepodaří vyhnout trýznivé toxické psychóze, která může skončit v krajním případě sebevraždou.

• Kanabinoidy: Na černém trhu se vyskytují a jsou zneužívány především dvě základní formy drogy. První je marihuana, druhou pak hašiš.

o
 představuje název pro květenství a horní lístky z konopí.
 V současnosti předmětem mnoha odborných i neodborných debat a konfliktů jak v ČR, tak v Evropské Unii.
 Až zarážející může být velký rozdíl v postihovaní užívání marihuany. V Nizozemí je její obchod kontrolován státem a je legální, v ČR je stále odmítána jako symbol asociálních vrstev společnosti
 Pašovaná marihuana obvykle neobsahuje semínka; marihuana, vypěstovaná v Čechách, někdy nebývá pročištěná.Venkovně pěstovaná marihuana domácí produkce se dle oblasti svého původu pohybuje v mezích 2-8% obsahu THC, zahraniční pak někde v rozmezí 6-14% (speciálně upravená pak až 18% a ve výjimečných případech i více).
 Hlavními účinky jsou halucinace (audiovizuální, taktilní) – které jsou však méně markantní než např. u LSD. Dále pak nastupuje změna nálady a vnímání časoprostoru.


o
 Konopná pryskyřice, obvykle obsahující malý obsah květenství a drobných nečistot.
 V českých zemích nejčastěji světle hnědý z Maroka, tmavě hnědý z Afghánistánu atd.
 Obsah aktivních látek může být až okolo 40%. To současně dává i laťku základnímu rozdílu v dynamice účinku obou forem i potenciálních rizik spojených s jejich užíváním.


Konopné drogy jsou užívány především kouřením. V menším měřítku se objevuje také perorální užití, obvykle jako součást pokrmů či nápojů nejrůznějšího druhu. Určité omezení z hlediska úpravy představuje rozpustnost účinných látek především v oleji a tucích a naopak velmi malá rozpustnost ve vodě.


 Účinky: Mezi zcela nejcharakterističtější účinky konopných látek lze řadit sucho v ústech (často velmi intenzívní, někdy až nepříjemné), jemný pocit chladu a hlad. Typická pro konopnou intoxikaci je deformace ve vnímání času. Čas se zdá být delší, vše se jakoby vleče a i velmi krátký okamžik se může zdát jakoby uběhly celé hodiny. V drtivé většině případů je intoxikace doprovázena stavem lehké euforie a příjemné nálady, která občas může přejít do bouřlivého a nezadržitelného dlouhého smíchu. Agresivní či depresivní rozlady, stejně tak jako panické a úzkostné stavy se objevují výjimečně a většinou spíše u osob k tomu různým způsobem disponovaných. Celkový stav se blíží mírně meditativnímu ponoření do vlastních pocitů, nálad, myšlenek a fantazií. Stav velmi svádí k zabývání se jimi a hloubáním.Ne zcela ojediněle se může intoxikace konopím projevit nevolností až zvracením; úzkostné stavy (viz výše) jsou popisovány jen zřídka. Někdy může dojít k plynulému přechodu od žádoucích účinků k nežádoucím.


Kanabinoidy mají mimo psychotropního efektu i další zajímavé a potenciálně využitelné vlastnosti. Analgetický vliv spolu s efektivním potlačením nevolnosti a zvracení je již od roku 1991 využíván i terapeuticky při zvládání těchto obtíží u AIDS a chemoterapii nádorových onemocnění.

