Princezna Poutníků 05.Leden 2011
V prachu hvězd
a špíně časů
v ložnici svý kamenný
pavučiny visí z vlasů
v okně slunce slaměný
Tam usíná malá víla
princezna všech poutníků
co pro lásku propújčila
svoji duši bídníkům
Bylinky jí z stropu visí
po zdech v prachu ráda kreslí
společníky jsou jí krysy
v truhlu mezi šaty vlezly
Rozežraly pentle,krajky
vzpomínky a hříchy její
však pro lásku zakázanou
dál se smutkem prsty chvějí
Jenom jednou milovala
čistě,věrně,bez nadsázky
sama sebe zaprodala
do vězení téhle lásky
Krkavci nad hlavou křičí
v zřícenině zakletá
po náruči jeho touží
malá holka stoletá
Do zdí křičí jeho jméno
ozvěna se usmívá
kůže jak zmačkanej papír
vrásky má,čas ubývá
Kalendář se stokrát změnil
prach či sníh na chodníku
je to dlouho co odešel
ach princezno poutníků
