Naucila jsem se spoustu novych veci, mam praci , cile plnim, ale je to to co chci?? Delam praci ktera je narocna spise po psychicke strance, ale miluju ji.. Ale budu chtit domu k muzi chodit stahana a nastvana?? Je to to o cem jsem snila??  Po delsi rozvaze my hlavy jsem usoudila ze zkusit se ma vsechno ano i to ze za par tydnu ze me bude magor:D  napsal/a: Iveta1988 14:15 Link komentáře (1)




Prvni den jsem prezila, sice v soku ale prezila, potkani clovicka se kterym si pisu rok a pul a kteryho jsem potkala hned ze startu me rozsekalo, takze misto privitani jsem ho servala jak malyho kluka :D Pieroo chudak dostaval kapky uz po minute co me videl... Zabava byla v tom ze jsem v Brne netrefila pomalu ani do nejblizsi restauracky a nebyt jeho byla bych v prde.. Haji... Vecere probhla hladce , takovy to setkani po roce bylo takovy mily az svym zpusobem roztomily.. Divny je kdyz to po sobe procitam ze jsem schopna napsat neco takovyho... Ziskal si me na prvni pohled, Je zvlastni ze clovek jeho razu ma stejny smysl pro humor jako ja... Ne ze bych ho chtela vychvalovat- Ale joooo chci :D Zazila jsem s nim 14 dokonalych dni plnych vytlemu a super zabavy- a ostatni at se z toho treba potento :D Pieroo diky za vse .... Hlavne za ty uzasny noci :) Uz konecne chapu jak ma vztah vypadat napsal/a: Iveta1988 17:04 Link komentáře (0)




Slibila jsem si ze od doby co se vratim na Moravu si najdu praci, a to se mi povedlo, ted jeste stihnout zacit trosku cvicit a bude to pohoda... Momentalne se mi podarilo splnit si cil papat jak prokopla, to mi jde cim dal lepe :D. Poznavam nove lidi, ziju, konecne.. Nerozhazuji me uz ani sms od toho debila... coz je fajn. Samozrejme na chvili jsem zasazena byla, ale nestvalo me to tak, ze bych chtela brecet, sralo me to tim ze ma debilek jeste odvahu po tom vsem mi psat. Naucila jsem se takove lidi posilat do kopru a snazit se nereagovat.. Dalsi pozitivni zprava je ta , ze jsem v kontaktu se svou pravou mamou.. Je to takove divocejsi ale par Sms uz padlo a vypada to tak nejak fanfarove... Ne jako ze bych se ji okamzite vrhala okolo krku, ale snazim se prekrocit blok ktery vuci ni mam. Nevim zda je to dobre ale konecne se zacinam citit dobre, asi bylo na case prestat se uzavirat do sebe a pustit tam par lidi :)  napsal/a: Iveta1988 09:22 Link komentáře (2)




Zivot, beze strachu a tomu svinstvu co mi kolovalo telem davam sbohem uz skoro paty mesic....

Bala jsem se ze to bez drog nezvladnu a jak vidim jde to.. Vic jim, smeju se a ziju, vcera jsem byla do vecera s kamaradkou sice divny pocit kdyz nas sedelo u stolu vice, samozrejme jsme tam byly pouze dve slecny a zbytek bylo par znamych panskeho pokoleni, nevim zda je to tim ze mam blok vuci klukum ale podarilo se mi to zahnat ... Hrala jsem sipky, pila kavu a dokurovala posledni krabicku bo od zitrka lidicky prestavam i kourit.. Miluju Kofolu, toho se asi nikdy nezbavim ale meli by cepovat i jinou nez jen klasik :D Bo uz mi to leze i usiskama..  Snazim se vice smat, sice mi to nejde ale snaha se ceni, vcera jsem se tlemila jak leco, cemu se taky divim po 3 litrech Shocku, jsem byla nakopana jak kralicek Duracell :D Mela jsem tam kamarada z detsvi byl zvlastni dival se na me a moc toho nenamluvil, pak me vezl domu a pak se rozpovidal, mrzelo ho ze jsem se po pul roce nevratila jak jsem slibila - Vratila jsem se az cca po 6 letech, Mela jsem odjet vcas , nic by se z toho co se stalo nestalo... Hloupe kliche veku Kdyby byly ryby v riti nebylo by rybnika :/  
napsal/a: Iveta1988 20:29 Link komentáře (1)




                   Mam neustaly strach ze splni vse co rekl... 

Napriklad to ze mi mel tu hlavu o to sklo roztriskat poradne.... A jeste by si to uzil, nechci mit pocit sebelitosti nebo neceho podobneho, ale ta hruza kdyz mam vylezt nekam ven me docela desi... Mam okolo sebe lidi kteri muj pribeh neznaji a kdyz ano tak jen cast z toho... Na vic se momentalne nezmuzu. Proste na tvrdo vi o tom pouze tri lide i se mnou. Mam hruzu z toho ze bych nekam mela jit , nebo jet na delsi dobu ale za chvilku lepe receno pristi tyden bych mela vyrazit na vikend,  Zname se dlouho, mam jen strach ze budu mit zle sny,  zase budu mluvit ze spani , hazet sebou...   Desim se dalsich SMS  protoze v kazde z nich popisuje to jak by me nejradsi zabil, nebo co by se mnou provadel.. Je to hnus a ja sebou trham pri kazdem pipnuti meho mobilu... Mam stary telefon nejde mi ani blokace jeho cisla, takze si pockam jeste na jedinou sms a pujdu to ohlasit na PCR jenze pochybuju ze to nekdo vyresi... Nejhorsi je to ze nemam strach jen o sebe ale i o lidi okolo sebe, bojim se ze by mohl ublizit i nekomu jinemu nez jsem ja... Rikate si jo je cvok kdyz vi ze je v Praze a sama je 400 Km od nej.. Jenze ten kdo nezazil domaci nasili, zivot s fetakem , domaci terror - Nema absolutne tuseni co si uzivam ja... Nebudu se litovat je to castecne i ma chyba- melo mi to dojit drive... Ale neprala bych to nikomu
napsal/a: Iveta1988 18:54 Link komentáře (0)




                                                             Nasla jsem konecne odvahu zacit psat blog po vsem hnusu co se ve me v poslednich mesicich odehraval.... 

kdybych mela shrnout cely minuly rok , sralo se vse co mohlo.... Od meho zdravi, ci fetujiciho ex pritele, ktery me bil a podvadel kde mohl.... Zacalo to 11 unora 2016, Pribeh jako z pohadky , telefony tyden , kazdy den treba 3 hodiny, myslela jsem ze vsechno zvladnu, Jenze byla jsem na ulici, zivot nesmeroval ani z daleka tam kam jsem chtela... Pri pohledu jak sedim v nakupnim cestru v Praze by do me nikdo ani nerekl to ze jsem bez domova. Nejsem na sebe hrda, s posledni nadeji mi pomohl znamy abych se dostala zpet do Krnova, kde jsem mela tyden na to abych se srovnala, jenze bych nesmela poznat jeho .....Zamilovala jsem se jak mala holka, jela jsem za nim, zpet do Prahy .. Divim se ze jsem se hned neotocila kdyz jsem se dozvedela ze na stole uz jsou nachystany dve cary pervitinu... Snuply jsme si a zacli jsme mluvit , poznavali se a bylo to celkem v pohode... Dva mesice to fungovalo, party , tekkno , drogy a on.. Byla jsem do nej cvok..... Jenze pak se to stalo Prvni facka  rana jako z dela... Zvladla jsem to ustat ani tehdy jsem neodesla, a to byla CHYBA.... Kolotoc jeho rychleho stylu zivota me ucil jak fungovat ale zaroven mlcet, vsechny me pocity sly stranou, udusavala jsem v sobe pud sebezachovy..... Tak moc jsem ho milovala ze jsem dokazala ignorovat i to ze bere vic a vic drog, jenze cim vic bral, tim vic se odtahoval ode me... Doma nebylo vecne co jist, penize sly automaticky do fetu, a kdyz uz jsem udelala scenu tak jsem byla bita jako zito, a bylo mi predhazovano to ze nechodim do prace, s rakovinou a s dratem v ledvine kdy jsem nevydrzela stat ani hodinu jsem do prace proste nemohla.. Lezl mi na profil na Fb , messenger kde mi zablokoval kontakty, vcetne me rodiny a zakazal mi komunikovat se znamyma , protoze mel pocit ze mu me vsichni kradou..  Mel pocit ze kdyz me vsude pomluvi nikdo mi ani nenapise... Taky se mu to malem povedlo.. Prisla jsem doma pomalu o vsechny... Jenze neprisla jsem jen o kamarady.. Kdyz me vyhodil z bytu , byla zima ja jen v leginach a dvou mikinach jsem dosla ke znamemu, v bolestech a v krecich jsem usnula na gauci, probudila me ostra bolest v hlave.. Dotycny me prastil tyci a pak me znasilnil, i kdyz jsem prosila at toho necha ze to boli, neprestal... Takze dalsi vec co v mem zivote udelal zlom.... Po tomhle vsem zacala byt hodne apaticka, mela jsem pocit ze na me uz nezalezi ale z poslednich sil jsem nasla kontakt na znameho ktery byl ochotny pro me prijet..   Prijel ale ja necitila nic , totalne prazdno, byla jsem na dne byla mi zima skoro 3 dny jsem nebyla schopna pozrit ani sousto pomalu jsem nepila, moje ledviny prestaly fungovat skoncila jsem v nemocnici , drat o 10 cm delsi----> 23.12 me propustili a prisel telefon nasi meli pred tydnem autohavarii dnes jsem je odpojil.... To mi rekl bratr a ja uz ztratila celkovou chut zit.... Nemam sice pestouny a ani nikoho o koho bych se oprela ale to duty prazdno ne a ne zmizet, nedokazu si odpustit snad jste to docetli slibuju ze napisu dalsi cestu a jak pokracuju drzte palce...
napsal/a: Iveta1988 21:10 Link komentáře (1)