12.Březen 2012,21:35

Díl druhý (Inspirováno Left 4 dead;The Walking dead)

 

Za Hranicí 2 - Oko za oko (Yvonne Wickdawn,Michael Ryder,Samuel Franklin,Jennifer,Jon Daniels)

 

2. Epizoda - Něco ve vzduchu

 

4. Kapitola - Patron (III. část)

 

Ruiny Calce City , 4 dny po katastrofě 16:35

 

"Sapienové porušili dohodu. Stvořili něco, čemu nedokázali porozumět. A jediné čeho se dočkali ... odpověď na otázky kam zmizely všechny generace Luxunionské populace.

Ozvěna jejich duší a duší všech ostatních ras vstřebal Atrehitový meč. Byla to však příliš obrovská koncentrace životní síly. Nestabilní energie roztrhala planetu na kusy a jediné co explozi přežilo byl právě Atrehitový materiál meče. Putoval vesmírem, zaklíněný v Luxunionském úlomku dokud se část jeho obsahu neadaptovala a započala tvar kamene měnit. S poměrnou gravitační silou ožívající úlomek kamene posrážel asteroidové pole a vznikla tak po několika spoustě let planeta ... planeta jíž známe jako Země.", vyprávěl Jon Daniels a prohlížel si Yvonnin napjatý výraz ve tváři.

"Nevím kdo byla první generace Luxunionské populace, ani jak Luxunion vznikl, ale vím jistě jak vznikl život tady na Zemi. Zdroj životní energie usazený v kameni nabyl vědomí a tak se po celém úlomku začaly probouzet mikroorgnismy k životu. Řízene centrálním vědomím. Stejně tak vznikly rostliny, všechno co vidíš kolem ...", Jon se s nejistým pohledem zastavil a rozhlédl se. Trosky města, krvavou nafialovělou oblohu a skřeky nářku rozléhající se mrtvým městem neměl zrovna na mysli.

"Dobře stejně tak, jako všechno co jsi kdysi mohla vidět když jsi se rozhlédla.

Přetvořilo to atmosféru a vynalezlo fotosyntézu, vymyslelo vodu a stvořilo rozličný, nekonečně se rozpínající život. Lidstvo, ale pocházelo ze sapienského genetického kódu. Zlo, hamižnost a touha po moci je vedla skrze jednu válku za druhou. A to už od pravěku. Proto některým jedincům své životní síly dal více než jiným. Aby střežili jedince ostatní a chránili rovnováhu života.", Jon dlouze mrknul a s namyšleným úšklebkem dal najevo, že si je Yvonnina napjatého zápalu vědom. Vytáhl si krabičku s nápisem Royal´s a zapálil. Celou dobu ho beze slov sledovala a on si to vychutnával.

"Ale ani posílený sensus nedokázal lidstvo ochránit samo před sebou. Aspekti, jak se ti s vyšší mocí nazývali se sami potýkali s otázkou "Musím tu moc využívat pro dobro ? Někteří sice měli jasno, ale všichni to měli sečtené už v tom momentu kdy jim to prolétlo hlavou. Unus, teda vědomí téhle planety to ví. nebo spíš věděl. Kdo ví co s ním teď přesně je.", zazubil se a pohlédl vzhůru k růžovému nebi.

"A víš jak se rozhodl naložit s problémem, že všichni Aspekti a elementi jsou buď heroističtí idioti nebo narušené skořápky s nočními můrami noc co noc ?", zvedl tón a upřeně se jí zadíval do očí. Těch rudě kontrastujících očí.

Yvonne chvíli nervózně těkala očima od něj k zemi a zpátky pak jen mlčky zavrtěla hlavou a Jon se opíraje o kraj parkoviště znovu rozmluvil.

"Vytvořil prototyp života. Osobu, která měla zastoupit funkce a emoce každého člověka na Zemi. A zároveň měl také prototyp dokázat pojmout plnohodnotnou náplň atrehitového meče a zastávat tak cokoli si dokážeš představit. Anděl smrti a života. Všude kde se vládne bezpráví či nerovnováha. To ale Gabriela se Somnií nevěděly. Unus je stvořil jako svoje společnice. Gabrielu, která střežila atrehitový meč a s ním znalosti všech duší Luxunionu a Somnii, která manipulovala Aspekty pomocí snů, aby je řídila a dohlížela na plnění jeho rozkazů. Myslely si že se zbláznil. Částečně měly pravdu.", dořekl a na milivteřinu se posmutněle zahleděl do země.

"Stvořil mě. A víš jaká osoba dokáže zastoupit funkce vražd a dohlížení rovnováhy ve dne i v noci beze spánku ?

"To netuším", pípla sladkým hlasem.

"Jedině necitlivá svině, která se neupíná na lidské city. Vytvořil mě bezcitného a zlého, proto abych neměl výčitky jako Aspekt smrti Hannah Booner. Hannah, která zemřela jen proto, že chránila svou přítelkyni. Statistika říká, že kdyby nebyla tolik citově upnutá nikdy by život neztratila. Bez emocí by mě také nikdy nepohltila Matthewova pokrytecká záliba v sadismu. Svou bolest a utrpení z toho, že smysl jeho života je čistka, neboli spalování mrtvol, ohrožujících rovnováhu, zastiňoval tím, že se obelhával a utápěl v moci. Lepší než jít proti sobě je namluvit si, že s tím co jsi, jsi spokojená. Ale on nebyl a statistika říká, že nebýt takové psychické nevyrovnanosti, nikdy by nezaváhal v rozkazu usmrtit Hannah Booner a nemusel by to tehdy za něj udělat Dilectus, který jeho tělo změnil v loutku ohně. V tutéž svoloč kterou teď ten parchant ovládá a ničí tohle město, když je Unus mimo hru.", pronesl potichu a nadechl se krví nasyceného vzduchu.

"Zkráceně řečeno to je odpověď na to proč byl můj život jedna pouť mezi lidmi, ke kterým jsem nic necítil a úpadek mé duše tak vrhal špatné světlo na celý svět dokud se nestalo něco s čím ani skeptická Somnie s Gabrielou a ani samotný Unus nepočítal ...", na chvíli se zaseknul a s pootveřenou pusou pozoroval dav nemrtvých loutek škrábat se po zdech vzhůru na parkoviště.

"Dořeknu ti to někdy jindy. Zdá se, že máme trochu problémy", pronesl jakmile zvednul hlavu od okraje a v jeho očích zašlehnul malý plamínek ohně.

 
vložil: KEANES-CARTAGO
Permalink ¤


1 Komentáře: