Tak aby se neřeklo, že nepíšu (což by byla urážka mé cti, pže před Vámi stojí malý velký spisovatel
), tak vám sem konečně taky hodim pár slov. (Tzn několik set - pozn. autora
).
Tže co se dělo dnes? ;o) zajímá vás to vůbec, pže jestli ne, tak to nemusíte číst snobové!
Začalo to hnusným ránem.. ptáci zpívali, jeden budík, druhej budík, třetí idiot ten řve na celej barák, musela jsem vstát .. brrrr
Smákla sem si hlavu a vesele si to razila pěšo do školy, mý milovaný školičky, páč sem neměla kartu na bus, ale ono ráno bylo hezky, sice zima, ale hezky se cenní
potkala sem cestou kámošku, málem sem ji utekla, jaxem pospíchala (hrozně sem se tam těšila!
), pak bylo nůďo o první, o druhou a hádejte i o třetí, 4., 5., 6., 7., (až tolik jich máme no...) hodinu!
://
Jako po škole upe super pro změnu
S Verunkou, mým druhým nevtěleným já, sem byla venku a tááák,
prostě super zas, pže sme se dlouho nefiděly;) Putovaly sme po zóně... potkávaly známý... u vietnamců zas nic nového,
tže sme se rozhodly pro zmrzlinu (to je moje
) a šly pak ještě, no to bylo komplikovanější, a pak za mnou jetě přijela dom, kecaly sme s Frodíškem (to jako jde, to je muj papuch a on umí upe všechno.. teda..no...s trochou fantasie
...).
Chm, doma většinou těžce oddřený flákání -> to víte, to znáte
! sem jako teda tvrdila, že něco musím nutně udělat na PC ale..no...tak jako, kdo mě zná, odpoví
no a pohodička prostě: jak říká nadpis "Normal day".. předejte k tomu super music
, postýlkuuuuuu
.. no a výsledek asi znáte
už se těším, třeba se mi bude něco krásného zdát, jako včera
no jako teď mi naštval bejvalka (to je téma samo o sobě) tže klíííd Míšooo klíííd
ne fakt stop...končím, pokračování přístě
(určitě se zmíním o trablí/ých mé spolužačky, pže to je opJEt román for everbody zamilofaný lidišky
) ona je taková má, milovaná, okouzlená a zklamaná beruška
.. tak pozdrav pro tebe zlato moje
a pro vás taky (se nepoperte
)....btw už se těšim na další prázdniny