JANIKASO

basničky 23.Únor 2008

1)Pro velmi zamilovaný pár.

Rty Tvé mě něžně probudí
řeknou víc než slova,
dech mé tváře pohladí,
ty usměješ se znova.

Slunce vlasy prozáří,
ramena mi hladíš,
ležím na tvém polštáři,
Ty ranní kávu sladíš.

V očích září hvězdičky,
na rtech úsměv hraje,
ruce jak dvě bludičky,
tělo mé hned taje.

2)Tvé jméno šeptám ve spánku,
maluji do tvaru červánků.
Temná noc s hvězdami,
jako ty,spát nedá mi.

Je svědkem mých tajemství,
nepovím nic,ani ona nepoví.
Jen paní tma rozumí mým přáním,
jen jí se stále klaním.

Sestrou je dne, sestrou je rána,
pod závojem hvězd, krásná to dáma.
Měsíc, drahý muž její,
pomoci mi oba chtějí.

Po papsrsku z měsíce, tenouňkém jen,
posílá ti ve spaní, do mysli o mě sen.

3)Tam někde uvnitř mě,

kde je pro mě láska vším,

tam já tě miluju víc a víc.

Tam na pokraji samoty

já volám na tebe až do úplné němoty.

Tam, kde na tebe myslím pořád,

věřím, doufám,... a sním.

Tam, kde potkám tě zas,

pro mě zastaví se čas.

Tam, v srdci mém,

jsi teď jediný, kdo mi z něj nejde ven.

Tam venku v dešti mě kapky přikryjou

a já se stanu navždy tvou.

Tam někde, kde je ráj,

tam jsme už asi dávno spolu,

ty nevidíš jinou

a zasypáváš mě láskou svou.

Tam v budoucnu, steskem po tobě

mě láska k tobě třeba zabije.

Tam někde, až se jednou blíž poznáme,

od té chvíle už budu milovat věčně,

dlouze, něžně, ohnivě, šíleně, nekonečně,

vášnivě JEN TEBE!

---------------------------------------------------

Je těžké najít si kluka,

těžší je najít si toho pravého,

ale úplně nejtěžší bylo, najít tebe!

Díky za to, že jsi ...... Miluji tě!

.................................................

Slovy lze těžko

vyjádřit touhu,

lásku a cit. Lepší je

tě tu mít, obejmout a políbit!

...........................................

Večer svítí hvězdy jasné,

já ne tebe vzpomínám,

po té hvězdě nejjasnější,

polibek ti posílám.

..............................................

Ty tvoje krásné oči,

ty stále v mysli mám,

ty vidí ve dne v noci,

když na tebe vzpomínám.

.....................................................

Čekání

Když jsem tě poprvé uviděla,

nejprve jsem nic necítila,

po chvilce,

tě mé oko shlédlo,

a srdce se rozhořelo.

Cítím, že ty jsi ten pravý,

a svět kolem nás, že je žhavý.

Ty jsi ten, kdo mi dal tušení,

že na světě nikdo lepší není.

Nevím zda-li mně miluješ,

odpověz prosím, ale né lež.

......................................................

Touha

Mám tě v srdci svém,

a v hlavě, když vyjdu ráno ven.

Na mě se díváš,

já ne tebe též.

Co v srdci skrýváš?

nevím - tak se mi svěř!

Ty jsi ta hvězdička,

která na mě svítí,

máš krásná očíčka,

která bych chtěla míti.

Ty jsi můj sen,

o kterém se mi zdá,

sním o tobě jen,

a na to se nezapomíná.

Tvůj pohled do mých očí,

je plný jisker,

ale mlčí.

Oslovit tě,

uslyšet tvůj hlas,

milovat tě,

pohladit tvůj vlas.

To vše je pro mě nadějí,

že tě budu mít stále raději.

......................................................

Kdyby jsi byl deštěm jarního rána,
při každičké bouřce já chodila
bych bosá a nahá.
Kdybys byl sluníčkem na nebi
a svítil na mě každé ráno,
probouzela bych se s nadějí,
že jseš to ty a že to nebylo tak dávno.

Teď je všechno jinak,
je to sotva pár dnů,
raději se schovávám do svých snů.
Do těch, ve kterých jsi ty a já,
tam, kde jsme společně,
kde jsme oba dva.

Vzpomínám, jak smála jsem se na Tebe
a věděla, že žijeme jen pro sebe.
Mám křičet, plakat nebo řvát?
Vždyť já se chci zase znovu smát!

Jen malinký kousek lásky mít,
už nechci zase jenom snít...

Stýská se mi

V místech, kde spolu jsme chodívali,
já opět, bezděky volným krokem kráčím,
obloha modrá, slunce si září ze své nebeské dáli,
a prostranství, porostem svým travnatým,
pod palčivými paprsky vydává vzpomínkovou vůni.

Zvolna tak míjím obytné domy
a bohatou zelení rozsochaté stromy,
kde spočinout lze zahálkou sobě
ve chladivém stínu, jako ve vodní tůni,
na lavičkách pod rameny větví stulit se k tobě,
pod ochranou vzrostlých javorů a košatých lip,
posedět zase spolu, tak jako dřív.

Pocitem marnosti nitro je naplněno,
nevrátí se, jednou už prošlé,
to léto tak vzrušivě horoucí,
pavučinkami jemných vláken prorostlé,
bytosti spojeny touhou žádoucí,
kdy polibky tvé, svůj žár vroucně předávaly,
v mých hlubinách tvé doteky se utápěly
a ve tvých očích bylo srdce mé polapeno.

Chci Tě

Dlouho už jsem lásko v rukách nedržel Tvé dlaně
dlouho už jsem nehladil Tvou sametovou kůži
neviděl jsem Tvoje oči, oči smutné laně
dlouho jsem Ti ze zahrady nepřinesl růži

Stýská se mi po Tobě i po Tvém milování
stýská se mi po slovíčkách, jen tak k pousmání
stýská se mi po všem, co se pojí s Tebou......
stojím ve tmě, je mi zima a nohy mě zebou