Ve středu se na oficiálních stránkách kapely IdeaFatte DJ AKA objevila novinka, která většinu fanoušku IF DJ AKA nepotěší: „DJ Aka oficiálně odchází z kapely IdeaFatte.“ Další info…

DJ AKA ke svému odchodu dodává:„Odešel jsem z důvodů osobních neshod, to je jediný, co k tomu můžu říct.“

Nezbývá než mu popřát hodně úspěchů v další hudební kariéře!

(zvýhodněné vstupenky na WU pouze do konce května)

Ti, kdo nestihnou zakoupit levné vstupenky na Triumph Indoor Hip-Hop festival, kde se poprvé tuzemskému publiku představí kompletní WU-TANG CLAN spolu s představiteli Českého a Slovenského hip-hopu, budou mít ještě šanci. Tentokrát však již za 500,– Kč + poplatky distributorů. Tyto vstupenky budou v prodeji od 1.6.2007. Vidět tuto živoucí rapovou legendu – k nezaplacení… Kontroluj profil!

Wu-Tang Clan – 15 let na vrcholu

Mnoha legendami ověnčený kolos z New Yorku, jehož jméno je v hip hopové muzice pojmem tak důležitým a zásadním, že by se dalo přirovnat k suverenitě Billa Gatese ve světě informačních technologií či dřívější nadvládě Lance Amstronga na Tour De France, co nevidět oslaví další jubileum, protože i když se to nezdá, za rok tomu bude už rovných patnáct let, co na scéně svým albem debutoval a že se přepisovaly dějiny snad ani dodávat netřeba. Od těch dob se toho sice hodně změnilo, nicméně už nikdo nemůže upřít původně devítihlavé staten islandské partě fakt, že se svou tvorbou v průběhu devadesátých let zařadila do zlatého fondu tohoto žánru a i kdybyste dnes položili jakékoliv zdánlivě nezasvěcené osobě otázku „zdali zná nějakého hip hopového umělce“, Wu-Tang se bude hřát za každých okolností na předních příčkách, což hovoří za vše.

RZA (vlastním jménem Robert Diggs aka Abbott, Princ Rakeem, Rzarector, Bobby Steels nebo Bobby Digital ) se narodil v Brooklynu v roce 1969, ale již ve třech letech byl poslán za svým strýcem do Severní Karolíny, kde strávil své dětství a zpět do Brooklynu se po strýčkově smrti vrátil na prahu dospělosti. To už se spolu se svými dvěma bratranci, GZA (vl. jm. Gary Grice aka Genius, Maximillion, Justice), jež vyrůstal na Staten Island a svým vrstevníkem Ol´ Dirty Bastardem (vl. jm. Russell Tyrone Jones, aka ODB, Dirty Dog, Osirus, Big Baby Jesus, Unique Ason) z Fort Green v Brooklynu, začínal věnovat rapu. GZA pak jako první z nich dostal šanci natočit debutové album, což se také stalo a v roce 1990 vyšlo u Cold Chillin' Records album „Words From The Genius“,nad kterým tenkrát držel producentskou taktovku Easy Mo Bee. Album se však oproti předpokladům mnoho neprodávalo, a tak se GZA, namísto sólové kariéry, vrátil ke svým dvou kámošům, se kterýma co nevidět založil skupinu All In Together Now, která ale také nakonec neměla dlouhého trvání. Nyní se chystal do boje vyrazit i RZA, podepsal smlouvu s Tommy Boy Records a pod jménem Price Rakeem vydal v roce 1991 své EP nazvané „Ooh We Love You Rakeem“, které ale také nějak více nezazářilo. O rok později se již na Staten Island pomalu ale jistě formoval projekt Wu-Tang Clan, který se, jak jinak než pod kontrolou již tří zmiňovaných bratránků, postupně rozšiřoval, až se jeho konečný počet zastavil na čísle devět(!).Wu-Tang partu tedy ještě, dříve či později, doplnili Method Man (vl. jm. Clifford Smith, aka Johnny Blaze, Hot Nix, Iron Lunk a Ticallion Stallion), jež spatřil světlo světa na Long Island, ve třinácti odešel z domova za přáteli na Staten Island, kde vlastně potkal i RZA. Dále Inspectah Deck (vl. jm. Jason Hunter, aka Rebel INS, Rollie Fingaz, Fifth Brother, Sir I, Manifesto) narozený v Bronxu, odkud se ve svých dvanácti letech přestěhoval do Staten Islandu, kde pak navštěvoval stejnou školu právě s Method Manem, Raekwonem (vl. jm. Corey Woods, aka The Chef, Rae, Lex Diamonds) a Ghostface Killah (vl. jm. Dennis Coles, aka Ironman, Tony Starks, The Wally Champ) a kromě rapu byl v té době i velice uznávaným writerem. Celý klan ještě o něco málo později doplnili U-God (vl. jm. Lamont Hawkins, aka Golden Arms, Baby-U, 4-Bar Killer, Lucky Hands), jež mimochodem pocházel ze stejného sousedství jako Method s Raekwonem a Masta Killah (vl. jm. Jamal Turner, aka High Chief, Noodles). Když se před lety WTC představoval divákům v pořadu MTV Masters, objasnil svůj název (Wu znamená styl, Tang je úder, což vlastně souvisí s jejich oblibou bojových umění a umění shaolinu) a charakterizoval se následujícími čísly : 9 členů znamená 9 planet v soustavě, 9 = 3 + 6 (36 komnat), 4×9 = 36, máme 4 komnaty v srdci, máme 120 vědomostí, 120 moudrostí, 120 chápání = 360. Na těle máme 36 bodů, mezi kterými je desetistupňový úhel, takže 10×36 = 360, což je dokonalé dokončení, tedy kruh, ale to jen tak na okraj.

Rok 1993 byl pro WTC v kariéře zlomovým. Na vlastní pěst totiž nahrávají svůj premiérový singl „Protect Ya Neck“, jež se takřka okamžitě po vydání stává undegroundovou hymnou a s nabídkami na nahrání alba se okamžitě roztrhá pytel. Wu-gang však ihned po první nabídce nešahá, počká si a dělá dobře, poněvadž se zanedlouho upisuje společnosti Loud/RCA, se kterou uzavírá smlouvu, obsahující klauzuli, že jednotlivý členové clanu se mohou dále uplatnit kde chtějí. Tohoto faktu posléze náležitě využívají např. Method Man, který podepisuje Def Jamu, GZA, zakotvující u Geffen Records nebo Ol' Dirty Bastard, jež volí Elektra Records. Na povrch zemský tedy konečně vylézá album „Enter The Wu-Tang (36 Chambers)“, celé nahrané v jejich domácím studiu 36 Chambers a okamžitě po vydání se stává zhlediska prodejní stránky zlatým. Na tento debut z říše snů, dávajíc WTC respekt široko daleko, poté tedy postupně navazují jednotlivý členové kapely. Jako první vychází v roce 1994 Methův sólo kapr „Tical“ a že se jedná o další zásah do černého snad ani nemusím dodávat. Ve stejném roce vydává GZA singl „I Gotcha Back“, jenž tak vlastně předchází jeho, v pořadí již druhému, albu „Liquid Swords“, vycházející v roce 1995. Wu-Tang sága pokračuje a další je na řadě Ol' Dirty Bastard, debutující se svým výborným kouskem „Return To The 36 Chambers : The Dirty Version“, na který neméně skvěle navazuje i další pán na holení, zvaný Raekwon, jenž u Loud vypouští desku „Only Built 4 Cuban Linx“. Pro Wu-bandu tolik úspěšné období ještě korunuje RZA, který se jakožto člen uskupení Gravediggaz podílí na albu „6 Feet Deep“ (v Evropě známém jako „Niggamortis“). Ještě před pracemi na ohlašovaném druhém albu od WTC, vychází, jako jediný počin roku 96, deska „Ironman“ od Ghostface Killah, jež už dá se říci nastoluje velké očekávání na věci a počiny příští.

Po čtyřech letech od debutu se Wu-Team v létě devadesátého sedmého na scénu vrací s avizovaným double-cd „Wu-Tang Forever“, kterého se hned v prvním týdnu prodá přes 600 000 kopií a rychle se tedy stává jedním z nejprodávanějších počinů roku. Nic na tom nezmění ani fakt, že z alba vládne, kvůli nasazené vysoké laťce z minula, mírné zklamání, což ale nakonec vyvrací některé mediální plátky „od fochu“, jež ho vyhlašují albem roku. V několikero peckovicích se na něm objevuje i Cappadonna (vl. jm. Darryl Hill, aka Cappachino, Cappashogun, Donnamite), jež už se předtím nechává slyšet i na Raekwonově „Only Built 4 Cuban Linx“ nebo Ghostfaceově „Ironman“ovi a který se taky o něco později stává desátým oficiálním členem clanu. Právě on přichází v první polovině dalšího roku se svým premiérovým albem, které nazývá „The Pillage“, na kterém drží producentské otěže samozřejmě RZA, jenž mimochodem ještě v témže roce vypouští svou sólohrajku „RZA as Bobby Digital in Stereo“, na kterou opět po roční přestávce navazuje výběrovka „The RZA Hits“, shrnující dosavadní tvorbu Wu-Tangu od počátků do současnosti. Málem bych ještě zapomněl na druhé album Method Mana, jež nese název „Tical 2000 : Judgement Day“ a díky kterému se stává jedním z nejvíce hostujících umělců na albech ostatních kolegů z branže. Na povrch pak dále vyplouvají další jména spřízněná s WTC, jmenovitě kupříkladu Killarmy, kteří debutují s kouskem „Silent Weapons for Quiet Wars“, aby na něj po roce navázali s „Dirty Weaponry“, nebo artisté Killah Priest či The Sun of Man, jež fandům servíruje desku „The Last Shall Be First“. Z RZA dílny také přichází další kompilačka „Wu-Tang Killa Bees – The Swarm vol.1“, zaštíťující krom prověřených několika Wu-mc's také nová jména jako Shyheim, Street Life, Wu Syndicates a další. To již se ale přesouváme do roku 1999, ve kterém jednotlivý Wu-členové nezahálejí a chrlí o sto šest. Příkladem budiž další Geniusovo album „Beneth the Surface“, dále první U-Godův počin zvaný „Golden Arms Redemption“, Raekwonův druhý dlouhohrající zářez „Immobilarity“ nebo zdařilé debutové LP „Uncontrolled Substance“ od Inspectah Decka. To však ještě nejsme v tomto roce s vydanými alby u konce, neboť mimo další výběrovky, nesoucí název „Wu-Chronicles“, na níž je možné naleznout, kromě tvorby stále více rozšířené Wu-Family, jak staré známé flákoty v remixech, tak i různé feauringy (viz. např. Meth s Biggiem v pecce „The What“ či Ghostface a Raekwon s Mobb Deep), se na scéně s výborným albem „Blackout“ společně prosazují i Method Man s Redmanem. Poslední slovo si se svou deskou s pořadovým číslem dvě bere ODB, jenž do světa vypouští „Nigga Please“. U tohoto týpka ještě stojí za zmínku, že se spíše než hudební tvorbou prosazuje díky veřejným výstupům a problémům se zákony. Ol' Dirty začíná používat své alter ego Big Baby Jesus a díky svým častým výstřelkům musí mimo jiné čelit obvinění za krádež, střelbu, ohrožování veřejného činitele atd. V roce 2000 je soudem v Los Angeles poslán na dvou měsíční protialkoholickou léčbu, z níž, věrný své pověsti, zanedlouho uniká a po takřka měsíčním pohřešování je policií zatknut ve Philadelphii, když právě fanouškům na ulici zajíždí svůj part z nesmrtelného „Protect Ya Neck“. V létě 2001 je pak Vrchním soudem v New Yorku odsouzen na dva roky vězení, ale to bychom už předbíhali.

Rok se třemi nulami na konci svou deskou „Supreme Clientele“ otvírá Ghostface Killah a opět o sobě dává vědět i RZA, jež je pověřen sestavením soundtracku na film Jima Jarmusche „Ghost Dog : The Way of the Samurai“, ve kterém se taky sám na moment objeví. Jinak je již rok 2000 ve znamení třetího společného alba „The W“, jež oproti setsakramentsky očekávanému „Wu-Tang Forever“ přichází takřka v „utajení“. Problémy zmítaný ODB se na něm nechává slyšet jen v jedné pecce a vlastně zde předává pomyslnou štafetu Cappadonnovi, jemuž se tedy dostává statutu ofiko člena. Že sága pokračuje, dokazuje hned následující rok, ve kterém na svět přichází další série alb. Vychází nový RZA, jež opět pod alter egem Bobby Digital, vydává „Digital Bullet“, se svým „Bulletproof Wallets“ zanedllouho na sluchové ústrojí posluchačů útočí Ghostface Killah a pozadu nezůstává ani Cappadonna, který se snaží zaujmout jak svým kouskem „The Yin and the Yang“, tak i kompilačkou „Cappadonna Hits“. Další vycházivší deska nese jméno „The Dirty Story: The Best of Ol' Dirty Bastard“ a již podle názvu interpreta a potažmo celého počinu je jasné, že půjde o výběrovku, která se ale teprve po dvou vydaných albech zdá býti docela zoufalým řešením. Holt byznys je čarodějkou mocnou, o tom žádná. Na sklonku roku 2001, tentokráte jen po roční odmlce, se o přízeň rapového lidu hlásí čtvrté pokračování Wu-Tang seriálu, nesoucí název „Iron Flag“, jenž se také stává pro kapelu jako celek zatím posledním. V další dekádě se již na vydání třesou nové přírůstky, a tak není překvapením, když se svým novým materiálem, nesoucím název „Legend of the Liquid Sword“ vylézá, hodně sólově produktivní, GZA, následován opět Ol' Dirtym a jeho počinem „The Trials and Tribulations of Russell Jones“. V sezóně ´03 již scénu brázdila Ghostfaceova bestovka „Shaolin's Finest“ a také další projekt s RZA dílny, jímž pro tentokráte bylo album „The World According To Rza“, které mimochodem vyšlo u Virgin Records, na němž nyní v tenkrát vypustili své další album i legendární Gangstarr a šlo o kolaboraci hlavního aktéra s některými evropskými mc's. Tyto dva počiny však nebyly v onom roce od Wu-family rozhodně posledními a důkazem toho budiž v pořadí třetí, album „Tical 0 : The Prequel“ od Method Mana, které scéně představilo úspěšný singl „What´s Happening“ s hostujícím Bustou Rhymesem.

V poslední čtyřletce, během níž skupina přišla o Ol´ Dirty Bastarda, svou nejkontroverznější postavu, se toho také neurodilo zrovna málo. Poprvé se ke slovu dostal Masta Killa, jenž vydal své premiérové sólo „No Said Date“ jako poslední ze všech členů clanu, aby mu záhy velmi rychle pořídil i „sourozence“ v podobě další řadovky „Made in Brooklyn“, které vyšla loni prostřednictvím Babygrande Records. Autorem jedné z nejvyrovnanějších desek roku 2005 byl GZA, který společně s DJem Muggsem ze Cypress Hill nahrál LP „Grandmasters“, v rámci jehož propagace koncertoval začátkem loňského roku i v České republice. Loni se pak opět podařilo více než dobře zaujmout Ghostfaceovi, který skrz Def Jam Recordings vypustil klasickou nahrávku „Fishscale“, jež se jeho šéfovi Jay-Zímu líbila natolik, že po něm ještě do konce kalendářního období požadoval další počin. „More Fish“ tak vyšlo v prosinci a jen potvrdilo, že mezi současnými newyorskými králi rozhodně Tony Starks nechybí. Ve stejné době se vrátil i Inspectah Deck nebo Method Man, který si lehce napravil reputaci CD „4:21..:The Day After“. I přesto, že se musel obejít bez proma a reklamy a na desku nevzniknul žádný videoklip, to nejdůležitější, tedy hity, jež reprezentovaly skladby „Presidential MC“ či „Say“ s vysamplovanou Lauryn Hill, rozhodně neabsentovaly. Letos v létě by se pak měly dít věci. Raekwon se pokusí vyrovnat svůj dvanáct let starý mistrovský kousek tím, že vydá na Dr. Dreově Aftermath desku „Only Built 4 Cuban Linx II“. Červenec pak bude kromě jejich pražského koncertu zajímavý i tím, že se po dlouhých šesti letech skupina vrací s pátým studiovým albem „8 Diagrams“, na němž by si měl kromě RZY podle všeho zaprodukovat i hvězdný Kanye West. Album vychází na labelu SRC, což je bývalý Loud Records, na němž právě vyšel už jejich kultovní debut. Že by tedy opět návrat na vítěznou vlnou? Vyloučeno není nic…

Tolik tedy ohledně hudební stránky, jelikož psát zde o dalších aktivitách (za všechny můžu zmínit např. vlastní oděvní kolekci Wu-Wear) takového prodejního artiklu, jakým Wu-Tang bezesporu je, by vydalo na další nespočet řádků. Každopádně i když podle mnohých žije značka WTC již spíše z minulosti a zdá se, že nejlepší léta má za sebou, v síni slávy hip hopového žánru už jim zahřívají místo roky, což je z hlediska posuzování přínosu té které kapely faktorem zcela rozhodujícím. Wu-Tang Forever!

Vstupenky na koncert je možno zakoupit v předprodejích síti www.ticketpro.cz , www.ticketstream.cz a www.ticketportal.cz.


Začátek akce je ve 19:00.

Více info na:

www.wutang-corp.com www.myspace.com/wutang

Pražská dvojka Indy & Wich se téměr po dvou letech přihlásila s albem. Zajímá vás, jak dopadlo?

Rok 2006 byl co se týče releasů v naší malé zemi hodně produktivní, za všechny bych zmínil perfektní „Punk is dead“ od Pio Squad, neméně kvalitní „Rap'n'Roll“ od legendárních PSH a do konce roku stihli konečně vydat své LP i Indy s Wichem. A proč jsem se rozhodla zmínit v hned v úvodu recenze i dvě další kapely? Důvod je prostý, všichni zmiňování radikálně změnili svůj styl. PSH vsadili na jednoho producenta ( Trafika ) a svoje rapy hodně přitvrdili, PIO Squad změnili název a styl, už to dávno není „pank“ a kluci už dávno nehledají lásku. Proč ale tyhle změny zmiňuji? Obě byly totiž podle mě ku prospěchu věci a já jsem teď v očekávání , jak dopadla v tomto roce plném změn formace Indy & Wich. Všem je totiž jasné, že v roce 2006 není rap už o stejných beatech a rýmech jako téměř před pěti lety, když vyšlo album My3.

Čekání na novou desku bylo hodně dlouhé, ale André s Wichem rozhodně ten čas nepromarnili. Projezdili s koncertní show celou republiku, vydali singl „Ještě Pořád / Originál Pilsner", parťák La4 poslal do hry singl „Elá pro“ a připomněl se mimojiné i na deskách PSH, či Drvivé menšiny. Indy se angažoval v beefu se Supercrooo a zahostoval třeba na albech Gipsyho nebo PSH a Wich se kromě spoluprací s mnoha artists ze scény prezentoval před více než dvěmi lety producentskou deskou „Time is now“, díky které ho neminula nominace na Anděla.

A teď po letech konečně v ruce držím novou desku. V jakém duchu se ponese naznačily už dva singly „Live“ s hostujícím Nironicem ( s kterým mimochodem Wich připravil na leden desku ) a „Out of the fire“, kde se předvedla celá dnes už rozpadnuvší se formace The Regime. Oba singly byly pecky jak mají být, obzvlášť Wiches opět dokázal, kdo je nejlepším producentem v republice. A tak s očekáváním desku pouštím. Po intru, kde uslyšíme vysamplované hlášky některých československých mc´s týkající se Indy a Wich nastupuje track „Už jdou“. „Už jdou“ nabízí moderní Wichův beat, který je přesně tím co jsem od něj čekala, ale naneštěstí ukazuje hned i slabší stránku celého alba, Indyho. Nechci říkat, že je špatný mc, k tomu má hodně daleko, ale některý jeho rýmy jsou jak sám říká „trošku komplikovaný“ a já mu dávám v tomhle tvrzení za pravdu. Hold Wich je špička a Andre „jen“ nadprůměrný rapper, což snad možná ještě lépe vyzní v dalším kousku pojmenovaném „Operace Grill Bill“ s hostujícím parťákem La4. La4 platí podle mě za jednoho z nejlepších mc´s u nás a Indyho svou slokou převyšuje. „Operace Grill Bill“ popisuje dění v Česku a doplním jen La4 slova hned z úvodu songu „česká vesnice v optice, co ti předhodí, to sežereš šikovná opice“, která dokumentují chování některých lidí dokonale. „Grill Bill“ je zkrátka pecka a právem je kandidátem na první videoklip k albu „Hádej kdo“. A nyní se dostávám k tracku pojmenovaném „8 promile“, ve které se na majku krom Andrého objeví ( kdo jiný než ) Orion. „8 Promile“ je alkoholická hymna, kde mě pro změnu baví i Indy, který skladbu otextoval hodně vtipným textem ( „ mám opici jak King Kong, chybí banánek“ ) a i papá Ori se zapojil neméně kvalitní slokou doplněnou polozpívaným zajímavým refrénem „El Notorico, pijem rum z Puerto Rico, nepijem vodu, nepijem mliko…“. „8 promile“ byla i pro Wiche hodně experimentální záležitostí, takový beat jsem u nás ještě neslyšela a navíc počátek skladby okořenil legendární Bolkovou hláškou z filmového „dědictví“, čímž si mě získal a tracku to přidalo na atmosféře. Opilý atmosférou „8 promile“ přecházím na další „Superjob“, v němž André popisuje jak je dobré být ve hře a že jeho „job“ je ten super, nechybí ani zmínka o haters a „real fans“ , kteří cd jen pálí a stahují. Následující de fakto titulní záležitost „Hádej kdo“ obsahuje krom Andreho hlasu taky docela vtipně vysamplované hlášky Hackera , Wladimíra z PSH, nebo také Phata. Myslím si, že „Hádej kdo“ je průměrný track, nijak zvlášť neosloví , nenadchne. Po té za doprovodu další filmové hlášky ( tentokrát z filmu Matrix ) začne hrát „Můj svět“, kde pomohla s rapem Indymu také petržalská parta H16. Kousek zahájí vysamplovaná Oriho hláška a hned po ní nastoupí Dilema, který rapuje překvapivě o jeho světě a o tom co pro něj znamená hudba. K majku se samozřejmě dostanou i Cígo, Kardinál a v neposlední řadě i Indy, který krom refrénu přidá i jednu narážku evidentně na Toxxe „nebudu tu číst z papíru, jak tady král freestylu“. „Můj svět“ okořenil také Wich dokonalým podkladem a track patří na celém cd zajisté k těm nejlepším a nejvýraznějším. A nastupuje údajné pokračování legendárního tracku „Noc je 1/2 dne“ z alba My3 tentokrát pojmenované „ Z tvojí 1/4“. Hosté jsou také téměř stejní jako před lety, tedy Vec, Rytmus ( který měl tento track v remixu i na svém albu, kde mu pomohli Miky Mora a Sliper ) a nově také La4. Rytmus má i zde stejný text , za to Vec s La4 dali jedny z vůbec nejlepších slok na celém albu, a obzvlášť Vecko dokazuje, že ani po třicítce do starého železa zdaleka nepatří. V současnosti je i tento track mezi kandidáty na první klip z alba. Celkem překvapivě si do následující pecky pozval Indy „malého Pepka“ aka Ideu, ale sázka na mladou krev se mu vyplatila. Wich dodal navíc monstrózní beat a hláška „pro naše kids jak R. Kelly“ je vtipná sama o sobě. Po čtyřech velmi solidních peckách pouštím celkově desátý kousek na albu pojmenovaný „Zlatokop“. Beat je klasická new skool záležitost, téměř by se hodil i do crunku, což mě osobně dělá problémy. Ne že bych snad měl něco proti crunku, ale do téhle polohy mě zkrátka Indyho hlas dvakrát nesedí. „Zlatokop“ má docela dobrý příběh, ale i tak jde o jeden z těch slabších tracků na albu. O dalším „Out of the fire“ s Regime již byla řeč a pochybuji že by ho někdo, kdo čte tyhle řádky neznal, protože vyšel ven již před rokem na kompilaci „Nejbr hip hop mix vol.1“. „Každej ví“ a „Bigbang Show“ jsou opět důkazem toho, že Wich zkrátka umí, ale dovolím si říct, že i díky některým slabším místům a přílišné komplikovanosti některých rýmů docela zapadnou. Do další opět již zmiňované „Live“ si pozvali kluci Nironica, i když už sem o ní mluvila, tak neváhám s konstatováním toho, že je to možná nejlepší počin na celém albu. V „Konstantinu“ použil Wich instrumentálku, který mě totálně zabila. Dlouho jsem neslyšela nic lepšího i André rapovou složku věci nezkazil „tak a teď na vlnách fm, Praha do tvejch ať jsem kde jsem“. „Stejný h.. jinej den“ je od Andreho docela osobní věc, dává ven pocity a atmosféře dodává i ženský vokál na refrénu. A finální „Jednou“ je snad jediným trackem, kde mě Wich „zklamal“, použil stejný známý sampl jako Drvivá Menšina na Slovensku nebo polská dvojka Onar i Oska. Ale to kompenzují fakta, že i tak track má dokonalou atmosféru, perfektní sloky obou pozvaných mc´s Ega s Wladimirem 518 a jako zakončení alba působí na mne víc než důstojně.

