O čem tyto básně jsou?
O tom jak miluji lásku svou.

A kdože ta láska je?
Je to ten, co se rád směje,
je to ten, jehož úsměv v srdci mě hřeje.

Jsem ráda, že mám svou lásku,
srdce mám jak na provázku.

Poskakuji sem a tam tou radostí až nevnímám.

A proto jsem ráda, že mám tebe,
nemít tě, nebylo by pro mě nebe.

Co je nebe?
Života by nebylo,
ztratit tě, až moc by bolelo.
Jen ty vzpomínky by zbyly.

Ty dny, jak mě nosíš v náručí,
vroucně se mi díváš do očí.
Miluji tě a nevím,
co s tím dělat mám,
už ani nevím,
co bez Tebe dělávám.

A tak doufám, že nepíši to marně,
že i ty takhle myslíš na mě.