O černě hvězdné noci
v třpytivém sněhu nespím
neb o hvězdách přemítám
která svítí kvůli nám
inu nechť kterákoliv
zář máme v srdcích
nezapomenutelně plamennou
osudem samozřejmě danou.

Měsíc se směje v srpku velebném
tam někde v dáli sladce spíš
kde větřík polibky mé přenáší
lásce hvězdami zpečetěné.

Nechť při probuzení
spadne ti jiskra do oka
z ohně planoucího srdce
v přestrojení vlahé rosy
ať nezapomeneš v té dáli
na náš osud hvězdami určený.