Tak jsem konečně tady, v Brně.. tolik měsíců jsem se na to těšila, až budu na vejšce, až se budu stýkat konečně s dospělýma lidma, až budeme s miláčkem bydlet spolu. Myslím, že se mi zatím vše splnilo, i když jsem předpokládala, že z toho budu víc odvázaná:-)

Plus jsem si našla slušnou práci ve známé firmě, kde si dokonce občas připadám i užitečná, takže ano, konečně jsem snad poprvé v životě se vším spokojená.Vlastně se vším ne! Hrozně moc mě štve, že mi práce zabírá tolik času, že už není místo a síla pro sportování, což se na mě projevuje. Kynu a kynu a nevím co s tím.. :(