To byl hlavní úkol dne.Jiřince jsou tři roky a kousíček a dosti mi povyrostla a proto jsem se rozhodla ji koupit větší peřinu.

Do Ikei to není takový problém.Tam malá hned na začátku oběvila dětský kjoutek a prohlásila,že dál nejde.Mně to přišlo vhod a tak jsem ji tam nechala.Vevnitř jsem se cítila jako v bludišti,netušila jsem co mně čeká za rohem,ale dočkala jsem se  a dostala jsem se až k peřinám.

Dlouho jsem vybírala a procházela.Chctěla jsem kvalitu za rozumnou cenou a ne peří.A taky šlo o to vzít peřinu na jedno lůžko a né na dvě.Nakonec jsem si jednu vybrala a hrdě jsem ji nesla k pokladně.U pokladny taky cena souhlasila takže jsem byla ráda jak dobře jsem pořídila.

Doma jsem chtěla bvšem předvést jak krásnou peřinu jsem koupila.Jakmile jsem ji začala rozdělávat bylo mi jasné,že něco nesedí.Peřina byla obrovská.Bohužel jsem sáhla po dvojité.Chvilku jsem cítila zklamání,ale přešlo to.

Mám velkou peřinu za cenu jedné klasické.Ted jsem ji dala na půl a má ji malá.A jakmile budou penízky tak malá dostane novou a doufám,že už menší a já si na tuto velkou koupím povlečené.Takže to vlastně něbylo zas až tak špatný nákup.

Ptáte se proč jsem si vlastně založila tento blog? Asi proto,že s  vámi ráda podělím o své myšlenky a hlavně prožitky a taky to je vlastně takový deníček,takže až mi bude nejhůř tak se sem podívám,přečtu si něco veselého,zavzpomínám a zase bude líp.