Byl jednou jeden krásný den,
a mně se vyjít chtělo ven,
vzal jsem telefon a chtěl ti psát,
jako tvůj kluk, přítel či kamarád..

Potkat tě zase pod stromem,
tam za domem,
v autě s benzínovým pohonem..

A v té chvíli kdy provoníš se vzduchem,
jsem zase tím starým dobrým klukem,
jenž šťastný je tak docela..

chvíli mluví jen naše oči,
mluvidla bez hlasu pod obočím,
říkají pravdu když s důvěrou,
ty tvé i mé se usmějou..

Ta chvíle v autě tak utíká,
smutek se nás však už netýká,
tak zase zítra víš, bude krásně,
napíšu, zavolám to je jasné,
a budeme spolu docela..

Byl jednou jeden krásný den,
a mně se vyjít chtělo ven,
těšil jsem se na tebe jako na spánek v zimě medvěd,
bylo to nedávno, tuším léto roku 2009..