Když z okna se podívám nevidím svět,
nevidím lidi, vidím jen vztek!
Nevidím domy, auta či stromy,
vidím jen city jenž nesou se s námi!

City jsou naše-nejdou nám vzít,
proto je vidím-mohl bych v nich číst.
Mohou být krásné, milé i slastné
však i bolestné, smutné a strašné!

Milujem je, však i nesnášíme,

potřebujem je, však i odháníme,

city nás vyplňují, však i vyprazdňují,
city nás osvobodí, doplní, využijí
a nakonec i zabijí!....