Lásko,

sním o Tobě v půlnočním světle, o samotě v zajetí tmy. Mé myšlenky
patří jen a jen Tobě, jsi mou radostí i mým prokletím. Snažím se
soustředit na práci, ale vidím před sebou jen Tvou tvář, Tvé oči a
Tvůj pohled, který tolik spaluje a hřeje srdce mé. Tvůj úsměv, který
hladí moji duši, která tolik touží po Tvé lásce a mé tělo po Tvých
něžných dotycích, které tolik miluju a stále mi víc a víc chybí.

Zdá se to tak neuvěřitelné. Nikdy jsem nevěřila, že mi budeš tolik
chybět a že se mi bude po Tobě tolik stýskat. Ty chvíle, které jsme
spolu trávily byly tak vzácné a když jsem od Tebe odcházela a
loučila se, přála jsem si, aby tyto chvíle nikdy neskončily. Ty
minuty a hodiny byly a stále ještě jsou jako věčnost, která je tak
dlouhá a nesnesitelná bez Tebe. A pak, když jsem Tě zase spatřila,
mé srdce poskočilo radostí z Tvé náhlé blízkosti.

Tak moc bych chtěla být jen Tvá, tak moc jak hvězda jediná. Na
černém nebi jedna hvězda září, já zkouším pod tou hvězdou žít. Proč
mám stále v mysli Tvůj obraz a ne a ne ho vypudit. Zkus na nebe se
podívat, zkus představit se lásce. Vidíš tu hvězdu? To jsem já. A
Ty? Ty jsi její vládce. Vládce, jež má v moci mé srdce a myšlenky. V
mém srdci jsi jen Ty, má přítomnost, má naděje, má láska a mé daleké
vzpomínky.

Scházíš mi Lásko !!!!! :-(