Jan Kmoníček (Za Hranicí,Město v Karanténě 2 a 2,Krvavé vzpomínky,Reborn,Endless Circle ...)


Poznámka : Frontline Entertainment BTB Studios uvádí zrekonstruovanou verzi 1.01 knihy Za Hranicí.
Příběh byl upraven do lepší stravitelnosti a délky,text obohacen o přehlednější písmo.
V zásadě je v 1.01 kompletně předělaná,postavy ovšem
zůstávají :)

Autor : Po 7 měsících práce na bullshitové verzi 1.00 ZH přináším novou 1.01 a doufám,že snad někdo z podobně rozpolcenou osobností,nalezne v mých řádcích podobnost vlasních představ,jimiž stíňuje prázdnotu v srdci :) .
Hrají : Jon Daniels (Jan Kmoníček{18} [student střední školy IT,občasný spisovatel a básník] )
- Andy Dreadone (Libor Ďásek [nejlepší kámoš,student střední školy IT,technický poradce EA Games] )
- Marta Zany (Marta Gašparová [bývalá přítelkyně,studentka GML] )
- Hannah Booner (Hana Vaněrková [Andyho současná přítelkyně,studentka CHrb] )
- Matthew Sawmill (Smyšlená postava)
- Dilectus (Smyšlená postava)
- Humidie (Smyšlená postava)
- Tertius (Smyšlená postava)
- Gabriela Wise (Gabriela Bádrová [skvělá kamarádka,studentka CHrb] )
- Somnie (Smyšlená postava)
- Paul Downing (Jan Kmoníček{14} [-//-] )
- Shawn Downing (Smyšlená postava)
- Zachari Andersson (Libor Ďásek [-//-] )
- Damian Pathway (Všichni,který jsem kdy nasral a kterým jsem ublížil)
- Isabela Clarkson/Andersson (Smyšlená postava)

A další
_________________________________________________________________________________
Za Hranicí (Jon Daniels;Andy Dreadone)

1. Epizoda (vinen)

3. Kapitola - Ztracený - 2. část

"Naše práce není žádný med,chráníme lidstvo před ním samotným,bráníme jeho sebezničení každý den".
"Není nás moc,ale každý znás je schopný postavit se povinostem čelem".
"Každý den musíme zabíjet,aby druzí mohli žít".
"Tenhle svět není takový jaký ho znáš,nebo takový jak si ho v cenzurované podobě představuješ,ve skutečnosti je lidstvo jak celkem,tak skupinou sobeckých jednotlivců",pronášel Andy Dreadone se skleslým pohledem upřeným na rozmazanou silnici před sebou.
"Už od narození vnímáme život jako boj,ve kterém uspějí silnější ... a ti slabí - mají prostě smůlu ... a když jsme ti slabí my,slova se už o naši reputaci postarají".
"Neexistují žádní dobří nebo špatní lidé,všichni - jsme do jednoho zbabělé svině,zeptej se sám sebe kolikrát jsi odsoudil někoho za jeho demonstrativní postoj v davu a kolikrát jsi to myslel vážně namísto využití té příležitosti dokázat svou nadřazenost nad ním,avšak právě tím samým gestem,jakým se o to snažil on sám.
"Vidíme se jako hrdinové pláten,sžíváme se s kladnými postavami v naleštěném brnění,ale jak se situace z filmů dostávají do reality a my jim musíme čelit naše odvaha klesá a činy o nichž dokážeme v pohodlí kožených sedaček mluvit dlouhé hodiny se rozplývají v atmosféře zbabělosti a strachu.
"Je snadné říct "za tebou budu vždycky stát a bojovat",ale horší je to říct se stoprocentní vážností,a nepřemýšlet v tu chvíli nad výmluvou,jak se z toho následně vykroutit".
"je příjemné stavět se do otcovské role a říct "jak jsi mohl podvést svou přítelkyni",horší je přiznat si,že jsi tím,čím nejvíc opovrhuješ právě ty,když si ten samý večer vypínáš telefon,aby tě nikdo nerušil".
  Jon jej chvíli otráveně poslouchal,ale pak se sám zamyslel a vzpomněl si na ten velký den před dvěma lety.
Poslední den jeho přátelství s Damianem Pathwayem.
"Považuješ se za člověka,když udeříš holku Dame",rozpřahoval rukama vyklepaný Jon dva roky zpátky,na školním hřišti základní školy Fructum 611 a získával si podporu davu.
Jeho i Damiana tehdy obklopovalo asi 20 spolužáků a zbytek tvořila jen skupinka zvědavých nováčků.
  "Nezaslouží si aby ses k ní takhle choval,dokázal bych se o ni líp postarat než ty",pokračoval s očima upřenýma do těch Damianových a nervózně se převažoval z jedné nohy na druhou,ale byly to jen kecy.

dodělat odsud

Damian,ani trochu vyvedený z míry,ale jen kroutil hlavou.
"Víš dobře,že to není pravda Jone,důvod proč to teď přiznáváš je ten,že se za sebe stydíš a pokoušíš se převrátit fakta ve svůj prospěch tím,že se scohváváš za argumentama,typu "biješ holky" a děláš ze sebe spasitele",bránil se klidný Damian.
"Je jednoduchý to prostě zveličit a zpochybnit tak cokoli řeknu,ale horší přiznat,že jseš jen srab co štěká za plotem dokud je se na co vymlouvat",dořekl to a upřeně se Jonovi zahleděl do jeho ohnivě hnědých očí.
"Já ...",vystřelil Jon,ale najednou nevěděl co říct.
"On to ví",přemýšlel v duchu a ve mžiku mu to došlo.
"Dal jsem jí facku,ale proč vlastně,jo to proto,že mi přišla říct,že mě podvedla a to s tebou,takže mi tu teď chceš namluvit,že právě kvůli té facce jsi se s ní vyspal tři dny před tím",pozvednul obočí a Jon byl v pasti.
Ale tragédie svého kamaráda,dvakrát podvedeného ho netrápila ani trochu.
To bylo právě to jediné co ho kdy trápilo,na nikomu mu nezáleželo,dokázal se smát cizímu neštěstí,ale když byl sám v maléru jako toho dne,před dvěma lety,připadal mu svět nespravedlivý,ikdyž věděl,že viníkem je on sám,přesto se dokázal dívat Damianovi do očí a věřit uměle stvořené ochráncovské iluzi.
  "Svět je prostě jedno velký pokrytectví",rozříznul Jonovu vzpomínku Andyho hlas najednou a pohlédl na něj.
Jon přikývnul,aby pokračoval,stejně ho ale neposlouchal,vzpomínal na Dianne Nightstandovou,Damianovu bývalou přítelkyni,dívku,která je od sebe permanentně rozeštvala.
Čas od času přikývnul Andyho vysvětlováním,ale v duchu si vybavoval tu noc před dvěma lety a třemi dny.
Nahou ji držel oběma rukama za boky v objetí a líbal na krku,kde ji líbával i její pravý přítel Damian,stejně jako na prsou,bříšku a bez výčitek pokračoval níž a níž,jak tak vzpomínal,usmál se jednou půlkou tváře a založil si ruce.
Ona byla zamilovaná,ale on ne,a tak to taky chtěl.
Vždycky měl v záloze nějakou lživou výmluvu na své lhostejné počínání s jejím tělem.
"Byl jsem prostě opilej Dí",ozval se mu v hlas vzadu v hlavě když se s ním druhý den sešla a pokoušela se jejich vztah rozvést,ikdyž vůbec nic nepil.
"Neříkám že s tebou nechci být sakra,vím že nechci bejt bez tebe",vymlouval se dalšího dne když už ji žal doháněl k zoufalým slovním výpadům a ultimátům.
A když se situace vyhrotila,zoufalá všechno vyklopila Damianovi.
  Konečně projeli druhou vesničkou na jejich cestě a s výhledem na oranžové slunce nad údolím se Jonovi vyronila vzácná pravdivá slza.
Byl to jeden z těch mála případů,kdy pláč nevytlačoval,jako prostředek,jak obelhát sama sebe a přesvědčit se tak,že není takový člověk,jaký ve skutešnosti je,že ho trápí něco co mu ve skutečnosti je úplně jedno,jen proto,že to morální zákon přikazuje.
"Ani nevím jak a kdy přesně byli stvořeni Aspekti,moc toho o jejich historii nevím Jone,znám jen svůj úhel pohledu,můj úkol je ... nebo spíš byl zbavovat lidstvo bolesti",když je Unus,něco jako bůh,označil za "ztracené" a Matthew byl právě ...
"Jaké bolesti,přerušil jej Jon ".
Andy,sklesnul pohledem na palubní desku a zhluboka vydechnul,bylo na něm vidět,že ho vzpomínky na všechno co jako aspekt bolesti zažil trápí,a najednou Jonem projel vzácný pocit lítosti.
"Úmrtné bolesti",vyklopil s očima provinile těkajícíma z jedné stromové aleje na druhou,cestou ke gigantickému lesu,zahalujícímu celý výhled na údolí v zelené nekonečno.
"Matthew je aspekt trestu,vždy když se objeví člověk ohrožující zdárný vývoj lidstva,musí být odstraněn,proto je,vysílán likvidovat Unem shledané "ztracené",já je zbavuju bolesti a o zbytek už se nestarám,vím jen to,že tomu co se stane s těly "ztracených" se říká čistka,ale víc vědět nepotřebuju ani nechci".
  Jon hleděl z okna s oběma očima zarudlýma steskem,bylo to snad poprvé co něčeho litoval bez ohledu na sebe.
"Ten Matthew,je tu aby mě zastavil Andy",promluvil po chvíli ticha Jon a těžce přivřel oči.
"Můj život je jedna velká lež a podvod a teď tě stahuju do svých vlastních problémů,prohlásil ovšem ohromen nehranou empatií.
Andy se na něj ohlédl a už už mu to chtěl vymluvit,ale najednou mu došlo,že má pravdu.
"Nezasloužím si ..."
"Opovaž se to říct",skočil mu do řeči Andy,"nezradil jsem jenom kvůli tobě,ale proto,že věřím,že každý si zaslouží žít,protože už dál nedokážu sledovat ty obličeje umírajících,a vidět zemřít tebe",dokončil větu téměř polořvem.
"Jsi můj nejlepší přítel,a každej je nějakej,krom toho vím,že hluboko uvnitř jseš dobrej člověk".
Jon tomu chtěl uvěřit,ale byla to ta samá pohádka,kterou si v hlavě říkával před spaním.

   ...

  "Každej je nějakej,prostě jsem si chtěl užít,dneska jsem hajzl,zítra budu zase hodnej",říkal si s cigaretou v jedné ruce a druhou měl založenou v bok té noci před dvěma lety a prohlížel si svou čerstvou sešitou jizvu kolem oka.
Nemohl si pomoct,ale všechen ten konflikt a rvačka s Damianem mu dělala dobře,cítil se jako vítěz,jako ten,který dostal po čem toužil a o zbytek se nestaral.
S úsměvem na tváři vyfoukl kouř k zrcadlu,ve kterém se prohlížel a obdivoval se.
A i přesto,že většinu ran schytal právě on,toho večera v zrcadle stejně koukal na vítěze a svůj vzor.

   ...

Jon neodpovídal.
S mokrými tvářemi pozoroval blížící se lesní cestu a mlčel.
Andy jeho počínaní viděl,ale nevěděl jak ho přesvědčit.
Nemohl Jona vyvézt z omylu,právě proto že v žádném nebyl.
Byla to pravda,toho rána se Andy probudil s jasnými příkazy,Jon byl Unem,shledán "ztraceným" a aspekt snů Somnia mu dala rozkaz.
  Stejně,ale auto zastavil a pokusil se Jona utišit.
Než se stihl ale pustit do řeči ozval se Matthewův hlas zvenčí.
Stejně,jako se rozplynul před obchodním centrem,tak se zase v ohni zhmotnil uprostřed cesty před jejich autem a zvolal.
"Vydej ho nebo tě čeká stejnej osud Dolore".
Andy chtěl dupnout na plyn,ale Jon zrovna chytil za kliku.
"Hej",vykřikl na něj,ale Jon se ani neotočil a vykročil vstříc Matthewovi Sawmillovi.
"Ne",volal dál Andy a vyskočil z auta.
  Toho rána se totiž neprobudil s rozkazy od samotného Una.
"No vidíš",že to jde usmíval se Matthew,ozval se i ten křik,jež se tak podobnal kňučení psa,který slyšel pozorujíc Calce city z vyvýšené Frucutm River.
Býval by se bál když zvednul hlavu a spatřil nebe poseté černými pohybujícími se fleky,ale věděl,že to je konec,když nad tím tak přemýšlel ani takhle dál žít nechtěl a obloha se celá zalila záhadnými černými stvořeními.
"Matte nech ho bejt,já tě varuju",vykřikl zlostně Andy a švihnul rukou jeho směrem po pár vteřinách ignorace,ale nic se nestalo.
Matthew pohlédl z pochodujícího Jona na nechápajícího Andyho a pokusil se napodobit jeho výraz vykulením očí a otevřenými ústy.
"Je mi líto Andy,zradils,už dál profitovat na sensu našeho pána nebudeš".
"Odteď jsi pouhý člověk,teda asi tak ještě na ...",odmlčel se a zahleděl se na nebe pokryté desítkami ba možná stovkami vzdálených černých ptáků a o vteřinku později dodal "... pár minut,než to tu s Jonem dokončíme",mrknul na něj.
"Co mám sakra dělat",říkal si Andy v duchu,ale bez sensu jej zachránit nemohl.
"Já se o to už odtud postarám,ozval se hlas Hannah Booner vedle něj,vize jeho přítelkyně jíž si Somnia vypůjčila a jak to dořekla zmizela z Andyho mysli.
Toho rána,když se rationes Dolor,Andy Dreadone probral,rozkaz Somnie zněl zachránit rationes Statem,Jona Danielse před vykonaním čistky.
  "Jsem připraven,řekl Jon čistým srdcem,když se zastavil před Matthewem".
"To jsi,Jone",zařízl se mu do uší ten sladký hlas Marty Zany.
Byl to hlas,který jeho tělo po celé to ráno napnínal nejmíň třikrát.
Jonovo obočí vystřelilo vzhůru vyděšením a i Matthew by si býval všimnul,že se s Jonem něco děje,jenže čas kolem byl tak - "zpomalený",pomyslel si Jon.
Než se nadál obličej blonďatého rationes Odia,Matta Sawmilla zmizela ve tmě a na místě postavy aspektu trestu stála majitelka toho hlasu,Marta Zany.
"Marto,oslovil ji nevěřícne,ale ona jen zavrtěla hlavou".
"Jsem Somnia,aspekt snů a nebudu se zdržovat s dlouhými proslovy,ty prostě dnes umírat nebudeš".
Jonovo srdce bušilo jako šílené žalem i vzrušením,nechápal nic z toho co se kolem něj dělo,ale ten pocit mu dodával sílu.
"Jsem - ztracenej,musím zemřít,takhle to říkal Andy a tak to taky musí bejt",vykrucoval se jí a co ho zaráželo bylo,že se skutečně nesnažil na ni působit smutkem,aby jej uklidňovala a přemlouvala,jak to dělával celý svůj dosavadní život.
"Ty víš v hloubi srdce,že nejsi "ztracený",víš že existují věci,díky kterým nemyslíš jen na sebe".
Chtěl se pustit do dalšího slovního výpadu,ale měla pravdu,na světě mu přecejen nebylo všechno ukradené.
"Andy -,jediný člověk,se kterým je tvůj smích skutečný",zašeptala pomaličku,kráčejíc k němu a najednou mu hlavou projela vize.
  "A jak se tak ty textury těla jednoho týpka masili v texturách dveří tak to znělo jak dramec,- sem si na to zastepoval",vykoktával smíchy Andy a Jon se při té představě chytal čehokoli stabilního,aby se udržel na nohou.
"Marta -",přerušil tu vizi její hlas po chvílce,"dívka,která tvé nejisté otázky typu "jak se to pozná láska" a idealistické představy rozplynula a zaplnila tu složitou klíčovou díru v tvém srdci naprosto perfektním spádem",jak to dořekla projela mu myslí další vize.
  "Bolelo to když jsi spadl z nebe",šeptala ta narůžovělá ústa pod jejíma azurovýma očima,jejichž pouhá představa v něm vyvolávala pocit zpomaleného záběru vybuchující atomové bomby.
"Sám sis dokázal,že by ses kvůli nejlepšímu příteli obětoval",ozvala se znovu Somnia ústy Marty Zany a jeho vize se zase rozplynula v tu nekonečnou tmu,ve které byli jen on a ta věruhodná podobizna.
"Ale nevíš že dalším na seznamu "ztracených",je právě ona",sotva to dořekla jeho zmatený obličej se změnil na nefalšovaný strach a obavy.
"Podívej se na sebe teď a pak řekni že jsi "bezcitný",smála se - a dělala to schválně,s každou vteřinou toho smíchu mu promítala vzpomínky a on nabýval tu záhadnou energii.
"Miluju tě",bylo předposlední co slyšel než se probral a čas se pomalu zase spustil.
"Ty jsi milující a nesobecký člověk Jone,nikdo se nemění během vteřiny a ty už vůbec ne,ale víš že s přáteli a jí jsou tvé priority jiné,nenech se mýlit a přecejen ukaž,že ani ty ani ona nemáte na seznamu "ztracených" co dělat".
  Jak její slova dozněla Jonem pulzovalo tak strašné množství energie,cítil se jako by měl kůži z kamene a daleko od pravdy nebyl.
Matthew se chystal zvednout ruku a zahalit Jona v záři usmrcujících plamenů,když v tom Andy vystartoval a nehledě na svou ztracenou sílu vyběhl od auta k nim.
Matt by jej býval stihl usmrtit dřív než by udělal druhý krok,kdyby se na něj zorvna v tu chvíli ale nevrhnul Jon a s dopadem na zem oba zahalil onen úmrtný oheň,Mattův oblíbený trik.
Andy chtěl řvát vzteky a zoufalstvím,když jej oslnil rozpínající se oblak ohně a záře mu málem vypálila oči.
Asi pár vteřin se táhl dlouhý Jonův křik,ale pohasl když se oheň rozplynul v kouř a Andy se okamžitě rozběhl k tělu pod mizejícím mrakem popela.
  Ležel tam Jon v zuhelnatělém oblečení a snažil se vykašlat vdechnuté splodiny.
"Jone",zvolal Andy a padl koleny na černý ohořelý asfalt kolem něj a pomohl mu vstát.
"Půjde po ní",prohlásil když jej Andy chytil pod pažemi a vytáhl na nohy.
"Po kom",ptal se Andy táhnuv jej kolem pasu k autu.
"Po Martě,nevím proč,ale - musíme ji zachránit,musíme udělat - něco",koktal Jon a znovu se rozkašlal.
"Jo jo,jasně,hlavně si teď odpočiň hrdino,to co se ti povedlo - je vlastně zázrak",zamyslel se Andy a pomohl mu usadit se do auta".
"Jon si stíral popel usazený v obličeji a skrz okénko žlutého pickupu pozoroval nebe.
"Kam to vůbec jedeme",zeptal se po chvilce.
"Mám tě vzít do historickýho muzea na okraji Calce city".
"Ne - musíme za Matrou",vydechoval Jon ve snaze udržet se bdělý.
"Spi Jone,Somnia ví co dělá"
  Černé bestie tolik podobné stovkám ptáků zmizely stejně zvláštně jako se objevily a s nimi i ten zvláštní křik.
Jon po chvilce s hlavou vykroucenou,opřenou o sklo usnul a ani startování auta jej neprobralo.
Přestal trápit svou oslabenou mysl filozofickými otázkami a depresivními vzpomínkami,zase měl na chvíli klid a aspekt snů Somnia se mu už o snění postarala.
  Poškozený element života,rationes Statem,Jona Danielse bylo třeba na chvíli zmrazit.

   ...

"Takže jsi mu lhala",promluvila Gabriela se založenýma rukama,sotjíce po kotníky v chladné mořské vodě.
"Ne tak doslova,Marta Zany je nezbytná - aby Jon nabyl veškerou svou sílu,nebudou stačit mé sny,jejich duše se musí spojit".
"V tom případě nám nezbývá jiná možnost než je k sobě navést".
"Dokážu to Gabrielo",přesvědčoval ji hlas neviditelné postavy.
"Já vím že ano sestro",přikývla Gabriela a sen,kterým se Somnií promlouvala se rozplynul.
_________________________________________________________________________________

Kritiku a připomínky vítám,neváhejte,komentujte :D a kdyby měl někdo zájem o víc produktů od mojí imaginární firmičky BTB Studios tady je ochutnávka z filmové rubriky,kterou si taky vedu :)

                                     Zmasakrovaná prodavačka

                                     Papa Roach - Retext pro Martu

                                     Stranger will die

                                     Sarethův volný čas

Zároveň taky hodlám zakládat stránku pro publikaci literární tvorby,nebo nějaké další kreativní činnosti,takže kdybyste se chtěli něčím pochlubit co jste sami napsali,nafilmovali nebo cokoli jiného a nemůžete najít lepší stránku než weblog.líbímseti.cz,jehož první místa věčně zaujímájí "klišé citáty" skočte na facebook a přidejte se do skupiny.

Najdete tu kompletní seznam všech,zatím zpracovaných kapitol Za Hranicí,ale taky knihu od kamaráda Majkeeho Josífka s celkem slušnou odezvou "Ignem Aeternum".
Budu rád když pracovní místa v BTB Studios zaplní další lidé ;)

- Frontline Ent. BTB Studios ... Za Hranicí ...