Skutečný příběh

08.Únor 2007

Povím vám příběh,který se skutečně stal!!!Jeednoho rána jsem se probudil a ve své ložnici jsem našel mrtvého kamaráda Jirku,asi něco špatného snědl a zemřel, šel jsem se umít, otočil kohoutkem a v tom jak se to stává, v tom bouchla karma, mohutný výbuch ozářil celou potemnělou ulici, plameny začali olizovat záclony, křesla, modlitební knížky, balíček karet, panenky, bedbintonovou soupravu, barevné míče. Ale já musel do práce, výtah nejel a tak jsem šel pěšky, na schodech překračuji mrtvého kamaráda Mirka, včera odcházel jako poslední, klopýtl a zabil se, to už se stává.Dole v přízemí leží bezvládné tělo, je to můj kamarád Pavel, včera odcházel jako předposlední a utrhl se s ním výtah.Venku na choodníku nacházím mrtvého kamaráda Petra, včera se vykláněl z okna, nedával pozor a zabil se,tak jak se to stává.Vkročim do silnice a najednou mě přepadne zvláštní předtucha jako kdybych to snad přivolal,zleva se proti mě vyřítila bílá dodávka,bílá jako sníh.Šofér byl kavalír a na poslední chvíli se mi chtěl vyhnout, v ten samý okamžik z protější strany příjížděla tramvaj číslo 18,čelní náraz byl nevyhnutelný,rychlý a prudký,tak prudký,že si oba řidiči najednou vyměnili místa.Vcházím do práce a v šatně jsem našel mrtvého kamaráda Karla, má celý obličej od krve, asi prudce otevřel skřínku a zabil se,tak jak se to stává..Můj mistr mi dnes dává volno,nemám kam jít,všichni kamarádi jsou mrtví, a tak jdu domů.Je vlastně ještě ráno, ale já už jsem unavený, uvařím hořkou silnou kávu a budu přemýšlet.Stavím konvici na sporák, otočim knoflíkem a v tom, jak se to stává, v tom se mi vybaví všichni moji přátelé, Jirka,Petr, Pavel, Karel, řidič linky číslo 18 i řidič dodávky bílé jako sníh.Neměl jsem čas vzpomínat dlouho zápach unikajícího plynu mě vyrušil, jen chvilku jsem pochyboval, zda právě ted mám škrtnout zápalkou, zda plynu v místnosti už není příliš a zda nemůže dojít k výbuchu.Pochyboval jsem jen chvíli, protože v příštím okamžiku někdo zazvonil, plynu v místnosti bylo opravdu hodně, a tak už se nikdy nedozvím, kdo to naposledy zazvonil, kdo přišel na návštěvu, zda Jirka, Petr, Pavel, Karel , řidič linky číslo 18 nebo řidič dodávky bílé jako sníh.A tenhle příběh je pravda.Můj mistr se totiž jmenoval T.Texas Ranger.... napsal/a: I-Karban 08:45 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář