Maminčin příběh....

16.Říjen 2007

Vím ,že dnes už nemůžu běžet do tvé velké náruče vím, že mě nikdy nenaučíš jezdit na kole a nikdy se semnou nebudeš smát.Já ale vím,co jsi pro mě,mou maminku a mé sourozence znamenal..Když jsem byl v bříšku,povídal jsi si semnou a často jsi se smál tomu,jak kopu,s úžasem jsi sledoval na ultrazvuku jak se vyvíjím a jaké dělám v bříšku vylomeniny..Pak přisel jeden krásný říjnový den a já se narodil.Byl jsem takový malý uřvaný uzlíček a ty jsi plakal semnou,radostí že mě máš.Neskrýval jsi před nikým slzy dojetí.Pomalu šel čas,ty jsi sledoval mů první smích,mé první žvatlání a mé první krůčky.Vždy jsi mi byl nablízku,to kdybych někdy potřeboval tvou pomoc.Než jsme se nadály,byl tu opět říjen a já slavil první narozeniny a nadšeně koukal do první hořící svíčky na mém prvním čokoládovém dortu.Ještě jsem netušil,že to budou mé první a poslední narozeniny s človíčkem ,který je v mém životě tolik důležitý.Dvacet dní po tom co jsem udělal první krůček ze tebou a poprvé ti řekl TÁTO jsi mě navždy opustil..
Kdybych jen měl tu moc vrátit čas....Byl pátek a ty jsi v noci volal mé mamince jestli spinkám a jestli nejsem nemocný.Smáli jste se a domlouvali že v neděli přijedeš a že se na nás moc těšíš.Nikdy jsi už ale za mnou nepřijel..Sedl jsi do auta a odjel.Kam nevím,ale skončil jsi v náruči smrti.Přišla zpráva,že můj tatinek zemřel,já byl příliš malý abych chápal co se stalo a proč všichni okolo mě pláčou,ale byl jsem příliš velký abych pochopil,že v mém dětském světě chybíš ty.
Dnes jsou mi skoro tři roky a budou to druhé narozeniny bez tebe.Často chodím na místo kde spinkáš a nesu ti kytičku aby ti tam nebylo smutno.Povídám si s tebou a tak moc bych tě chtěl zpátky táto.Koukám večer na hvězdičky a ptám se jestli jsi nahořea jestli na mě koukáš..Já vím že koukáš.Chtěl bych vykřičet do světa že mi chybíš a jak moc tě postrádám,přál bych si i já říkat slovíčko TÁTA jako ostatní dětičky..Proto se dnes ptám: tatínku existuje nebe?? Jestli ano,tak věřím že tam jednou potkám právě TEBE.. Tvůj syn Tomášek napsal/a: Kaczegha 20:49 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář