... po celý jsem byl při plném vědomí a vnímal jsem vše, co se okolo mne dělo. Monitor srdeční činnosti vysadil, sestra vešla do pokoje a běžela k telefonu, viděl jsem vcházet lékaře, sestry, ošetřovatele. Potom mi začaly tuhnout údy, z dálky ke mně doléhaly tóny. Když okolí začalo blednout, zaslechl jsem šum, který neumím popsat. Zněl asi jako velmi rychlé bubnování jako rachotící hučení nebo horský potok v roklině. Stoupal jsem vzůru a z výšky se díval na svoje vlastní tělo, jak dole leží a lidé se s ním namhají. Necítil jsem strach ani bolest jen pokoj a mír. Trvalo to pravděpodobně sekundu či dvě a v tom jako bych se obrátil a stoupal ještě výš. Zprvu bylo všechno tmavé, dalo by se říct,  to byla chodba bez světla anebo tunel. A potom přišlo jasné světlo. Bylo stále jasnější a jasnější. Zdálo se mi že se vznáším ...