 Rizika
1. Doposud nebyl popsán případ předávkování s následkem smrti.
2. Při velmi častém, nadměrném a dlouhodobém užívání se dostavují jemné poruchy některých kognitivních funkcí. Jedná se zejména o zhoršení v oblasti krátkodobé paměti a schopnosti soustředit se.
3. Při „špatném naladění,“ tedy například při déletrvající depresi z rozchodu s partnerem nebo při intoxikaci na místě, kde to není příjemné a/nebo s lidmi, kteří jsou nepříjemní a nezmámí, může dojít k rozvoji paranoidního stavu, kdy má dotyčný pocit, že je ostatními sledován, že se na něj stále dívají, pozorují ho, hodnotí. Může se objevit i strach, že bude zatčen policií za užívání „trávy“ (přestože již tuto nezákonnou drogu nemá u sebe) atd.
4. U predisponovaných osob, tedy osob s vytvořenou či vrozenou dispozicí může dojít k rozvoji velmi intenzivních, hlubokých depresivních stavů či stavů úzkosti a napětí. Ty mohou při vystupňování přejít až do panického stavu, kdy hrozí nebezpeční sebepoškození či naopak agrese k okolí. Občas se to může stát při nepřipravenosti k požití velmi vysoké dávky (tady je nutno upozornit na obecnou nemožnost ověřit si koncentraci THC v kupovaném i vypěstovaném rostlinném materiálu; konzument vlastně nikdy přesně neví, kolik účinné látky pozře).
5. Velmi výjimečně u disponovaných jedinců (či při velmi vysoké dávce při dlouhodobém užívání) může dojít k mírným stavům zmatenosti. Ty za určitých okolností mohou přejít až do psychotické roviny - tedy projevit se stavem zmatenosti, dezorientace, poruch myšlení, emocí apod. Výjimečná není autoagrese či agrese k okolí. V případě delšího přetrvávání těchto stavů je nutné posouzení psychiatrem. Zde se častěji jedná o provokaci latentního duševního nemocnění, kde konopí může sehrát úlohu spouštěcího mechanismu (podobně jako v případě rozvoje dlouhodobé hluboké deprese, pokračující i po odeznění intoxikace). K tomu může dojít i při jednorázové první zkušenosti s touto drogou a toto riziko patří pravděpodobně k nevýraznějším. Neexistuje totiž možnost kvalifikovaně předvídat, u koho nenastane a u koho ano.
6. Většina uvedených stavů postupně ustupuje s odeznívající intoxikací. V případě delšího průběhu je nanejvýš nutné kontaktovat lékaře, nejlépe psychiatra

• Opiáty: obecně spolu s ředidly vnímány jako nejnebezpečnější skupina drog vůbec, jelikož mají z obecně dostupných látek nejvyšší „závislostní potenciál“, dále jsou – co se ceny denní dávky průměrného uživatele týče – vůbec nejdražší drogy (např. u heroinu v ČR cca 1500 Kč denně); svého uživatele tedy nejrychleji „vysají“ a vzápětí logicky nasměrují ke zločinu. Užívání opiátů je pravděpodobně nejhůře slučitelné s běžným životem; typický uživatel i v „dojezdu“ nevýrazně artikuluje, je malátný, lehce euforický, nezodpovědný, mírně zmatený v čase i prostoru, s poruchami výbavnosti; jeho fungování v zaměstnání či ve škole je velmi obtížné. Opiáty se – spolu s ředidly – lze relativně nejsnadněji předávkovat; čistota drogy na ulici se pohybuje od 5 do 90% a nikdy (ani u stejného dealera) není jisté, kolik heroinu ten který gram obsahuje

 Účinky : Hlavním důvodem zneužívání opiátových drog je fakt, že napodobují účinek některých peptidů, které se přirozeně vyskytují v těle (tzv. „vnitřních opiátů“ – endorfinů, enkefalinů a dynorfinů)
 Tyto peptidy, vzbuzující mimořádně příjemné pocity, se do těla vylučují například při pohlavním styku, ale i při tělesné námaze, radosti apod. (například v souvislosti se sportovním výkonem).
 Opiáty přímo způsobují řadu procesů, které lze rozdělit do pěti skupin
• Opiátové účinky na centrální nervový systém (mozek a míchu)
• opiátové účinky na periferní nervový systém (ostatní nervové buňky)
• opiáty způsobený histaminový efekt (zánětlivá reakce)
• jiné účinky, u nichž se nepodařilo přesně prokázat mechanismus (ale přitom je jasné, že s opiáty souvisí)
• účinky na nenarozený plod a novorozence

 Rizika
1. Největší riziko opiátů a z nich především heroinu plyne z faktu, že nikdy nevíte, kolik heroinu jste si v dávce vlastně koupili. Na černém trhu se objevuje heroin o průměrné čistotě 17-20%, často se však lze setkat s dávkou, jejíž koncentrace je 5% (a tedy „nefunguje“), také ale 90-100% (a ta spolehlivě zabíjí).
2. Další důležité riziko vyplývá ze způsobu užívání: uživatelé, kteří si drogu vpichují, riskují záněty žil a trombózu, někdy až smrtelnou embolii (ucpání mozkové, srdeční, plicní či ledvinné žíly sraženou krví).
3. Pokud si uživatelé vpichují drogu jehlou, kterou před nimi již někdo použil, zvyšuje se až k jistotě riziko zánětu žil, ale i zánětu jater, nákazy AIDS a v neposlední řadě také syfilidou a tuberkulózou a jinými nemocemi, které se obvykle šíří jinými cestami.
4. Další problém představuje tolerance: uživatel musí postupně svou dávku zvyšovat, aby tak dosáhl kýžených účinků. Výjimkou nejsou uživatelé, kteří denně spotřebují množství heroinu, jež by zabilo 10 i více lidí. Stačí ale na pár dní vysadit – třeba v bohulibém úmyslu přestat fetovat – a pak si dát stejnou dávku jako předtím. S vysokou pravděpodobností to bude poslední „rána“ v uživatelově životě.
5. I když se uživateli podaří vyhnout všem výše uvedeným rizikům, zcela jistě ztratí své dosavadní přátele a většinou i rodinu. Užívat opiáty je „práce na plný úvazek“ – na nic jiného než na shánění drog či peněz na ně není čas. Tak opiáty své uživatele zákonitě stahují na dno společnosti.
6. Uživatel heroinu potřebuje k „živení“ své závislosti obrovská množství peněz – nejméně cca 40.000 Kč měsíčně. Protože není vzhledem k neustálému obluzení schopen pracovat, „musí“ si potřebné peníze opatřovat jinak.
Taneční drogy: nejčastěji rozumí extáze. Toto jméno v užším smyslu znamená MDMA (metylen-dioxymetamfetamin). V širším smyslu bývá vztahováno ještě na tři příbuzné sloučeniny (MDA, MDEA a MBDB).

 Účinky : povzbuzující účinky, umožňující extrémní fyzickou aktivitu typu mnohahodinového tance, a potlačující vnímání pocitu hladu, žízně a/nebo horka (což představuje jejich největší nebezpečí)
 Empatogenní účinky, které navozují pocity vcítění, přátelskosti a sdílení
 Halucinogenní účinky, zkreslující vnímání barev, zvuků atd.


 Rizika
1. Při běžném užití ústy – a za předpokladu, že tableta obsahuje opravdu MDMA, což není nikdy jisté – se podle dosavadních poznatků zdravý člověk nemůže předávkovat ve vlastním smyslu tohoto slova. V rozporu s rozšířeným přesvědčením uživatelů drogy ale užívání (a dokonce i jednorázové užití) tablety extáze představuje řadu rizik, z nichž nejvýznamnější zahrnují:
a. paradoxní efekt, kdy místo ke kýženým pocitům dojde ke zmatenosti, desorientaci, úzkostnosti, návalům paniky a depresi
b. dehydrataci a přehřátí díky extenzivnímu tančení a nedostatečnému příjmu tekutin; právě tento mechanismus byl příčinou několika set „úmrtí ve spojitosti s extází,“ popsaných v zemích EU
c. záměnu tablety za jinou sloučeninu s potenciálně smrtelnými účinky; právě to bylo podkladem úmrtí v Plzni v roce 2001 – mladý cizinec si zakoupil tabletu, obsahující smrtelnou dávku PMA.
2. vysoké riziko dopravní nehody při řízení motorových vozidel
3. zvýšená pravděpodobnost rizikového sexu
4. vzácná – ale možná – poškození jater a kostní dřeně
5. nepříjemný „dojezd,“ provázený skleslostí až depresí, nespavostí a podrážděností; ta může v některých případech trvat až několik dní