Tak jsem se dostala až k závěru a mám hodnotit druhé album od jedné z kapel, která pomáhala utvářet naši hiphopovou scénu. „Hádej kdo“ rozhodně není špatná deska, Wich dokázal, že mu ostatní producenti z Česka zatím jen dýchají na záda. Za to Indy ukázal, že jsou u nás lepší mc´s, ale nechci ho jen vyloženě kritizovat. Některé jeho polohy mne totiž na druhou stranu hodně baví, stejně tak jako všichni pozvaní mc´s. Deskou roku „Hádej kdo“ alespoň pro mě není, ale i tak musím konstatovat, že Indy a Wich odvedli dobrou práci a už teď hádám kdo ovládne v České republice žebříček prodejnosti mezi hiphopovými alby…

Kolem skupiny Idea Fatte DJ Aka bylo v minulém roce docela rušno. Mc Idea aka „Malý Pepek“ vydal vlastní mixtape, celá parta se prezentovala dvěma vinyly a v neposlední řadě také stačili odjet desítky koncertů po celém Česku, potažmo Slovensku. A teď na začátku roku posílají Idea Fatte s Akou do hry svoje debutové album nazvané „365“. Zajímá Vás jak se povedlo?

Pod názvem „365“ si asi většina z Vás stejně jako já představí rok. Právě ten poslední je pro IF s Akou hodně typickým obdobím. Psal se právě březen roku 2006, když na sebe poprvé výrazněji parta upozornila vinylem, který obsahoval kousky „Ty chceš, já mám“ , „Pocta favoritům“ a hit „Máme vás“. Od vydání prvního vinylu rok téměř uplynul a během těch posledních 365 dní se začali i díky dalším počinům IF a Aka vrývat lidem pořádně do paměti. Není divu, že se od nové desky logicky čekalo hodně. Kluci slibovali hosty včele s Mojí Rečí, Strapem, Indym, Vecem nebo Efkem, ale na poslední dva jmenované se nedostalo ( což ovšem ve finále až tak nevadí ). Na produkci se podíleli kromě zaručeného Fattea také Deckl, breakbeatový producent Philip TBC, brněnský Opia nebo Indy, který mně v remixu „Pro naše kids“ dokázal, že jeho prodklady nemusí znít vůbec špatně. Rapově se jedná o desku podařenou ( i když chápu, že Ideův rap nemusí vždycky sednout úplně každému ). Pepek totiž opět dokázal, že umí pobavit i ve věcech, kde se na majku objevuje sám. V „Jednoboji“ s instrem od Opii se snaží dát posluchači najevo, že je „Malý Pepek“ o krok vpřed před ostatními na scéně, v tracku nazvaném „Útěk z věznice Bota“ objasní přestěhování do Prahy a „ignoraci“ zlínské scény. Téměř nejvíc jsem si oblíbil Decklem produkovanou „Start – Stop DJs“. Text, který pojednává o dj´s, jenž o skills slyšeli snad naposledy v mateřské školce, a navíc velmi přesně sedí i na jednu postavičku z mojeho okolí. Docela mě udivuje, že takoví djové bez znalosti hudby a umění udělat sebemenší scratch existují v celé republice. Mezi další zajímavé tracky patří určitě remix známé pecky „Máme vás“, kde krom Idei můžeme slyšet jako vždy striktní Moji Reč a mladou slovenskou krev Strapa. Nebo song s názvem „Nejlepší přítel“, kde diktuje polovina již zmiňované Mojí Reči, Delik. Ambice stát se hitem má i téměř záverečná „Nechci psát jinak“, kde Pepek shrne několik důležitých přelomů kariéry a zmíní obsah několika tracků, jimiž se kapela doposud prezentovala. Další rozměr desce dává „The world is yours“, ve které krom produkce ve stylu Scarface od Philipa TBC řádí i Aka, který ukazuje všem wack djs co je to turntablism.

A co napsat závěrem? Myslím, že se album docela povedlo. Idea rapuje hodně odlišným stylem než ostatní mcs na scéně ( což je určitě u mě plusem, ale to na druhou stranu nemusí vyhovovat všem ). Nesnaží se nikoho kopírovat. Fatte vyrostl v hodně schopného producenta a o schopnostech Aky pochybovat nemusím. Deska je prostě jiná než ostatní, originální a rozhodně by neměla chybět nikomu, kdo se zajimá o Českou hiphopovou scénu.