24.Prosinec 2020,17:18
Záhy se objevila nová hrozba z Mekky. Mekkánští si uvědomili, že Muhammad není o nic slabší, a tak schromáždili společně s chajbarskými židy početnou armádu zhruba deseti tisíc mužů. V letech 626-627 táhli na Medínu s cílem ji obsadit. Muhammad před nechráněnými částmi Medíny nechal vyhloubit příkop. Mekkánci zahájili obléhání, nicméně příkop je odradil a obklíčení nakonec skončilo. Z následující takzvané bitvy příkopu vyšel Muhammad vítězně. Medínští židé upadli v podezření, že se na aktivitě Mekkánských podíleli, proto Muhammad po vyhrané bitvě vyhlásil válku zbývajícímu židovskému kmeni v Medíně, Banú Qurajza. Obklíčil jeho obydlí a tentokrát byl nemilosrdný. Podle Ibn Isháqa byli popraveni všichni banúqurajzští muži - v počtu mezi šesti devíti sty - podle rozsudku, k němuž dospěl Sa'd Ibn Mu'adh, člen židovského kmene, na kterého Muhammad přenesl rozhodnutí o jejich osudu. Ženy a děti skončily v otroctví. Tato událost představovala zásadní obrat ve vývoji nové muslimské společnosti. Odstranění všech tří židovských skupin z Medíny Muhammadovi velmi usnadnilo organizaci ummy ve městě na výhradně muslimském principu. Dál udržoval kontakt s některými arabskými kmeny žijícími na okraji Syrské pouště a chtěl je přesvědčit, aby přijali islám a podřídili se autoritě ummy, Boží vlády a Proroka v roce 628 se cítil dostatečně silný k dalšímu kroku. Dozvěděl se, že se k němu Mekka postupně začíná stavět přívětivěji, a rozhodl se toto klíčové město do ummy začlenit. V této fázi využil svých schopností výjimečně nadaného vyjednavače a podařilo se mu získat Mekkánce tím, že s nimi uzavřel spojenství, místo aby se s nimi pouštěl do dalších ozbrojených konfliktů. Během dvou let položil základy pro to, aby mohl nerušeně vstoupit do Mekky. V roce 628 oznámil svůj záměr vykonat pouť do Mekky. Během ní, poté co se utábořil na místě zvaném al-Hudajbíja na okraji mekkánského posvátného okrsku, uzavřel s obyvateli města dohodu, podle níž se do Mekky následující rok vrátí, aby vykonal menší pouť ('umra) a podepsal s nimi desetileté příměří. V al-Hudajbíji se odehrál Prorokův diplomatický triumf. Měkká či, kteří o pouhých šest let dříve jeho kázání zavrhli a vyhnali z města, s ním teď namísto úsilí zničit jej i s jeho novou vírou a společností vyjednávali jako se sobě rovným. V letech 628-629 dobyl Muhammad židovskou oázu Chajbar. Jednolo se o první území získané mimo Medínu. Způsob, jakým bylo s městem naloženo, posloužil jako model pro následující muslimské dobyvačné výpravy, ať už během posledních let Prorokova života nebo po jeho smrti. Židy z Chajbaru nevyhnal ani je nepobil, místo toho jim jakožto ,,lidu knihy" - tedy společenství, jejichž víra je stejně jako křesťanská založena na Písmu - umožnil zůstat a dál vyznávat jejich náboženství, pokud budou platit daň z hlavy (džizja). Podle muslimské tradice rozeslal Muhammad zhruba v téže době dopisy nejmocnějším vládcům v oblasti včetně byzantského císaře, sásánovského krále a etiopského neguse a vyzval je, aby přijali islám. Zda byly tyto dopisy míněny vážně, zůstává předmětem odborné debaty, muslimové pozdějších generací však v této události spatřovali přinejmenším známku Prorokových dalekosáhlých cílů při šíření islámu za hranice Arábie. V téže době se Muhammad pokoušel do muslimské obce začlenit všechny arabské kmeny včetně těch, které žily na hranicích s tehdejšími dvěma velkými říšemi, křesťanskou Byzancí a zoroastrovskou Persií. V roce 629 Mekkánští v souladu s al-hudajbíjským příměřím na tři dny opustili město, zatímco muslimové vykonávali 'umru. V této fázi konvertovalo k islámu mnoho klíčových mekkánských osobností, které dříve patřily k Muhammadovým nenávistným odpůrcům. Tvrdé jádro však stále odmítlo Muhammadovu nabídku smíru a dohodu z al-Hudajbíje porušilo. A tak v roce 629 Muhammad vytáhl na Mekku s armádou. Mekkánští vůdcové se mu vydali naproti s úmyslem vyjednávat a dohodli amnestii pro všechny Mekkánce kteří složí zbraně. V lednu 630 vstoupil Muhammad triumfalně do Mekky bez boje a nechal zničit všechny pohanské modly, které stávaly kolem Ka'by, nicméně je zaznamenáno, že rukama zakryl na jednom ze sloupů namalovaný obrázek Marie s Ježíšem, aby jej ochránil před zničením. Poselství znělo naprosto jasně - polyteismus je mrtev a svrchovaná moc teď náleží monoteismu. O několik týdnů později porazil Muhammad početnou armádu středoarabských kmenů u Hunajnu. 
 
vložil: Leila87
Permalink ¤