Zde byly tedy nastíněny hlavní problémy zneužívání ilegálních drog. Nebezpečná aplikace souvisí především s jinými příměsemi či s užitím zdraví nebezpečného množství. Tento problém lze ve společnosti vyřešit kontrolou obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Fakt, že Češi utratí za drogy přes 15 milionů ročně. Připomeneme-li opět, že podle současných výzkumů (MF DNES) má jakoukoli zkušenost s ilegální drogou 50% mládeže mezi 15ti a 19ti lety a celkově 75% populace ČR alespoň jednou vyzkoušelo marihuanu, můžeme dojít k závěrům, že boj proti drogám je běh na dlouhou trať: Experti na drogovou problematiku v USA připouští, že vysoká míra postihu dlouhodobě nevede ke snížení kriminality spojené s drogami ani jejich frekvence užívání; dále jsou pak zmiňovány vysoké náklady na soudní procesy a pobyt ve výkonné vazbě.
Oproti tomu v Evropě, kde je patrná především jiná mentalita, právní systém a zvyková práva, se poměrně dobře daří národním programům Harm-reduction, jejichž úloha nespočívá ve slepém zabavování tun konopí a extáze, ale ve snaze minimalizovat nebezpečí hrozící potencionálním uživatelům. Jako příklad může být uvedena známá organizace Drop-in či Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. V současné době se uživatelům poskytují informace o nebezpečných (kontaminovaných) příměsích (u syntetických drog) nebo programy na výměnu injekčních jehel. Tyto programy, v mnoha státech EU podporovány přímo vládou, získávají velký ohlas odborné i neodborné veřejnosti včetně samotných uživatelů.

Často jde o tu a tam vykouřenou marihuanovou cigaretu, kvůli níž se rodiče ještě nemusí obávat, že mají doma "feťáka". "Je to ale rozhodně dobrý důvod k tomu si o marihuaně a drogách vůbec popovídat," soudí psycholog Ivan Douda z Nadace Drop In. A dodává: "Občasná marihuanová cigareta se dá přirovnat k pití alkoholu." Nicméně se v tomto případě uživatel dopouští minimálně přestupku, ne-li trestného činu užívání návykových a psychotropních látek. To proto, že současná společnost nabádá k nekonzumaci ilegálních drog a jsou patrné tendence o snížení konzumace alkoholu a tabáku. Podle ČRo 1 – Radiožurnál, student českobudějovické stavební školy Jan Chromý zaplatil za tři gramy marihuany dost vysokou cenu, byl vyloučen ze školy krátce před maturitou. Ten případ totiž vyvolal vášnivé diskuse o přiměřenosti trestu. I zde se lze pozastavit nad absurditou legislativy, kdy jeden exemplární případ bude mít celoživotní nepříjemnou vzpomínku na ilegální drogu a jeho vrstevníci budou dále drogy na školách zneužívat bez sebemenšího povšimnutí.
V současnosti se pracuje na řadě výzkumů, zabývajících se mírou prospěchu marihuany na lidské zdraví a nově k ním též přibývají medicínské studie MDMA (hl.složka extáze). S odstupem času se možná dočká společnost změny legislativy či alespoň veřejného mínění a názoru na danou problematiku. V případě přirovnání tohoto problému po stránce legislativní však můžeme být velmi optimističtí, jelikož lze bezpečně vyjmenovat nespočet sociálních odlišností, v minulosti např.trestané smrtí: Homosexualita, jiná náboženství, jiná rasa… Zde je nevyvratitelné, že v minulosti bylo přemíru společenských konfliktů založených na netoleranci odlišností. Jistě, že nelze tolerovat stejnou měrou závislého uživatele opiátů, snažícího se o trestný čin loupežné vraždy jako třeba rekreační uživatele marihuany a extáze - jejichž počet má v současné době velmi vzrůstající tendenci. Z toho vyplývá, že buď bude čím dál více mladých, perspektivních lidí mít celoživotní problémy se zápisy v trestních rejstřících, čímž degradují svoje potencionálně maximální postavení ve společnosti. Nebo budou provedeny řádné změny a budou tolerovány.


Zdroje:
drogy-info.cz
www.drogy.web3.cz/
www.dropin.cz/drogyapravo.shtml