.........

01.Březen 2008

Tak teď jsem naštvaná ještě víc, koukla jsem se chlapci na profil a nechtíc zabruslila do přátel-a ouhle samý ženský-bože, žárlím jako malá, přitom na to nemám právo. Proč?? Proč?? Za co já to mám... nechápu, a ty komentáře, ne, já nebudu žárlit, nebudu žárlit, nebudu....

napsal/a: Laia 20:51 Link komentáře (0)



má první láska


No opět se mi něco zdařilo, po nějaké době jsem potkala jístého chlapce do kterého jsem byla strasně zamilovaná v mých 15 letech, nějak to mezi námi zajiskřilo a bylo to, následovala smršť sms vše vypadalo dobře-ale já pipka, jsem začala mít strach ani nevím z čeho a vše jsem stopla-teď sedím a vyčítám si to. Ale nemá se ničeho litovat v té době jsem to tak cítila, asi jsem se zařadila mezi ty stovky lidí co neví co chtějí.... sakra proč nemůže bydlet v Praze....:(

napsal/a: Laia 20:46 Link komentáře (0)



Jsem trapka

15.Leden 2008

No tak jsem to milému mužovi řekla, v průhledné obálce jsem mu předala básně, psané pro něho- protože to mám ve zvyku a zbaběle jsem utekla s odpadkovým pytlem. Puberťačka, to je na přez držku dání. Nelituju ani se nestydím, asi jsem se měla zachovat jinak-kdo ví. Stalo se co se stalo. Milého muže, jsem od té doby nepotkala a docela se těším až ho potkám asi se zasměju....

napsal/a: Laia 19:18 Link komentáře (0)



Další z mých milostných super

07.Leden 2008

Musím vás všechny pobavit-včera se mi stala užasná věc-šla jsem na schůzku s jedním klukem kterého znám z netu, ale jen na schůzku hodit řeč a tak-on si myslelel že jde o něco jiného, takže mi hodinu vykládal o naší společné budoucnosti-nevyčítám ani nezlehčuji to, ale já jsem celou tu dobu myslela na někoho jiného. Rozloučila jsem se s milým chlapce a běžela na tramvaj abych byla co nejdřív v práci-protože v neděli tam bývá i ta moje myšlenka- bežela jsem, fakt jakože udejchaná a říkala jsem si, že dneska už mu to musím říct- že je všechno co na světě hledám, že je trochu dítě a zároveň realista, že se mi líbí ale že s ním můžu i mluvit. Měla jsem to perfektně vymyšlený, přijdu do práce on tam a já stála jak dórský sloup, mluvila jsem o všem možném, jen ne o tom o čem jsem chtěla. Asi na to nemám odvahu a to je docela problém, protože já jsem vždycky upčímná a říkám vše všechno na rovinu-ale opravdu to nejde.Co mám dělat? Nevim Ale do února se musím vymáčknou- protože ten člověk zmizí a já mu to nepovím už nikdy.

ps. tak jsem se vymáčkla- omlouvám se jestli jsem někomu znechutila den ale musela jsem to někam napsat :)

napsal/a: Laia 19:30 Link komentáře (1)