02.Prosinec 2011,01:53
Díl druhý (Inspirováno Left 4 dead;The Walking dead)

Za Hranicí 2
- Oko za oko (Yvonne Wickdawn,Michael Ryder, ...)

1. Epizoda - Prázdniny v pekle

Ruiny Calce City, 3 dny po katastrofě
  7:20

"Jsme tu teprve pár dní a už si skoro nepamatuju jak vypadá normální slunce".
"Ššš",okřikl Yvonne Michael a ve skrčení procházel temnou uličkou mezi regály s kukuřičnými lupínky po jedné straně a čokoládovými tyčinkami na druhé. Otráveně odvrátila zrak od jeho šedé, témeř černé siluety ve tmě a potichu našlapovala za ním. Neměli s sebou žádnou svítilnu, a tak odsouzení k temnotě tápali tmou.
Vykachličkovaná podlaha dělala celkem potíže, přestože "místní" neměli až tak dobrý sluch, škrábání kamínků, zadřených do Michaelových gumových podrážek, přesto pronášelo do tichem zahaleného obchodu slušně hlasité skřípavé zvuky.
"Já jsem takovej osel",pomyslel si a z centimetrové vzdálenosti kontroloval datum spotřeby na krabici cereálií.
"Sedí",zašeptal téměř neslyšně a podal krabici Yvonne. Pomalinku rozepla zip zeleného batůžku nike a opatrně krabici vložila mezi další dvě.
Michael se zrovna chtěl otočit nazpět když v tom uslyšeli ten ... zvuk. Rozechvěné zorničky mu právě v tu chvíly zatemnily tmavě modré oči a po zádech mu přejel studený vítr. Byl to povzdech. Lidský možná. Připomínalo to hlas topícího se člověka, který jen pár vteřin před zkolabováním vynoří obličej a zplna hrdla nasaje životadárný vzduch.
Roztěkaně se otočil a ruce sevřené v pěsti, připravil na zběsilý výpad. Chvíli koukal do černého prázdna. Nic. Natáhnul ruku a v tom. "Zase ten hluk",problesklo mu myslí a reflexivně ruku stáhl, když se nářek znovu ozval.

1. Kapitola - Vlna změn (II. část)

"Miku",pípla k smrti vyděšená Yvonne a rozhlížela se všude kolem sebe.
Výlohy byly zabedněné převrácenými regály, sem tam se po zemi povaloval hydraulický paleťák a mrazáky se zmrzlinou na konci uličky nesouvisle problikávaly. "Někde je tam záložní zdroj energie",byla ona myšlenka, která Michaela nutila se k obchodu vydat, když o den dříve z vršku převráceného jeřábu pozoroval okolí dalekohledem a v zorném poli mu utkvěl neonový nápis "E ER SH".
"Pojď - pryč - prosím",naléhala a strach jí drtil uzoučký pas ještě víc.
Michael s ní v zásadě souhlasil, nijak netoužil po bláhovém dobrodružství s těmi loutkami, ale "Elektřina, sakra elektřina, ta už za ten risk stojí".
"Běž k autu", zašeptal jejím směrem a z ramene si sundal Remington.
"Nemůžu,já - nenechám tě tu ...".
"Yvonne, bež sakra ..."
"Já nemůžu Miku pojď prosím pojď",odmlouvala pořád ale Michael se přesvědčit nedal,"Vykašli se na ...",zbytek doříct ale nestihla, její hlas už dávno nešeptal. Přitiskl jí ruku k ústům a roztřepaně se otočil.
Chvíli mu trvalo než si všiml těch oranžovo rudých teček uprostřed regálu s tyčinkami a rozhodně to součást zboží nebyla.
Tečky se daly do pohybu a zpoza regálu prolétávaly dál kolem nich. Za okamžik se spojily v jednu, když byl "místní" jen pouhý metr za regálovou stěnou vedle nich. Ztěžklé funivé oddychování se vzdálilo a loutka zmizela ve vstupních dveřích obchodu Everfresh.
Michael spustil ruku od Yvonniných roztřepaných rtů a šeptem pronesl: Pojď těsně za mnou,slibuju že se ti nic nestane.
Yvonne párkrát zakroutila hlavou, ale věděla že ji Michael buď ignoruje nebo doopravdy nevidí, stejně se ho chytila za ruku a pomalinku našlapovala za ním.
Náhle se nářek ozval znovu. Byl však jiný. Nebylo to povzdechnutí nýbrž zalknutí. Jako plačtivé polknutí.
"Je to žena",pomyslel si Michael a prošli křižovatkou do další uličky s instatními polévkami,kořením a dalšími dochucovadly. A pochvíli znovu. Nářek byl čím dál intenzivnější a častější. Blížili se. Yvonne drtila Michaelovu ruku pevným stiskem, až mu po chvíli praskla chrupavka. Oba se lekli ale hned zase pokračovali dál tmou.
Konečně začal Michael rozpoznávat hluk, ve který tak doufal. Bylo to tlumené hučení klimatizace a propípávající blikotání. Zřejmě záložní generátor. Problém však byl, že cíl jejich strastiplné cesty se skrýval za dřevěnými dveřmi mezi dvěma mrazáky se zmrzlinou. Zpod dveří sice vycházel slabý probleskující čtverečk světla, takže místnost nejspíš byla dobře osvětlená. Problém byl právě v tom, že až dveře otevře, světlo jej ozáří a do obchodu se vrhne světlo a cokoli a jakkoli moc toho tam s nimi je, na ně vrhne svůj pohled.
Michael se otočil k Yvonne, vymanil se ze zpoceného sevření a přerušovaně po jednotlivých slovech jí přednesl: Až otevřu,vběhneš dovnitř, budu hned za tebou, ale chci abys byla v bezpečí první, rozumíš ? Yvonne přikývla, ani jí v tu chvíli nenapadlo, že Michael najednou začal na posunky reagovat.
Se skřípavým zaječením se dveře rozletěly, jak s nimi Michael trhnul a vypadla z nich klika. Obchod zalila záře zamřížovaných oválných světel ze skladu a Yvonne se vřítila dovnitř. Ve vší té rychlosti si ani nevšimla dalšího přítomného, nebo spíše přítomné. Michael upustil druhou kliku, jež mu zůstala v ruce k zemi a rychle podepřel pušku levačkou. Dvě rudé tečky na pravo. Výstřel, rána. Tečky zmizely, přebil, další rána, dvě tečky vlevo zmizely. Jakmile padl třetí výstřel byl už za prahem skladu a trhnutím za rám dveře přibouchl.
"Do prdele pomyslel si",když si všiml nepřítomné kliky. Kliky, která se válela na vykachličkované zemi za dveřmi.
To však nebyl jediný problém. Světlo v místnosti na pár vteřin vynechalo a zase rozzářilo. Při druhém zhasnutí se znovu ozval nářek. Nebyl to však nádech, zalknutí ani pláč. Byl to chraplavý vztek. Bublavý jako vařící se voda. A byl tam s nimi.
Michael se trhnutím otočil ode dveří, popadl Yvonne a odběhl zpět ke zdi vedle dveří. Přitiskl se na ni a ona na něj. Nářek se znovu ozval. Byl necelých 5 metrů od nich. Mikovo srdce bilo jako šílené a společně s přiraženými hruděmi k sobě stvářeli bubnovací serenádu. Neviděli nic, mohli jen poslouchat. Poslouchat ťapkání bosého masa o zem. Funění rozzuřeného pitbula. Už zdaleka Michaelovi hlas nepřípomínal ženu ba ani ne člověka.
Ve tmě před sebe hleděli do poloviny délky regálu, postavenému kolmo k nim. A za před ním - konečně horní část generátoru, vysoký kovový válec s kabelovými vývody do ostatních přístrojů kolem. Pod nímž se skrýval blahodárný rotující mechanismus, převádějící hřídelí přiváděný kinetický rotační pohyb na elektrickou energii. Dolní část generátoru byla hluboko pod zemí. Široké rozpětí rotujících lopatek ponořených v podzemním bazénku s přívodem a odtokem cirkulující vody.
To co jim však stálo v cestě bylo rozzuřené a hlavně vyrušené. Se zintenzivněním transformátorů naběhlo světlo a bleskurychle místnost ozářilo. V pravé stěně se nacházela skleněná vitrína a dveře vedoucí do parkovacího přístřešku s roletovými vraty, celou místnost tvořila nakládací rampa ve tvaru U po obvodu místnosti ke stranám vrat. To však Yvonne ani Michaela netrápilo. Jejich problémem byla do masa spálená černá "Zrůdnost",bylo první co Michaela napadlo když se té ... věci zahleděl do prázdných očních důlků. A ta věc se dala do pohybu. Směrem k nim.

  ... Konec druhé části ...
 
vložil: KEANES-CARTAGO
Permalink ¤


0 Komentáře: