Stojím v kuchyňce,
a cítím Tě ze zadu jak na mě hledíš.
V té tichosti, jak tam sedíš,
slyším i Tvůj dech,
který najedenou cítím na zádech.
Když se otočím, pohladíš mou tvář,
Tak krásně se usměješ
Ať sním, či bdím, stále na tebe myslím...
Až přjde den, kdy dotýkat se tě smím,
Budu se dotýkat jemně, něžně, opatrně.
Budu se dotýkat míst, která zachvějí se pod mým dotekem,
budu líbat místa, která uhýbají před mým polibkem
a přitom dělat jen to, co ti bude příjemné.
Nechám tvé prsty přejíždět po mém krku, ramenech, prsech.
Budu čekat na to napětí v žaludku, na srdci, v prstech,
které ve mně vzrušení vyvolává.
Budu tě lochtat konečky prstů na kůži nejjemnější,
není chvíle nádhernější,
než být vedle tebe.
Budu líbat tvá ústa a s jazýčkem si hrát,
budu dělat vše to, co máš tak rád,
a poslouchat tvůj tlukot srdce.
Nechám tě, abys mě hladil přes prsa, po břiše, stále níž,
nechám tvé prsty, aby zkoumaly tu skrýš,
nechám tě do sebe proniknout.
Potom konečně, až budeš ty ve mně, až budeme spojeni,
budu já i ty, oba snad spokojeni,
že patříme jeden druhému...