Jsem úspěšně skončila studium. Jsem ráda, že to mám konečně za sebou. Ale musím uznat že 3 roky utekli jako voda... A nastal den kdy jsme se všichni rozloučili. A každý šel svou cestou. Vím že se mi bude stýskat po některejch holčinách. Jenomže je to život a ten jde dál. Vzpomínky na vás mám. Není jich moc ani málo.
A jak to probíhalo? Tak nejdříve praktické, pak písemné a nakonec ustní. A to byl největší mazec .Dostali jsme radu tahat si levou rukou a vzít hned to první co nachmatáme. A byla to 9 otázka a celkem pohodová. Konečně to je za náma a čekáme, než nám řeknou, jak jsme dopadli. Nervozita stoupá....a už je to tu. Všichni to máme úspěšně za sebou. A jde se slavit. V Pardubicích jsme zamířili do hospody U Jindřicha. Kam jsme občas chodili a moc se nám to tam líbí. A začali jsme se bavit o tom jak jsme si tahali otázky, jaké to bylo na potítku a potom jaké to bylo před porotou. Pak přišla naše bývalá spolužačka a naše paní mistrová a to jsme byli moc rádi, že za námi přišli. Objednávali jsme si alkhol, aby jsme to oslavili, a slečna co nás obsluhovala se zeptala: jestli nám už bylo 18 . To byl velkej výbuch smíchu... Nakonec jsme začali oslavovat. V salonku jsme dělali i kravoviny. Ale byla tam užasná nálada a sranda. Slavilo se a pak postupně jsem se začali loučit. A já šla s Marťou a Anetkou dál. Martina, že už s námi nepojede do Inferna a tak jsem jela s Anetkou. Inferno pohoda pili jsme a pařili. A nějak k ránu nastal čas se rozloučit -.
V poslední době nemám zrovna štěstí. A je to vidět jsem smutná. A mám chuť všeho nechat a utéct pryč. Jenže si říkám, že to nemá cenu před tím utíkat. Protože to co mě trápí to mám v SRDCI. Takže se tomu musím postavit čelem.
Poznala jsem kluka mých snů. Je užasnej, tak jak jsem si ho vysněla.simpaťák, romantik, sexy, sportovec, gentleman.. Tmavé vlasy, hnědé oči, sportovní postava to je prostě nádhera. A hlavně je v něm něco čemu nemohu odolat .Když jsme spolu tak se máme furt o čem bavit
Já jsem prej doněj uplnej blázínk.To mi říkají kámošky. Ale je to pravda. Akorát to má malej háček zatím chce bejt jen kámoš. Ale jak se říká '' Kdo si počká, ten se dočká ''. Takže já budu čekat
Ale jedna věc. Ty které chceme my, ty nechtějí nás. A ty co chtějí nás ty odmítáme.
www.hcpce.cz HC Pardubice
http://www.youtube.com/watch?v=pi7fhaS7E7E&search=jaromir%20jagr
www.totalinferno.cz tak tam občas zajdu
http://www.kdheralec.cz/program.html
http://www.pizzerieuziznivehomnicha.com/ pizzerie
www.modryobchod.cz korálky...
Tím že jsem nepozdravila jsem zpusobyla to, že už nejsem dobrá. Ono v takovém davu zdravit lidi co jsou příbuzné mého přítele je dost těžké. Kdyby to bylo ze jiných okolností tak bych pozdravila všechny!!! Njn s tím už nic neudělám. Mužu si říkat, že jsem tam neměla jezdit nebo že jsem blbá. Život jde dál a já se klepu strachy, co se mi stane v budoucnu. U tohoto článku jsem se rozbrečela. Nedalo se to zadržet když jsem si na ty urážky vzpomenula...........
PS: do konce svého života si budu pamatovat to ponižování...