Na chvíli mít tu moc zvládnout pár zázraků,
napsala bych pro Tebe červánkem do mraků,
že tebe miluji, vryla bych do nebe,
ať všichni vidí, že žiju jen pro Tebe.
Večer bych pohrála si s tou hvězdnou oblohou,
poskládala jen pár hvězd v souhvězdí nás obou.
Slunce bych sebrala a tiskla ho v ruce,
pak vrátila ho zpátky, však ve tvaru srdce.
I dešti bych poručila, jen pro Tebe, z lásky,
aby Tě nesmočil, jen hladil Tvé vlásky.
To vše bych, lásko má, udělala pro Tebe,
však neumím zázraky, dávám Ti jen sebe…