Žiwot 27.Únor 2008
Připadala jsem si jako v pohádce...vše bylo krásný,vše se mi plnilo..sny,které se mi denně zdály byly skutečností,škola,přátelství i to kolem..Připadalo mi to až moc krásný na realitu..a taky že jo,pak chodilo sklamání za sklamáním a vše se mi začlo hroutit,myslela jsem si že už to vzdám,protože na to opravdu nemám..ale pak přišli lidi,který mě dokázali vrátit zase do života,povznést se nad to všechno zlý a uvědomit si,že zde mam přátelé,kterým na mě záleží a kteří mě mají rádi...a já jsem si uvědomila..že právě díky nim jsem taková jaká jsem..že jen oni mě udělali zase šťastnou..a proto jim za to strašně moc děkuju..za to že díky tomu co pro mě udělali..teď vím,že kdykoli budu něco potřebovat,že tu mam je..že jsou i problémy na které člověk sám nestačí..a od toho má přátelé...Děkuju Vám napsal/a: Janulka7 18:44 | Link
