Janca.stistko

Jsem úspěšně skončila studium. Jsem ráda, že to mám konečně za sebou. Ale musím uznat že 3 roky utekli jako voda...  A nastal den kdy jsme se všichni rozloučili. A každý šel svou cestou. Vím že se mi bude stýskat po některejch holčinách. Jenomže je to život a ten jde dál. Vzpomínky na vás mám. Není jich moc ani málo.

 A jak to probíhalo? Tak nejdříve praktické, pak písemné a nakonec ustní. A to byl největší mazec .Dostali jsme radu tahat si levou rukou a vzít hned to první co nachmatáme. A byla to 9 otázka a celkem pohodová. Konečně to je za náma a čekáme, než nám řeknou, jak jsme dopadli. Nervozita stoupá....a už je to tu. Všichni to máme úspěšně za sebou. A jde se slavit. V Pardubicích jsme zamířili do hospody U Jindřicha. Kam jsme občas chodili a moc se nám to tam líbí. A začali jsme se bavit o tom jak jsme si tahali otázky, jaké to bylo na potítku a potom jaké to bylo před porotou. Pak přišla naše bývalá spolužačka a naše paní mistrová a to jsme byli moc rádi, že za námi přišli. Objednávali jsme si alkhol, aby jsme to oslavili, a slečna co nás obsluhovala se zeptala: jestli nám už bylo 18 . To byl velkej výbuch smíchu... Nakonec jsme začali oslavovat. V salonku jsme dělali i kravoviny. Ale byla tam užasná nálada a sranda.  Slavilo se a pak postupně jsem se začali loučit. A já šla s Marťou a Anetkou dál. Martina, že už s námi nepojede do Inferna a tak jsem jela s Anetkou. Inferno pohoda pili jsme a pařili. A nějak k ránu nastal čas se rozloučit -.