Co se to děje???   08.Červen 2009


Tak jsem se zase rozhodla napsat sem pár řádek...protože se trochu trápím.
Víš...blížíse to a co nevidět tu s Námi bude jeden malý človíček...moc se na nějtěším a vím že Martin taky...ale...je mi nějak divně...přemýšlím jestlike mě ještě něco cítí nebo ne....Cítím se zase tak sama...chápu že jeunavený z práce...ale..jsem celý den doma sama a je mi smutno a kdyžpak přijde domů...má to stejný efekt protože si mě ani nevšimne.
      Já vím...řekne mi ale o víkendu si Tě přece všímám...já neříkám žene..ale většinou je to jen když má v sobě alkohol...nebo jsme vespolečnosti jeho přátel...ale proč to tak je??????????????????Je mistrašně smutno a ouzko...co když slova miluji Tě jsou už opravdu jenslova???
                    Dneskajsem byla divná...všiml si toho..ale bylo to jen proto že mi bylosmutno a ouzko...a malej to cítil a taky mě pěkně nakopával...když sezeptal co mi je...řekla jsem nic...vím že je unavenej a nechci hootravovat...a taky....mám strach že mi pak řekne...ježíš už zase...jakoto udělal už několikrát a mě to moc ranilo a mrzelo....pak se miudělalo zničeho nic zle...ale to už je zase dobrý....já ho miluju acítím se sama co mám jen dělat???????????????????????Nevím jak dál napsal/a: Janne-Beruska 23:01 | Link komentáře (1)



Už se to blíží   03.Červen 2009


Tak ještě měsíc a půl a přijde na svět můj(Náš)malý brouček Tomášek.Čímvíc se to blíží tím víc mám strach jak to jen vše zvládnu.Martin se moctěší a moc se teď snaží za což jsem moc ráda protože bych to asi samatěžko snášela...jen aby mu to vydrželo...nouvidíme.Výbavičku pro miminko už mám téměř celou takže aspoň žetak...teď se jen hrozím toho co bude až si ten malý uzlíček donesudomů...bojím se toho že třeba nedovedu být dobrou mámou...bojím setohože bude mému maličkému chlapečkovi něco chybět....že mu nevědomkynějak ublížím...nevím asi je to jen strach z neznámého....snad to budevše dobrý...a vím jak se Martin snaží...snaží se mi být oporou jakouteď moc potřebuju a doufám že mi tou oporou bude ještě hodnědlouho...protože budeme mít syna napsal/a: Janne-Beruska 22:06 | Link komentáře (0)



Vypadá to že jsem...   01.Srpen 2006


Vypadá to že jsem konečně šťastná...no fakt jsem.Dala jsem se dohromady s o 10let starším klukem.A jak??Našel si mě sám.Pracovala jsem v obchodě a on tam chodil nakupovat..ale nic neřekl...bál se že bych ho odmítla.Jednou mi kolegyně řekla že se tam někomu líbím.Tušila jsem že to asi bude on..ale vyčkávala jsem.Jednou jsem byla zrovna na kase když v tom přišel a říká:"Víte vy jste tu o víkendu nebyla,ale já Vás chtěl někam pozvat"..to mě dostalo...druhý den když přišel jsem mu už tykala a další den mi dal telefon a byly jsme se večer projít a daly jsme se dohromady.Jsou to skoro 2měsíce co jsme spolu a už spolu i bydlíme...jak dlouho??Asi tři týdny...vím je to moc narychlo..ale nikdy jsem si ničím nebyla tolik jistá jako Martinem...a on tvrdí totéž...tvrdí že jsem pro něj ta pravá. napsal/a: Janne-Beruska 08:58 | Link komentáře (0)



Kamarád   19.Červen 2006


Našla jsem si tu na netu kamaráda.Přijel k nám do Klášterce..ale najednou je kamarádství pryč.Sešly jsme se a povídaly si asi půl hodiny..víc času neměl.Pak jsme si psaly sms.Bylo to v pohodě ale já se pak začala chovat jako kráva a tím tohle kamarádství v začátcích zničila a teď mě to velmi moc mrzí ale on mě ignoruje.Moc bych si přála s ním komunikovat a být jeho kamarádka ale vše jsem zkazila a teď to asi už nejde vrátit.Co s tím?Na sms nereaguje,na vzkazy taky ne..mě to tak moc mrzí..je božské odpouštět ale lidé by to měly umět také.Proč to někteří neumí?????

PS:Nechápu proč se vlastně obviňuji...může si za to sááám.Je to rozmazlenej spratek a neváží si ničeho a nikoho...vidí jen sebe... napsal/a: Janne-Beruska 20:23 | Link komentáře (0)



Víťánek  


Dnes je to přesně 5let co se můj nejlepší kamarád Víťa zabil v autě ve svých pouhých 17-ti letech.Byl to moc hodný a stále usměvavý kluk.Ve škole mu to šlo..neměl šptný známky..ale jednou jelikož neměl seminárku tak šel za školu a to se mu stalo osudným.Byl to slunečný den 19.6.2001..a Víťa šel se dvěma kamarádama za školu.Jeli někam autem a nevytočily zatáčku..a..nabourali-Víťa byl na místě mrtvý.Byla to hrozná rána jak pro jeho blízké,kamarády tak mě.Byl jako můj bráška.I když je to už 5let tak ho mám stále v srdci a nemohu na něj zapomenout.Stále to bolí i když život jde dál.Tímto bych mu chtěla poděkovat za hezké chvíle strávené s ním.Díky Víťo i když už nejsi mezi námi. napsal/a: Janne-Beruska 20:17 | Link komentáře (1)