Už jsem skoro bez dluhu.

Tak jsem tu opět s novým článkem a zároveň s novou rubrikou.

Jak už název napovídá, řeč dnes bude o dluzích.Ti kdo mě znají, jistě vědí, že si nerad dělám dluhy. Ale taky už víte, že jsem se stal jako mnoho jiných lidí v tomto státě obětí exekuce. Prostě se ze mě, člověka bez dluhu, stal ze dne na den dlužník. Nebudu tu vypisovat detaily, nakonec je znáte. A když ne, tak se mě na ně zeptejte. Zkrátka jsem najednou zjistil, že můj účet u banky je zablokovaný exekutorem a nejen to, ale že na něm je dluh cca 54 000,- Kč. Posílal jsem tedy pravidelně každý měsíc 5 000,- Kč a stalo se to, čemu už jsem ani nevěřil. Trpělivost přinesla ovoce. Dnes jsem tedy byl v bance, abych zjistil jak to vypadá s tím dluhem. A světe div se! Úředník za přepážkou mi sdělil, že účet je již delší dobu odblokován a že zbývá doplatit pouze cca 3 000,-. Nemusím snad ani popisovat, jaké mi spadlo z beder břemeno. Nemusím tedy potupně žádat toho blbce, který u mě prováděl exekuci, o odblokování účtu. Jaká radost. Jediné co tedy zbývá dodat je, že se snažte ze všech sil se do spárů exekutora nedostat. Přišel jsem tím o bydlení a mnoho vzpomínek které se vázali k vybavení bytu. Ať už je to secesní skříň, nebo jen obyčejný peršan. Měl jsem ty věci rád.

A peníze? Čert je vem. ty budou ale my ne.