25.února 24.Duben 2007
Jediná útěcha v mém životě je calvin...Kocourek, který mi jediný rozumí.Matka mi vyčetla nepořádek v pokoji.Nenechala si vysvětlit, že se jedná o pokus anatomického tvarování.Dělá jako by tady semnou žila.Sdílet s mojí matkou jeden pokoj je děsivá predstava.Musela bych mít hlavu jako meloun.
Lepší nepřemýšlet!!! S tím Calvinem je to tak...Když sem matce řekla ať mě nepoučuje, trošku vybuchla
Chytla mě za rameno a řvala něco o špatném chování ke svojí matce...nejspíš to smerovalo na mě
Calvin se me zastal.Skočil matce na záda a zřejmě vystrčil drápy, protože máma vyjekla a začala běhat po domě.Nakonec se zastavila u telefonu, vzala sluchátko a mlátila Calvina po hlavě.Nenechala jsem ho v tom a běžela Calvinovi na pomoc.Tahala jsem matce sluchátko z ruky a řvala, že Calvin za nic nemůže a že se dopustila trestného činu, za týrání zvířat.
Navíc se mi má malá sestra Pauline pověsila na nohu a nechtěla slézt.V tom někdo zazvonil....Calvin chudáček utrpěl velký otřes jen kvůli matčinému histerčení...Šla jsem otevřítb a spatřila JEHO!!!! ach ten KEVIN...je tak krásný
napsal/a: Kimberly.03 12:20 | Link
