S tebou se nebojím ani smrti,
stříbrná kolem nás je zář,
mráz ovívá tvoji tvář.
Všude je zima, jenom nám je horko.
Nekonečná běloba, nekonečný prostor,
jen my a naše tajemství.
Tolik hvězd, moje a tvoje.
Vem si tu moji část stříbra!
Všechny jsou teď Tvé!
Mně stačí jejich odraz v Tvých očích.
Podej mi ruku, jdem dál
za obzorem, měsícem a tmou...
Tak dva ruku v ruce jdou,
bílou krásnou krajinou,
brouzdaj se sněhem tlumenou tmou,
jdou blízko sebe
a za nimi jejich láskou taje sníh.